Austrálie se musí připravit na nové světové uspořádání po pandemii nemoci covid-19. Na svět, který bude „chudší, nebezpečnější a chaotičtější“, uvedl na středeční tiskové konferenci australský premiér Morrison. Představil na ní novou agresivnější obrannou strategii, která má podle australské televize ABC za cíl postavit se Číně v regionálních sporech.
Čína odrazuje od cest do Austrálie, důvodem má být rasová diskriminace Asiatů |
Morrison je připraven vytvořit mnohem větší armádu, která se bude zaměřovat na události za hranicemi kontinentu. V rámci nového posunu dosavadní národní strategie chce například nakoupit rakety dlouhého doletu, které jsou efektivní proti lodím.
„Takto silné spojení ekonomické a strategické nejistoty, jako zažíváme dnes, jsme v Austrálii neměli od existenciálních hrozeb ve třicátých a čtyřicátých letech, kdy zkolaboval světový pořádek,“ konstatoval premiér. Proto je podle něj nutné ve velkém investovat do armády a dodal, že v nadcházejících deseti letech Austrálie dá na bezpečnost na 270 miliard australských dolarů (4,4 bilionu korun). Oproti poslednímu rozpočtu jde o navýšení téměř o třetinu.
V plánu je vybudování rozsáhlého podmořského bezpečnostního systému, kybernetických bezpečnostních center i masivní příliv peněz do letectva i námořnictva. Rozšíří se i počty personálu.
„Žijeme v indopacifické oblasti a chceme ji otevřenou a suverénní, bez nátlaku a hegemonie,“ uvedl Morrison. „Strategické soutěže mezi Čínou a USA přináší velké množství tenzí v oblasti a zvýšené riziko možných chyb. Musíme se tedy připravit, jak nejlépe umíme. Musíme být připraveni, abychom mohli bránit Austrálii.“
Canberra a Peking na nože
Situace v regionu je vyostřená již delší dobu. Vztahy mezi Čínou a Austrálií jsou již několik let na bodě mrazu a v posledních týdnech se situace jen vyostřuje. Poprvé to výrazněji zaskřípalo v roce 2018, když australská vláda schválila novou legislativu, která měla omezit cizí vměšování do australské domácí politiky. Peking si to vyložil tak, že zákon je namířený proti Číně, a komunikace mezi zeměmi ochladla.
Vztahy pak v podstatě zamrzly koncem letošního dubna poté, co se australský premiér vyjádřil, že požaduje vyšetření okolností okolo původu koronavirové nákazy. Ta se podle všeho po světě rozšířila z čínského města Wu-chan.
Konfliktní vztahy obou zemí se promítají i do ekonomické roviny. Peking již 12. května přestal odebírat hovězí maso ze čtyř velkých australských jatek s odvoláním na „zdravotní záležitosti“. O pár dní později narostla cla na dovoz australského ječmene o 80 procent.
Čína představuje pro Austrálii největšího obchodního partnera. V současné situaci, kdy je i australské hospodářství poškozené pandemií koronaviru, jde o významné kroky. V roce 2018 dosáhl celkový objem obchodu mezi oběma zeměmi astronomické výše 214 miliard dolarů.
