Lídři unijních zemí se zatím nedokázali shodnout na celkovém objemu fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií ani na poměru grantů a úvěrů. Právě Nizozemsko a Rakousko přitom patří mezi takzvané šetrné země, které navrhují zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích.
Na nekonečném summitu je znát únava a nervozita, Macron údajně bouchnul pěstí do stolu |
„Tvrdá jednání skončila a my můžeme být s dnešním výsledkem spokojeni. Budeme pokračovat odpoledne,“ řekl podle agentury Reuters rakouský premiér v pondělí ráno. Podle Marka Rutteho to v jednu chvíli vypadalo, že rozhovory zkrachují, nicméně šéf unijních summitů Charles Michel nyní pracuje na kompromisním návrhu.
„Ještě nejsme v cíli, stále to může nedopadnout. Vypadá to ale mnohem nadějněji než během noci, kdy jsem si myslel, že je po všem,“ prohlásil ráno po skončení jednání nizozemský premiér.
  |
Původně dvoudenní summit měl skončit v sobotu. Vzhledem k neshodám a průtahům někteří státníci neskrývali své podráždění a pustili se do sebe, popsala agentura AP. Velkým terčem kritiky, zejména ze strany Itálie či Maďarska, se stal právě nizozemský premiér Mark Rutte, který bojuje za požadavek pěti takzvaných šetrných zemí (Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko, Dánsko). Maďarský premiér Viktor Orbán se ho měl dokonce zeptat, proč k němu Nizozemec chová tolik nenávisti.
Rutte měl pro něj ale jasnou odpověď. „Nejsme tady kvůli tomu, že si později vzájemně půjdeme na narozeninové večírky. Jsme tady proto, že pracujeme pro svou zemi. Všichni jsme profesionálové,“ uvedl nizozemský premiér.
Rutte byl vždy známý jako politik, který se snaží najít kompromisní řešení. Kvůli svému tvrdému vyjednávacímu postoji během tohoto summitu je ale nyní považován naopak za hlavní překážku dosažení dohody.
V Bruselu se jedná o celkové částce zhruba 1,85 bilionu eur (asi 49,3 bilionu korun). Z toho 1,074 bilionu eur připadá na sedmiletý rozpočet unie a 750 miliard eur na fond obnovy. Peníze do fondu si chce Evropská komise vypůjčit na kapitálových trzích, ručiteli by bylo všech 27 členských zemí. To se části lídrů nelíbí, stejně jako navrhovaný poměr určený na granty a na úvěry.
Třetí den summitu EU skončil bez dohody, rozhovory trvaly 20 hodin. Lídři se opět sejdou odpoledne |
Šéf unijních summitů Charles Michel se spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž země EU předsedá, snaží s ohledem na aktuální ekonomickou krizi tlačit na rychlou dohodu, Nizozemsko a jeho spojenci však chtějí co nejvíce snížit společný dluh. Navíc požadují, aby bylo čerpání peněz co nejpřísněji spojeno s plněním stanovených reforem.
„Nemůže po nás chtít, abychom dělali určité reformy,“ stěžoval si na Rutteho chování předseda italské vlády Giuseppe Conte. Jak dodal, Nizozemec možná může vypadat jako hrdina ve své zemi, ale nikde jinde.
Jak Rutte rovněž prohlásil, chce, aby existovala souvislost mezi rozdělování peněz z unijního fondu a dodržováním zásad právního státu. Což bylo jasnou narážkou na Polsko a Maďarsko, se kterým Evropská komise vede řízení kvůli porušování evropských hodnot. Tato podmínka podle agentury AP Orbána rozzuřila.
„Nevím, jaký má nizozemský premiér osobní důvod nenávidět mě nebo Maďarsko, ale útočí velmi tvrdě a dává jasně najevo, že Maďarsko podle jeho názoru nerespektuje právní stát, a proto musí být finančně potrestáno,“ uvedl maďarský premiér.
V případě nedohody by se podle diplomatických zdrojů šéfové vlád a států nyní rozešli a setkali k dalším jednáním příští měsíc.
