Enrique Alfredo Fleitas tvrdí, že Stroessner jej zplodil s Michele Fleitasovou, a má proto nárok na část dědictví. Fleitasová je sice již také po smrti, nicméně v závěru života přiznala, že se Stroessnerem měla vztah již od 70. let 20. století. Doprovázela ho i v jeho exilu v Brazílii, kam se uchýlil poté, co jej v roce 1989 puč v Paraguayi odstavil od moci.
‚Byl to státník s vizí.‘ Bolsonaro vyjádřil obdiv paraguayskému diktátorovi, který nechal zabít 4000 lidí |
„Chodili jsme spolu kolem centra Asunciónu. (...) Jeho osobnost mě opravdu uchvátila,“ popsala v roce 2016 Fleitasová okolnosti svého seznámení se Stroessnerem.
Enrique Fleitas nyní nárokuje dědictví v hodnotě kolem 20 milionů dolarů (asi 460 milionů korun) a rozhodnutí brazilského soudu mu cestu k tomuto majetku pootevřelo. Ještě před tím s exhumací souhlasila dosud jediná žijící Stroessnerova dědička, legitimní dcera Graciela. Kdy proces proběhne, není zatím s ohledem na masivní rozšíření koronavirové infekce v Brazílii jasné.
Brazilská spojka
Brazílie je v celém procesu důležitá proto, že v její metropoli, Brasílii, je Alfredo Stroessner pohřben. Největší latinskoamerická země také někdejšímu paraguayskému diktátorovi poskytla azyl poté, co byl v roce 1989 svržen pučem vedeným jeho dlouholetým spolupracovníkem a přítelem, generálem Andrésem Rodríguesem. Stroessner pak až do své smrti trávil většinu času v Brasílii a na svém ranči u Belo Horizonte.
„Druhá“ Stroessnerova rodina.
Tím však brazilsko-paraguayské paralely nekončí. Jair Bolsonaro, současný krajně pravicový prezident Brazílie, krátce po nástupu do úřadu loni v lednu při návštěvě obří přehrady Itaipú na brazilsko-paraguayské hranici Stroessnera verbálně ocenil s tím, že „šlo o státníka s vizí, který dobře věděl, co jeho země potřebuje“.
Bolsonaro a Stroessner mají společné profesní pozadí, oba původně byli profesionální vojáci. Stroessner se již ve svých 36 letech stal brigádním generálem a poté, co uchvátil moc, armádu všemožně podporoval – za jeho vlády šlo o nejrespektovanější (a nejlépe financovanou) instituci v zemi.
Bolsonaro sloužil na důstojnických pozicích v době, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura a o tomto období se mnohokrát vyjádřil – již jako prezident – jako o „skvělém období brazilské historie“.
Sporný odkaz
Podobně jako v případě jiných latinskoamerických diktátorů ani v Paraguayi není dnešní pohled na Stroessnerovu vládu jednoznačný. Kritici poukazují na to, že Stroessner vládl absolutistickým způsobem, po uchvácení moci zrušil ústavní svobody a opozici nemilosrdně likvidoval.
Podle odhadů bylo v průběhu politických represí proti Stroessnerovým odpůrcům zavražděno asi 4000 lidí a několik set dalších zmizelo neznámo kam. Mučení bylo běžným „vyšetřovacím“ nástrojem.
Jiní naopak exdiktátorovi připisují zásluhy o stabilitu, které se země během dlouhého období Stroessnerovy těšila a která ukončila období nekonečných vojenských převratů, jež Paraguay devastovaly od druhé poloviny 19. století. Od svých příznivců má Stroessner také kredit za to, že postavil nekompromisní hráz proti komunismu a dalším krajně levicovým hnutím.
Za Stroessnerovy vlády se v původně rozvrácené, nevýhodně položené zemi (Paraguay nemá přístup k moři) výrazně zlepšila hospodářská situace a omezila chudoba. Velký pokrok zaznamenala infrastruktura, především stavba silnic; výstavba přehrady Itaipú na řece Paraná pak udělala z Paraguaye jednoho z největších vývozců elektřiny na světě.
