USA se rozhodly uzavřít čínský konzulát v texaském velkoměstě Houstonu, aby „ochránily americké duševní vlastnictví a americké důvěrné informace“. Oznámila to mluvčí amerického ministerstva zahraničí Morgan Ortagusová a později potvrdil ministr zahraničí Mike Pompeo. O rozhodnutí už předtím informovala čínská vláda, která americký krok označila za provokaci a porušení mezinárodního práva.
USA uzavřely čínský konzulát v Houstonu. Lidé pak na dvoře u budovy pálili dokumenty |
Pompeo, který byl tou dobou pracovně v Dánsku, řekl, že administrativa zakročila, aby zastavila dlouhodobé vykrádání intelektuálního vlastnictví (intellectual property - IP, pozn. red). „Prezident Trump řekl ‚Stačí, nedovolíme, aby to pokračovalo‘,“ prohlásil ministr. „Jasně jsme formulovali, jaké chování od čínské komunistické strany očekáváme. Když to neudělají, zasáhneme, abychom ochránili americký národ, naši národní bezpečnost, hospodářství a pracovní místa,“ dodal Pompeo. Specifický důvod, proč byl vybrán právě konzulát v Houstonu, ale neposkytl.
Už v roce 2017 popsal vládní Národní úřad pro asijský výzkum (tehdy ještě za administrativy prezidenta Baracka Obamy) v dodatku ke zprávě Komise pro intelektuální vlastníctví (IP Commission) z roku 2013, že finanční ztráty americké ekonomiky v důsledku krádeží intelektuálního vlastnictví, respektive softwarů či obchodních tajemství, se pohybují okolo alarmujících 250 až 600 miliard dolarů ročně.
Server Foreign Policy poukazuje na to, že snaha zajistit si co největší intelektuální vlastnictví je společná pro rozvojové i bohaté státy. Problémem je zvolený způsob k dosažení cíle.
Ke zcizení duševního vlastnictví nemusí nutně docházet pouze skrze hackerské útoky a jiné očividně zločinné aktivity. Může se například jednat o vynucené obchody založené na výměně technologie například za pozici na trhu. Tu mohou některé firmy získat třeba tím, že se spojí s některou čínskou firmou, upozorňuje server Foreign Policy a dodává, že pozice na čínském trhu je pro mnoho společností nesmírně lákavá.
Spojené státy se během vlády Donalda Trumpa snaží vykrádání svého intelektuálního vlastnictví zabránit. „Ochrana intelektuálního vlastnictví se posunula na nejvyšší prioritu. Trumpova administrativa ve vyšší míře eliminuje snahu Číny krást americké IP, ať už se jedná o kyberkrádeže, vynucené technologické výměny či ukradené obchodní tajemství,“ uvádí zpráva IP Commission z února loňského roku.
Server CNBC přišel s výsledky průzkumu, podle nějž každá pátá americká společnost tvrdí, že jí čínské firmy v posledních letech nějakým způsobem okradly. V jiném průzkumu, provedeném Americkou obchodní komorou v Číně, se ukázalo, že hned polovina členů zmíněné komory považuje únik duševního vlastnictví za větší problém než při obchodování kdekoliv jinde.
Čína obecně na tyto obvinění reaguje podrážděně. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin uvedl, že současné uzavření konzulátu v Houstonu je podle Číny „šokující a neoprávněný a poškodí americko-čínské vztahy“. Podle ministerstva daly USA konzulátu na ukončení činnosti lhůtu tři dny.
Prezident Trump přitom i v reakci na opakované krádeže intelektuálního vlastnictví uvalil v roce 2018 cla na produkty importované z Číny v ročním objemu zhruba 50 miliard dolarů. Sám ovšem tvrdil, že USA nejsou v obchodní válce s Čínou, protože tuto válku už Spojené státy dávno prohrály.
„Tu válku jsme dávno prohráli kvůli bláznivým nebo nekompetentním lidem, kteří vedli Spojené státy. Teď máme obchodní deficit 500 miliard dolarů ročně se ztrátou na intelektuálním vlastnictví v hodnotě dalších 300 miliard. Nemůžeme dovolit, aby to pokračovalo,“ napsal tehdy Trump na Twitteru.
We are not in a trade war with China, that war was lost many years ago by the foolish, or incompetent, people who represented the U.S. Now we have a Trade Deficit of $500 Billion a year, with Intellectual Property Theft of another $300 Billion. We cannot let this continue!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) April 4, 2018
Trump zároveň dodal, že se USA snaží s Čínou vycházet. „Pomohli jsme Čínu obnovit. Když se ohlédnete, uvědomíte si, že jsme to byli my, kdo Číně pomohl se postavit na nohy,“ uvedl Trump v dubnu 2018. „Snažíme se s Čínou vycházet, ale musíme tvrdě zasáhnout proti obchodním ztrátám,“ dodal prezident.
Číňan téměř v čele Světové organizace duševního vlastnictví
Pod Organizací spojených národů (OSN) existuje od roku 1967 Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO). Ta se stará o dozor nad ochranou autorských práv a dalších oblastí spojených s intelektuálním vlastnictvím.
Na jaře letošního roku došlo k volbě nového generálního ředitele WIPO a do druhého kola se dostal Singapurec Daren Tang a čínská zástupkyně Pin-jing Wangová. Ve volbě zvítězil Tang se ziskem 55 hlasů, Wangová získala 28 hlasů. O vítězi rozhodovalo 83 členů rady WIPO.
Švýcarský server Swissinfo poukázal na to, že i při volbě generálního ředitele organizace, která mimochodem sídlí v Ženevě, bylo velkým tématem právě vykrádání duševního vlastnictví Spojených států ze strany Číny. Server poukazuje na to, že právě tento problém je jedním ze středobodů obchodní války mezi oběma zeměmi. Při hlasování tak USA, západní státy a Japonsko podpořily Tanga, zatímco pro Číňanku Wangovou hlasovaly kromě Číny například státy z Afriky.
Čína by v případě vítězství Wangové získala už pátého šéfa z patnácti největších organizací pod OSN. I tomu chtěly Spojené státy a další země podle Swissinfo zabránit. Naopak Tang, jehož volební období začne 1. října, bude prvním Singapurcem, který povede jednu z organizací OSN. Ve funkci nahradí Australana Francise Gurryho.
Čínští studenti v USA
List The New York Times citoval amerického diplomata pro východní Asii Davida Stilwella, podle nějž pokračuje úsilí čínské armády pokročit v bojové připravenosti vysíláním studentů na americké univerzity. Centrem mělo podle Stilwella být právě v Houstonu, kde byla uzavřena čínská ambasáda. „Učinili jsme praktický krok, abychom jim v tom zabránili,“ řekl Stilwell. Podle něj byli generální konzul a dva další diplomaté přistiženi při podezřelé činnosti na tamním letišti.
Doprovázeli prý cestující až do nástupního prostoru a společnost Air China měla dokumenty obsahující nesprávná data narození těchto diplomatů. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu informace nechalo bez komentáře.
