Lidovky.cz: Prezident Lukašenko nedávno prohlásil, že rusko-běloruské vztahy se „zbytečně“ změnily z bratrských na partnerské. Hlavním důvodem je zřejmě zadržení 33 ruských žoldnéřů ze soukromé Vagnerovy armády, kteří podle Lukašenka chtěli v zemi vyvolat masové nepokoje. Jaké jsou v současnosti vztahy mezi Ruskem a Běloruskem, můžeme mluvit o krizi?
Vztahy jsou určitě nejhorší za poslední léta, ne-li od nezávislosti Běloruska po rozpadu SSSR. Idylické ale nebyly nikdy. Hovoříme o vztahu Ruska coby velmoci a Běloruska, které je na ní do značné míry závislé. Lukašenko má poměrně omezený manévrovací prostor na mezinárodní scéně, což není dáno jen ruskými zájmy, ale i tím, že jeho režim je momentálně nekompatibilní se západními státy, což znemožňuje navázání vztahů Běloruska se Západem. To dál utužuje běloruskou závislost na Rusku.
PHDR. Jan Šír, PH.D.Působí jako výzkumný pracovník katedry ruských a východoevropských studií IMS FSV UK. |
Obě země spolu od sklonku tisíciletí mají svazový stát a Bělorusko je i součástí ruských integračních projektů, například v ekonomické oblasti nebo ve vojenství - země jsou členy vojenského bloku Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Spíše než aktivní kooperací je ale tento vztah daný nerovností, silnou provázaností a jednostrannou závislostí Běloruska na Rusku.
Lidovky.cz: Zadržení žoldnéřů vyvolalo mnoho spekulací o tom, co v zemi skutečně dělali. Jak si incident vysvětlujete?
Těch interpretací je opravdu hodně a objevuje se kolem řada konfliktních narativů. Já samozřejmě nevidím do hlavy Lukašenkovi ani nikomu v Kremlu, vycházím z veřejných informací, které jsou k dispozici.
Kloním se k vysvětlení, že ze strany Lukašenka šlo o snahu vydobýt si větší manévrovací prostor před volbami, protože se nyní nachází v nepříjemné situaci. Nechce pustit moc, tím pádem bude nucen zfalšovat výsledky. Pokud se ale objeví moc velký rozpor mezi oficiálním výsledkem a realitou, lidé vyjdou do ulic, a to je moment, kdy je země zranitelná.
Lukašenko vyčetl Rusku ztrátu miliard kvůli sporům o dodávky ropy. Slíbil také zdvojnásobení průměrné mzdy |
To samozřejmě může svádět Rusy k vměšování, ať už ve smyslu snahy zabránit nežádoucímu scénáři vývoje, nebo naopak využít nové příležitosti, která se naskytne tím, že země bude v chaosu a prezidentská moc bude oslabená. To je z pohledu Lukašenka samozřejmě nežádoucí scénář, kterému se snaží předejít - proto přistoupil na konfrontaci s Ruskem. Nejenom zadržením ruských žoldnéřů, ale i jejich oficiálním obviněním z přípravy teroristických činů. To vrhá špatné světlo na kvalitu rusko-běloruského vztahu, což je něco, na co jsou i Rusové velice citliví a na čem si zakládají.
Lidovky.cz: Podle běloruských úřadů jsou v zemi další dvě stovky členů Vagnerovy skupiny. Věří opravdu Lukašenko, že se ho Kreml pokouší svrhnout?
Tam nejde nutně o svržení. Jde o to ho oslabit natolik, aby byl „poslušnější”. Lukašenko bude v následujících dnech čelit tlaku kvůli snaze potlačit veřejné protesty, a to je z pohledu Moskvy příležitost, kterou je možné využít. Bělorusko má pro Rusy mimořádný geopolitický význam. Stále ale nevíme, jestli v zemi Vagnerovci plnili nějaké zvláštní úkoly, nebo ji pouze používali jako pohodlný přestupní bod.
Lidovky.cz: Proč je Bělorusko pro Rusko tak důležité?
Je to ze dvou důvodů. První se týká prezentace Putinova režimu na mezinárodní scéně. Zakládá si na tom, že Rusko je velmoc. Součástí tohoto pojetí je i ruská sféra vlivu, kam řadí v první řadě bývalé sovětské republiky. Moskva nemá příliš mnoho spojenců a Bělorusko je v tomto ohledu důležité, protože je to vyspělá evropská země, která je navíc Rusům v řadě ohledů blízká - historicky, jazykově, kulturně či nábožensky.
Bělorusko straší ruští diverzanti. Lukašenkův režim vidí týden před volbami nepřátele všude kolem |
V případě, že by Bělorusové z tohoto schématu vypadli, Rusům zbývají jen státy jako Tádžikistán nebo Kyrgyzstán. To není nic, co by mohlo posilovat vědomí, že Rusové jsou výjimeční, a to by mohlo zprostředkovaně ohrozit ruský domácí režim.
Bělorusko je navíc naprosto stěžejní pro případnou krizi nebo konflikt v Pobaltí. Rusové s Bělorusy například během společného vojenského cvičení v roce 2007 nacvičovali podřízení běloruského generálního štábu tomu ruskému, k čemuž by mohlo dojít v případě krize, spojené například s ozbrojeným konfliktem v Pobaltí.
Bělorusko skutečně může změnit poměr sil v podmínkách rostoucí konfrontace mezi Ruskem a západem, a proto je pro Rusy zásadní rozdíl, jestli bude země nezávislá, nebo jestli v ní budou moci nadále udržovat alespoň omezený vliv a přítomnost.
Lidovky.cz: Jak reálné je vytvoření státní unie, usiluje o něj Rusko pořád?
To je iniciativa už z 90. let. Reálně se smlouvy o vytvoření společného státu, který už na papíře formálně existuje více než dvacet let, nedaří naplnit. Rusko se o to ale permanentně snaží. Součástí smluv byl i předpoklad vytvoření společných institucí včetně například společného parlamentu, měny nebo pokročilého stupně jednotného hospodářského prostoru. Za více než 20 let se tohle Rusku nepovedlo zrealizovat.
Bělorusko straší ruští diverzanti. Lukašenkův režim vidí týden před volbami nepřátele všude kolem |
Lidovky.cz: Byl by Putin schopný jít do další anexe ve stylu Krymu?
V případě, že by se naskytla příležitost pro lacinou a nerizikovou operaci tohoto typu, nemůžeme to vyloučit. S takovým krokem jsou ale spojená rizika a náklady v podobě třeba mezinárodních sankcí.
Pokud by hrozila ztráta ruských pozic nebo by mělo dojít na změnu běloruského režimu v Bělorusku cestou voleb a pouličních protestů, což je pro Putina noční můra, pak Rusko může využít situace k ochraně svých zájmů v Bělorusku. Ale anexe, jako jsme třeba viděli v případě Krymu, je tak flagrantní porušení mezinárodního práva, že je to pro Rusko příliš drahé. A kdyby Putin efektivně dosáhl stejného výsledku levnější a míň riskantní cestou, tak si myslím, že je to pro Rusko preferovanější.
Lidovky.cz: Pokusí se tedy Moskva podržet Lukašenka u moci?
To záleží na vývoji situace. Já si myslím, že v Rusku z Lukašenka nejsou nadšení, protože jim připadá málo vypočitatelný a ne tak poslušný, jak by si představovali. Ale pokud v Bělorusku padne diktátorský režim, který je Kremlu stále relativně přátelsky nakloněn, je to pro Rusko neakceptovatelné a lze čekat, že zasáhne ještě výrazněji než doposud.
Lidovky.cz: Vraťme se ještě k Vagnerově armádě. Co o tomto uskupení dnes víme?
Vagnerova armáda plní ruské zájmy v zahraničí tam, kde je oficiální ruské struktury plnit nemůžou. Například proto, že by to pro Rusko představovalo dodatečné náklady, třeba ve smyslu veřejného mínění.
Vagnerovci se v posledním desetiletí zúčastnili několika ozbrojených konfliktů, ať už mezinárodních nebo vnitřních. Skupina je na sankčních seznamech Spojených států v souvislosti se zapojením do rusko-ukrajinské války na východě Ukrajiny. Velmi intenzivně jsou Vagnerovci zapojeni v Sýrii, v současnosti asi tisícovka z nich operuje v Libyi na straně generála Haftara. Víme také o tom, že nějakou dobu působili v Súdánu a Mosambiku.
Je řada indicií, které nasvědčují velmi těsnému propojení Vagnerovců s ruským generálním štábem. Velitel Vagnerovců Dmitrij Utkin, podle jehož válečného jména Vagner se skupina jmenuje, je důstojník speciálních sil zpravodajské služby, podřízené ruskému generálnímu štábu. Podle ruského práva je žoldnéřství trestné, fakticky ale postihováno není.
Lidovky.cz: Jsou Vagnerovci plně pod vlivem Ruska, nebo mají nějakou autonomii?
To samozřejmě nevíme. Když se ale podíváme na techniku, se kterou bojovali například na Ukrajině v Donbasu, tak to je jasné, že musela být od státu. Takovou v bazaru nekoupíte.
Co se týče financování, žádné účetní dokumenty nemáme. Můžeme se spoléhat pouze na investigace a osobní výpovědi - a vzhledem k tomu, že to je nelegální šedá zóna, tak se to pochopitelně rozkrývá poměrně těžko. Financování se dá skrýt takovým způsobem, že něco mohou platit soukromé subjekty, které pak od státu dostanou nějakou zakázku, což je případ ruského oligarchy Jevgenije Prigožina, který je považován za mozek téhle organizace.
Lidovky.cz: Jak Vagnerova armáda získává nové žoldnéře a jaký typ lidí do ní vstupuje?
Velice často to jsou bývalí vysloužilí vojáci, kteří odešli pracovat do „soukromého byznysu,” ale fakticky dělají to samé. Vzhledem k tomu, do jakého typu činnosti jsou zapojení, se jedná o práci, kterou nemůže dělat každý.
Lidovky.cz: Spojené státy uvalily v červenci sankce na tři osoby a pět společností spojených s Vagnerovou armádou. Sankcionovaný je i sám Prigožin. Mají tyto sankce nějaký účinek?
Účinek určitě mají. Sankcionovaní lidé nemohou volně cestovat do světa, je jim zmražen majetek a nemůžou legálně vést byznys, aspoň tedy na území, kde se tyto sankce dají nějakým způsobem vynutit.
U právnických osob sankcemi znemožníte financování, zároveň existují i sankce s plošným působením na ruský stát. Ohledně sankcí se vede velká debata o tom, co dává smysl, a co ne, je potřeba to výrazně nuancovat. Každopádně protiprávní chování je třeba postihovat, jinak se může rozmáhat a důsledky budou devastující pro všechny.
