V Bělorusku pokračovaly čtvrtou noc protesty, demonstranty podpořili lékaři |
Středa, třetí den běloruských protestů, začíná povzbudivě. Na počítači mi naskakuje internet a šlape, jako by se nic nedělo. Ujišťuji se, že mám cestu přes záložní servery vypnutou a nevěřím svým očím – připojení jde i po mobilní síti. Ještě v úterý přitom hlasatel státní televize tvrdil, že za výpadek mohou „kybernetické útoky ze zahraničí“ a „běloruští specialisté se ze všech sil snaží o odstranění problému.“
  |
Tomuto vysvětlení nikdo nevěří, ale lidé jsou alespoň rádi, že mohou komunikovat tak, jak jsou zvyklí. „Přišli jsme už o hodně,“ říká prodavačka v trafice v Ulici vítězů. Blokáda internetu totiž znamená i ztráty pro ekonomiku a tak režim „posledního evropského diktátora“ Alexandra Lukašenka musel nakonec internet pustit.
To ale také umožnilo zkoordinovat protesty během dne v hlavním městě a vyjít do ulic i v regionech. V Minsku i několika dalších městech utvořily stovky žen živý řetěz. Kolem stanice metra Puškina v metropoli, na místě, kde zahynul demonstrant (okolnosti nejsou zcela jasné, podle opozice chtěl odhodit policejní výbušku, vláda tvrdí, že mu v ruce explodovala výbušnina, kterou se chystal hodit na policisty) chodí lidé pokládat květy.
Bělorusky protestují s květinami v ruce. Nezaměstnaní kriminálníci, popisuje Lukašenko demonstranty |
Vyskytly se i stávky v podnicích, které však nemají takovou razanci, jakou by si organizátoři představovali. Je to však pochopitelné s ohledem na to, že i tyto druhy protestů „řeší“ policejní zásahová jednotka.
Je více mrtvých?
I státní televize přiznala, že protesty se konaly celkem v pětadvaceti městech – v Brestu policisté postřelili člověka ostrými, prý v nutné obraně. V Gomelu zase v policejním voze zkolaboval muž, předtím odsouzený k deseti dnům vězení. Následně prý v nemocnici zemřel, přesná příčina zatím není jasná. Celkově dosahuje počet zadržených za tři dny protestů šesti tisíc a policisté je už ani nemají kam dávat.
„Mého syna odvezli na IVS (obdoba policejní vazby), protože u něj našli při kontrole v batohu respirátor,“ říká minská účetní Marina. Podle ní se prý ani nechystal demonstrovat a „přístroj měl u sebe jen pro případ, že by se náhodou dostal na místo, kde policisté použijí slzotvorný plyn.“ Podmínky zadržení popisuje jako otřesné.
„Stovky lidí tam půldruhého dne stály v řadách těsně u sebe na betonové podlaze. Nebylo jídlo, voda, nemohli na záchod ani si sednout. Silně je bili,“ říká Marina. Její syn údajně viděl i mrtvé, i když jist si tím nakonec úplně není. „Leželi na sobě bez života, byli buď v hlubokém bezvědomí, nebo zemřeli,“ dodává matka zadrženého.
Oficiálně jsou oběti jen dvě, demonstranti s těžšími zraněními ale končí ve vojenské nemocnici. Podle aktivistů je to proto, aby se k nim nedostali novináři a aby se jejich diagnózy či případná úmrtí utajila. „Razance zásahů stoupá, teď už vybíjejí skla aut nebo střílejí gumové projektily bez varování,“ říká Michail, který každou noc vyráží demonstrovat. „A až to utichne, vrhnou se na sociální sítě, na fotky a komentáře. Budou se dávat pokuty a tresty, taky to bude mazec,“ dodává.
Reportér serveru Lidovky.cz měl v Minsku namále. ‚Když to s lidmi nehne, přijíždí tajní a zatýkají‘ |
„Patří jim to. Jsou to mladé horké hlavy a ty je třeba zchladit. Řekl bych, že policie je u nás až příliš měkká, podívejte se do Ameriky,“ ukazuje Andrej, ochranka jednoho z minských hotelů, na televizní obrazovku ve vestibulu. Právě běží reportáž o demonstracích v USA a Andrejův kolega se překvapeně ptá: „To není Bělorusko? A já myslel, že ukazují, jak je to u nás…“ dodává.
Lukašenkův recept – práce pro všechny
Ve státní televizi už podruhé ukazují „vzorek demonstrantů,“ prezentují je jako kriminálníky či najaté aktivisty z Ruska. Novinkou je muž s vyloženými penězi na stole, prý všechno řídil a platil protestující mládeži peníze.
Poté z obrazovky hřímá Lukašenko, že všichni lidé musí mít práci, aby přišli na jiné myšlenky, než demonstrovat po ulicích. „Zkouším vám to vysvětlit po dobrém,“ říká. Následuje zpráva o tom, že běloruskému prezidentovi, který vyhrál volby údajnými osmdesáti procenty hlasů, poblahopřáli protějšci z Vietnamu a Nikaragui. A pak reportáž o žních, kde Lukašenko radí zemědělcům, jak pěstovat pšenici.
Čtvrtá noc demonstrací je už roztroušená po celém městě, neexistuje jednotné místo protestů, ale lidé mají skandovat a blokovat silnice všude, kde se jich shromáždí větší množství. Zároveň demonstrantů v ulicích metropole každou noc viditelně ubývá. Nijak však nepolevuje úsilí bezpečnostních složek, zejména mikrobusů s temnými skly, které už od odpoledne krouží po městě a loví své oběti.
