Lidovky.cz

Svět

Vzbouřenci v Mali zadrželi prezidenta a premiéra. Obrněný vůz je odvezl do města s vojenskou základnou

Vzpoura v Mali. foto: AP PhotoČTK

Bamako - V Mali se vzbouřili vojáci na základně poblíž metropole tohoto západoafrického státu. Jeden z šéfů povstalců oznámil, že zadrželi prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu, za jehož odstoupení se v zemi už několik měsíců demonstruje, a premiéra Bouboua Cissého, informovala agentura AFP. Zprávu později potvrdily oficiální státní zdroje.
  14:30aktualizováno  22:56

V Mali působí i zahraniční vojáci, včetně českých, kteří tam pomáhají s bojem proti radikálním islamistům. Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení generálního štábu české armády  řekla, že čeští vojáci jsou v pořádku.

„Můžeme vám říct, že prezident a premiér jsou v našich rukou. Zadrželi jsme je v (prezidentově) domě,“ uvedl malijský vojenský zdroj, který nechtěl být jmenován. Oba politiky odvezl obrněný vůz do města Kati, kde leží vojenská základna a kde v úterý ráno vojenská vzpoura propukla, potvrdil šéf vládního oddělení pro komunikaci.

„Jsou zatýkáni armádní důstojníci. Je to totální zmatek,“ citovala agentura AP anonymně úředníka z malijského ministerstva vnitřní bezpečnosti poté, co v Kati propukly nepokoje. Podle svědků jsou v ulicích města, které leží asi 15 kilometrů od metropole Bamaka, obrněné vozy a tanky.

Armádní vzbouření v Mali.
Lidé, kteří podpořili armádní vzpouru v Mali.

Zadržení představitelů států dnes odsoudila Evropská unie. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval vojáky k okamžitému propuštění obou politiků. Situací se má ve středu na mimořádném zasedání zabývat Rada bezpečnosti světové organizace.

„Evropská unie odsuzuje pokus o převrat v Mali a odmítá jakékoliv protiústavní změny. Tohle v žádném případě nesmí být reakce na hlubokou společensko-politickou krizi, která Mali v posledních měsících zasáhla,“ uvedl šéf unijní diplomacie Joseph Borrell.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který dnes o situaci v Mali hovořil s představiteli Nigérie, Pobřeží Slonoviny a Senegalu, tyto státy plně podpořil ve snaze o zprostředkování hovorů s oběma stranami konfliktu. Francie podle prezidentské kanceláře situaci monitoruje a odsuzuje jakékoliv pokusy o převrat. Francouzská ambasáda varovala obyvatele v Bamaku a Kati, aby nevycházeli z domů.

Zvěsti o zadržení hlavy státu přivedly do ulic Bamaka stovky demonstrantů, kteří vyjádřili podporu vzbouřencům. Vládu kritizují za korupci, špatné řešení ekonomické situace země i za neschopnost zvládnout islámské radikály. Podle agentury AP zapálili protestující dům, který patří malijskému ministrovi spravedlnosti.

V Bamaku bylo již dříve evakuováno nejméně jedno ministerstvo a budova státní televize ORTM. V ulicích byla slyšet střelba. Podle svědka citovaného agenturou Reuters uzavřeli ozbrojení muži v metropoli také dva mosty přes řeku.

Ve snaze ukončit politickou krizi v Mali se do země minulý měsíc vydalo pět afrických prezidentů, kteří prosazovali vytvoření vlády národní unie. Protestní hnutí s konzervativním duchovním v čele ale návrh odmítlo.

Dnešní události podle agentury AP připomínají vzpouru z března 2012, která vypukla rovněž v Kati a která přerostla ve vojenský převrat, jenž svrhl vládu prezidenta Amadoua Toumaniho Tourého. Převratu předcházelo povstání domorodých Tuaregů, kteří tehdy ovládli oblast na severu země.

Několik týdnů po tehdejším převratu se Touré vzdal moci výměnou za zrušení mezinárodních sankcí a předal vedení přechodné vládě v čele s tehdejším šéfem parlamentu. V následujících volbách byl pak s jasnou převahou hlasů zvolen do čela země nynější prezident Keita. Jeho znovuzvolení v roce 2018 ale provázely podle opozice nesrovnalosti.

Nejnovější protivládní protesty v Mali vypukly po jarních parlamentních volbách, v nichž zvítězila Keitova strana a které opozice rovněž zpochybnila. Ve snaze uklidnit situaci prezident v červenci rozpustil ústavní soud, což požadovala opozice, a premiér Boubou Cissé posléze nabídl opozičnímu hnutí M5-RPF účast ve vládě národní jednoty.

Situace v Mali je neklidná od převratu v roce 2012

  • Mali je vnitrozemský stát v severozápadní Africe se zhruba 20 miliony obyvatel. Maliská republika se nachází v oblasti Sahelu a jižní Sahary, na severovýchodě hraničí s Alžírskem, na východě s Nigerem, na jihu s republikou Burkina Faso a Pobřežím slonoviny, na jihozápadě s Guineou a na západě se Senegalem a Mauritánií. Rozlohu má 1,240.000 kilometrů čtverečních, což ji řadí na 23. místo na světě.
  • Hlavním a největším městem je Bamako, kde žije asi 1,8 milionu lidí. Populace Mali se dělí do několika kmenů, z nichž jsou nejvýznamnější Bambarové, kterých je více než třetina.
  • Nezávislost na Francii země získala v roce 1960.
  • Země je neklidná od roku 2012, kdy na severu země vypukla vzpoura, která přerostla ve vojenský převrat. Ten svrhl vládu prezidenta Amadoua Toumaniho Tourého. Převratu předcházelo povstání domorodých Tuaregů, kteří tehdy ovládli oblast na severu. Touré se tehdy vzdal moci výměnou za zrušení mezinárodních sankcí a předal vedení přechodné vládě v čele s tehdejším šéfem parlamentu. V následujících volbách byl pak s jasnou převahou hlasů zvolen do čela země nynější prezident Ibrahim Boubacar Keita. Jeho znovuzvolení v roce 2018 ale provázely podle opozice nesrovnalosti.
  • Vedle separatistických Tuaregů, kteří usilují o autonomii již od 60. let 20. století, začaly ale sever Mali obsazovat také různé skupiny islamistických radikálů hlásících se k Al-Káidě a k organizaci Islámský stát (IS). Radikální islamisté ovládají od roku 2012 značné části severního Mali a v poslední době podnikají výpady i do hustěji osídlené centrální a jižní části. Svůj vliv zesilují i v sousedních zemích. Oblast středního Mali je od roku 2015 také dějištěm etnicky motivovaných konfliktů.
  • Již v červnu 2012 začali ozbrojenci z islamistické skupiny Ansar Dine, napojení na teroristickou síť Al-Káida, ničit část muslimských památek v dávném obchodním městě Timbuktu, které jsou zapsané mezi památkami světového dědictví Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).
  • V lednu 2013 zahájily francouzské síly vojenskou intervenci v Mali (s názvem Serval) s cílem pomoci vládě zastavit postup islamistů. V červnu 2013 podepsala vláda dohodu o příměří s povstalci z řad separatistických Tuaregů z Maliské národní osvobozenecké armády, kterou ale Tuaregové v září vypověděli s tím, že vláda neplní sliby. Následovala řada neúspěšných mírových jednání a země zažila několik krvavých teroristických útoků.
  • V listopadu 2015 si teroristický útok v hotelu Radisson Blu v Bamaku vyžádal 22 obětí (útočníci drželi jako rukojmí 170 lidí). K útoku se přihlásilo islamistické hnutí Murábitún, založené radikálem Mochtárem Belmochtárem. V lednu 2017 sebevražedný útok na vojenském stanovišti ve městě Gao na severu Mali zabil nejméně 77 osob. K atentátu se přihlásila místní islamistická skupina napojená na Al-Káidu. Loni v listopadu při útoku na vojenskou základnu přišlo o život nejméně 53 vojáků. K útoku se přihlásil Islámský stát.
  • Nejnovější protivládní protesty v Mali vypukly po jarních parlamentních volbách, v nichž zvítězila Keitova strana a které opozice rovněž zpochybnila. Ve snaze uklidnit situaci prezident v červenci rozpustil ústavní soud, což požadovala opozice, a premiér Boubou Cissé posléze nabídl opozičnímu hnutí M5-RPF účast ve vládě národní jednoty. Kritici současnému vedení země vyčítají korupci, špatné řešení ekonomické situace země i neschopnost zvládnout islámské radikály.
  • Francie, která se dlouhodobě angažuje proti islámským radikálům, požádala o zapojení vojáků i Českou republiku. Vznik společné jednotky pod názvem Takuba účastnické státy oficiálně oznámily na konci letošního března. Úkolové uskupení bude součástí operace Barkhane a kromě Francie a ČR se do něj zapojí třeba Británie, Švédsko, Norsko, Portugalsko nebo Dánsko.
  • Vládní návrh na vyslání až šesti desítek českých vojáků na misi do Mali, Nigeru a Čadu minulý týden schválil Senát. Návrh musí po Senátu schválit ještě Sněmovna. Česká armáda chce do mise v Mali vyslat elitní jednotku speciálních sil z Prostějova. Jejich úkolem by bylo radit malijským vojákům, vyráželi by s nimi ale i do boje. Společné operace by se měly konat především v Mali, teroristické skupiny by mohli ale vojáci pronásledovat až 50 kilometrů na území Nigeru. V Čadu by sídlilo velitelství operace, kam by česká armáda vyslala několik vojáků.
  • Česká armáda už v Mali vojáky má, podílejí se na výcviku a na ochraně výcvikové mise Evropské unie v Mali (EUTM). V polovině roku se ujala jejího velení, v čele mise stojí brigádní generál František Ridzák.
  • V zemi působí i stabilizační mise OSN (MINUSMA), která má kolem 13.000 vojáků.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.