I když letní bouřka přes noc provětrala vzduch, před minskou továrnou MTZ na výrobu traktorů by se dusno dalo krájet. Vycházím ze stanice metra Traktornij zavod a na poslední chvíli spatřím hlavu těžkooděnce, jak vykukuje přes schodiště do podchodu. Rychle pryč! Obracím to a přebíhám na druhou stranu, kde je obrázek jasnější.
  |
Ve středu v sedm hodin ráno tu poprvé po týdnu od posledních brutálních akcí zasáhly jednotky AMAP (někdy se jim říká po ruském způsobu OMON). „Shromáždil se tu hlouček lidí, kteří chtěli podpořit ty, co stávkují. No a najely autozaky (vězeňské automobily pozn. red.), vyskočili omonovci a rozehnali to,“ říká muž, který incident viděl a kvůli svému bezpečí chce zůstat v anonymitě.
Od té doby těžkooděnci hlídkují před před továrnou a odhánějí protestující, kteří postávají u tramvajové zastávky. Právě MTZ, běloruský průmyslový gigant, který vyváží zemědělskou techniku do zemí bývalého Sovětského svazu, začal stávkovat mezi prvními a zdejší dělníci vypískali prezidenta Alexandra Lukašenka, když je sem před třemi dny přijel uklidňovat.
EU neuznává výsledky voleb v Bělorusku. Podle Michela hlasování nebylo spravedlivé |
Zástupci MTZ vystupují na pravidelných večerních demonstracích v centru a vyzývají zaměstnance dalších společností, aby se k nim přidali. AMAP ale teď přišel „pohlídat“, aby demonstrující nemohli u zaměstnanců agitovat a přemlouvat je ke stávce.
Prezident Lukašenko ve středu nařídil bezpečnostní radě „obnovit klid a pořádek“ v zemi. „V Minsku už nesmějí být žádné další nepokoje. Lidé jsou unavení, lidé chtějí klid a ticho,“ zdůraznil prezident podle státní agentury Belta. „Drtivá většina lidí si zvykla žít v klidné zemi a my jim klidnou zemi musíme vrátit,“ prohlásil.
Pacifikace by se měla týkat taky stávkujících, které je třeba „ochránit před ulicí“ a pokud se už někdo rozhodně stávkovat, nemá dostat šanci k návratu do předchozího zaměstnání. „Tady je třeba, aby nám svět pomohl,“ říká minský strojní inženýr Anton. „Lidé po celé zemi se skládají na fondy solidarity, jenže to nestačí, doufáme v to, že Evropa nezůstane stát s rukama v klíně,“ dodává.
Z fondů by se mělo platit odstupné v hodnotě asi 1500 eur (asi 38 tisíc korun) každému stávkujícímu, představuje to běžný běloruský plat za tři měsíce.
My stávkujeme – a co soukromníci?
Ke generální stávce už dříve vyzvala běloruské pracující opozice. „Vyzýváme všechny pracovní kolektivy, aby se přidaly se k časově neomezené stávce s požadavkem odstoupení Lukašenka a aby vyslaly zástupce stávkových výborů do koordinační rady pro předání moci,“ uvádí se v prohlášení štábu prezidentovy protikandidátky Svjatlany Cichanouské.
Protest má však zatím jen částečný úspěch. Dělníci velkých továren jako MTZ či Almaz, kde se vyrábí lednice, či chemičky AZOT neváhají vyjít svorně v pracovních oděvech ven a učinit prohlášení podpoře požadavků opozice, skutečně stávkovat je už ale jiná věc – mnozí se nechtějí odpoutat od existence a možnost kompenzace je plně neuspokojuje. Argumentují taky tím, že oni mají stávkovat, zatímco soukromníků se výzvy netýkají.
Vyzývat ke stávce hodlá dál Koordinační rada opozice, která si dnes zvolila sedmičlenné prezidium. Je v něm například spisovatelka Světlana Alexejevičová, reprezentantka Cichanouské Olga Kovalkovová a šéfka štábu nezaregistrovaného kandidáta Viktora Babaryky, který nyní sedí ve vězení. Jde tak většinou o představitele „nové“ opozice proti Lukašenkovi, která se objevila z velké části před posledními prezidentskými volbami.
„Opozice se činí, ale rozhodující jsou teď stávky. Jak se zachovají lidé v továrnách a infrastruktuře a jestli se celé Bělorusko zastaví, má tato revoluce naději,“ říká Anton. „Jinak postupně všechno utichne a vrátí se do starých kolejí. A na to čeká i Rusko, které dalo najevo, že do situace zatím zasahovat nebude“ dodává.
