Běloruský prezident Lukašenko nařídil obnovit v zemi klid. Lidé jsou už unavení a chtějí ticho, řekl diktátor |
„Vidíme, že (Lukašenko) i přes nátlak úřadů a nejhrubější falšování výsledků prohrál,“ řekla Kalesnikavová novinářům. „Vycházíme z toho, že každý běloruský občan musí mít právo zúčastnit se voleb bez jakýchkoli překážek. Ale nevěříme, že na to Lukašenko na to přistoupí,“ dodala.
Neplatné volby
Kalesnikavová upozornila, že platný Lukašenkův mandát vyprší letos 5. listopadu. Prezidentské volby z 9. srpna přitom Lukašenko podle úřadů pošesté vyhrál, tentokráte s více než 80 procenty hlasů. Prezidentovi odpůrci ale tento výsledek odmítají jako zfalšovaný a za skutečnou vítězku pokládají opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou, která pod tlakem úřadů odjela do Litvy.
S Cichanouskou se setkal litevský premiér Saulius Skvernelis, který ji označil za „národní vůdkyni“ země a přislíbil pomoci při uspořádání nové hlasování. Evropská unie odmítla oficiální výsledek běloruských voleb uznat. V Bělorusku dvanáctým dnem pokračují demonstrace.
Trestní stíhání opozice
Běloruský generální prokurator Aljaksandr Kaňuk ve čtvrtek oznámil, že vůči koordinační radě vede jeho úřad trestní stíhání kvůli podezření z „uchvácení moci“.
„Vytvoření a činnost koordinační rady je zaměřena na uchvácení státní moci, jakož i na poškození národní bezpečnosti. V dané věci začalo trestní stíhání,“ řekl prokurátor novinářům podle státní agentury Belta.
Kalesnikavová zareagovala prohlášením, že cílem rady je hledání východisko z politické krize a nastolení konsensu v společnosti, a ujistila, že rada bude dále pokračovat v činnosti, bez ohledu na nátlak.
V Bělorusku zemřel demonstrant, kterého postřelila policie. ‚Prostě jen šel,‘ říkají příbuzní |
„Děláme vše otevřeně a transparentně, vše zveřejňujeme. Nevidíme v tom jakékoliv porušení zákona, naopak vidíme naše kroky jako zaměřené na obnovení zákonnosti v zemi. Pokud to je zločin, tak máme v Bělorusku problém se zákonností,“ prohlásil právník a člen rady Maksim Znak podle serveru Tut.by.
Znak rovněž uvedl, že v důsledku pohrůžek ze strany běloruského režimu opustilo radu několik členů, byť žádný z předsednictva. „Včera (ve středu) jsme dostali několik oznámení o odchodu po obviněních ze strany Lukašenka z údajných cílů rady, které jsme nejednou popřeli. Dnes bylo jedno oznámení o odchodu po zahájení trestního stíhání. Radu ale neopustil nikdo z členů předsednictva,“ citovala Znaka agentura Interfax. Ve vedení podle něj zůstává i nobelistka Světlana Alexijevičová, která kvůli nemoci vynechala první zasedání rady.
