Zakročili proti nim maskovaní policisté. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu označila policejní zásah za brutální a ruská tisková agentura TASS za hrubý, a to i vůči přihlížejícím novinářkám a novinářům.
‚Já prostě jen tak neodejdu,‘ řekl Lukašenko. Připustil ale předčasné volby po ústavní reformě |
Policisté bez identifikačních znaků odváděli demonstranty do neoznačených vozů. Šlo o desítky lidí, napsala agentura Reuters s odvoláním na očité svědky.
Podle TASS se souběžně na minském náměstí Nezávislosti sešla asi padesátka Lukašenkových přívrženců se státními vlajkami. Zhruba po půlhodině skandování hesel na prezidentovu podporu se skupina rozešla.
V Bělorusku už 31. den přívrženci opozice protestují proti výsledku prezidentských voleb z 9. srpna, které podle úřadů pošesté vyhrál Alexandr Lukašenko, tentokráte s více než 80 procenty hlasů. Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská podle úřadů získala jen deset procent hlasů. Opozice, stejně jako například Evropská unie, považuje tento výsledek hlasování za zfalšovaný.
Lukašenko obvinil Česko a další země. Podle něj ovlivňují nynější protesty, Bělorusko ale není v těžké situaci |
Pod tlakem úřadů Cichanouská den po volbách odjela z Běloruska do Litvy, k odjezdu do ciziny úřady přiměly i další členy opoziční koordinační rady, Pavla Latušku a Volhu Kavalkovovou. Úřady se pokusily deportovat i Kalesnikavovou, spolu s dvěma dalšími opozičníky, ale Kalesnikavová na hranici s Ukrajinou schválně roztrhala cestovní pas, a proto ji pohraničníci nemohli dostat ze země.
Francouzská diplomacie podle agentury AFP dnes odsoudila „svévolná zatčení“ a vynucené odchody exilu, které proti opozičním politikům a aktivistům uplatňuje běloruský režim.
Kalesnikavová patří k organizátorům protestů, které Bělorusové pořádají od srpnových prezidentských voleb proti Lukašenkovi. V neděli v Minsku opět demonstrovalo kolem 100 000 lidí.
