Řekl také, že vzniklou situaci si musejí vyřešit sami Bělorusové bez tlaku zvenčí, čímž měl ovšem na mysli hlavně podporu vyjadřovanou západními zeměmi běloruské opozici. Podle mluvčího Kremlu je důležitým výsledkem jednání odsun ruských policejních záloh od hranic Běloruska.
Protesty v Bělorusku vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž úřady vyhlásily vítězem Lukašenka. Opozice to považuje za podvod a výsledek voleb neuznala ani EU. Každou neděli se podle odhadů opozice i novinářů v Minsku protestů účastní na 100 000 lidí, kteří přes tvrdé zákroky bezpečnostních sil dál žádají odchod Lukašenka a nové volby.
„Jsme pro to, aby sami Bělorusové, bez napovídání a tlaku zvenčí, klidným způsobem a dialogem projednali tuto situaci a dospěli ke společnému řešení,“ řekl dnes v Soči svému běloruskému protějšku ruský prezident.
Lukašenko Putinovi také tvrdil, že opozice při protestech v zemi doposud nepřekročila „červenou čáru“, tedy nevyšla z rámce přípustného jednání. Vysvětlení proč policie lidi zatýká jen kvůli účasti na demonstracích a tvrdě jsou pronásledováni opoziční vůdci, však nezaznělo.
Putin v pondělí podal Lukašenkovi pomocnou ruku. „Dohodli jsme se, že Rusko v této obtížné chvíli poskytne Bělorusku státní půjčku 1,5 miliardy dolarů, a my to splníme,“ oznámil podle agentury TASS. Dodal, že o poskytnutí tohoto úvěru už nyní jednají ministři financí.
Ochotu podpořit Lukašenka dal už Putin dříve najevo tím, že na žádost běloruského prezidenta vytvořil ruskou „zálohu“ pořádkových sil, která by měla být v sousední zemi nasazena, ale jen v nezbytně nutném případě. I když Putin vyjádřil předpoklad, že tento případ nenastane, obavy z možné ruské intervence k záchraně „posledního diktátora v Evropě“, jak se Lukašenkovi přezdívá, trvají.
Ochotu podpořit Lukašenka dal Putin už najevo tím, že na jeho žádost vytvořil ruskou „zálohu“ pořádkových sil, jež by měla být v sousední zemi nasazena, ale jen v nezbytně nutném případě. I když Putin vyjádřil předpoklad, že tento případ nenastane, obavy z ruské intervence k záchraně „posledního diktátora v Evropě“, jak se Lukašenkovi přezdívá, trvají.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po jednání novinářům oznámil, že významným výsledkem setkání prezidentů je dohoda o tom, že od běloruských hranic se tyto připravené zálohy ruských bezpečnostních sil nyní stáhnou.
Šéf Kremlu za svou podporu zjevně očekává vstřícnější postoj Lukašenka k prohloubení integrace obou zemí. „Rusko je i nadále odhodláno dodržovat všechny naše dohody, včetně dohod vyplývajících ze smlouvy o svazovém státě a dohodě o kolektivní bezpečnosti,“ naznačil diplomaticky ruský prezident.
Putin usiluje o užší vazby s Běloruskem v rámci svazového soustátí dlouhodobě. Lukašenko to dosud odmítal a obviňoval Moskvu, že chce Bělorusko pohltit. Jeho současná pozice je ovšem oslabená právě kvůli protestům proti výsledkům prezidentských voleb.
Peskov důrazně odmítl názory, že Rusko podporuje Lukašenka, aby mohlo v Bělorusku zřídit své vojenské základny. „O tom se nejednalo,“ řekl.
Dohodou o kolektivní bezpečnosti Putin „zdůvodnil“ vytvoření zálohy pořádkových sil pro Bělorusko.
Putin také nazval „logickým, aktuálním a účelným“ návrh Lukašenka na změnu běloruské ústavy. Lukašenko vyjádřil ochotu uspořádat nové volby hlavy státu až po schválení úprav v základním zákonu země. Opozice s potřebou ústavní reformy sice souhlasí, ale požaduje, aby jí předcházela Lukašenkova demise.
