Lidovky.cz

Svět

VIDEO: Mobilizace a stanné právo. V Karabachu roste napětí, Ázerbájdžán údajně dobyl šest vesnic

Arméni a Ázerbájdžánci se v neděli vzájemně obvinili z útoků v oblasti Náhorního Karabachu. foto: Armenian's Defense Ministry via AP

Jerevan/Baku - Arméni a Ázerbájdžánci se vzájemně obvinili z útoků v oblasti Náhorního Karabachu, etnicky arménské separatistické enklávy v Ázerbájdžánu. Podle místních sil bylo zabito 16 karabašských vojáků a více než stovka jich byla zraněna. Arménský premiér Nikol Pašinjan vojenské aktivity znepřátelené sousední země označil za vyhlášení války a vyzval mezinárodní společenství, aby zamezilo intervenci Turecka, které je spojencem Ázerbájdžánu, do konfliktu.
  8:09aktualizováno  19:24

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle ruské tiskové agentury TASS oznámilo, že arménské síly ostřelovaly ázerbájdžánské armádní pozice i ázerbájdžánské obce a mezi civilisty jsou mrtví a zranění. 

Pašinjan na facebooku naopak informoval, že útočit začaly ázerbájdžánské vzdušné síly, a arménské ministerstvo zahraničí tvrdí, že ázerbájdžánská armáda bombardovala obce včetně karabašské metropole Stěpanakertu.

Ázerbájdžánský tank v plamenech.
Člen ázerbájdžánské služby řídí obrněný transportér a zdraví lidi, kteří se...

„Autoritářský režim Alijeva obnovil své nepřátelské akce. Vyhlásil arménskému lidu válku,“ uvedl také na facebooku Pašinjan s poukazem na vládu prezidenta Ilhama Alijeva. „My jsme na tuto válku připraveni,“ prohlásil arménský premiér.

V reakci na eskalaci napětí vyhlásila Arménie všeobecnou mobilizaci mužů a stanné právo. Stanné právo a zákaz nočního vycházení ve velkých městech později schválil také ázerbájdžánský parlament. Podobná opatření přijal dříve i Náhorní Karabach.

Podle ázerbájdžánského ministerstva obrany začaly arménské ozbrojené síly kolem 06:00 místního času ostřelovat pozice ázerbájdžánské armády podél celé linie sporného území i obce, které se se nacházejí v blízkosti.

Arménská armáda uvedla, že sestřelila dva ázerbájdžánské vrtulníky, několik bezpilotních letounů a zlikvidovala další ázerbájdžánskou vojenskou techniku. Ázerbájdžánská strana tyto informace popřela. Baku také odmítá informace, že by útočilo na civilní cíle.

Video arménského ministerstva obrany údajně ukazuje, jak arménské síly zničily ázerbájdžánský obrněnec v Náhorním Karabachu: 

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany později informovalo, že jeho síly získaly kontrolu nad šesti vesnicemi, čtyřmi v okresu Fuzuli a dvěma v okresu Džebrail, které jsou de facto pod správou Náhorního Karabachu. „Při protiútoku ázerbájdžánské armády byla osvobozena řada okupovaných vesnic a strategických vyvýšenin,“ cituje TASS ministerstvo. Informaci o ovládnutí obcí však Arménie popřela a označila ji za provokací.

Podle arménských lidskoprávních aktivistů zemřeli při ázerbájdžánském ostřelování dva lidé - žena a dítě. Ázerbájdžánský generální prokurátor v neděli večer oznámil, že při dělostřeleckém ostřelování arménskými separatisty z Náhorního Karabachu byla zabita pětičlenná rodina v ázerbájdžánské vesnici Gačalty.

Evropská unie, Paříž či papež František vyzvali k ukončení násilností a k jednání. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS o situaci hovořil se svým arménským i ázerbájdžánským protějškem a Moskva vyzvala k příměří. Také ruský prezident Vladimir Putin v neděli v rozhovoru s arménským premiérem vyzval k ukončení bojů. „Je důležité vyvinout veškeré nezbytné úsilí k zamezení eskalace konfrontace, ale zásadní je ukončení nepřátelských akcí,“ citoval Putina Kreml.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček se v neděli k situaci vyjádřil na twitteru: „Jsem hluboce znepokojen stupňujícím se násilím v Náhorním Karabachu. Rozsáhlá vojenská ofenzíva musí skončit, je třeba pokračovat ve vyjednávání. Česká diplomacie apeluje na obě strany konfliktu, aby okamžitě ukončily vyhrocenou situaci, která ohrožuje civilní obyvatelstvo.“

Turecko se v konfliktu postavilo na stranu Ázerbájdžánu a vybídlo Arménii k ukončení agresivních akcí vůči svému sousedovi. Předtím turecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Turecko je ochotné Ázerbájdžánu pomoci. „Nabídneme Ázerbájdžánu pomoc v takové formě, jakou bude sám chtít,“ sdělila podle TASS Ankara. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu a jeho ruský protějšek o situaci jednali telefonicky. Podle TASS se shodli na nutnosti co nejrychleji ukončit boje a stabilizovat situaci.

Arménský premiér Pašinjan v neděli vyzval mezinárodní společenství, aby učinilo vše pro to, aby odradilo Turecko od intervence do konfliktu. To by podle něj mohlo ohrozit stabilitu regionu. „Tento nebezpečný vývoj musí být zastaven. Čelíme závažné hrozbě. Je třeba bdělosti,“ prohlásil Pašinjan.

Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Nyní se enkláva a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.