„Ázerbájdžánské letectvo bombarduje obranné síly Karabachu na severním směru. Používá k tomu bezpilotní stroje turecké výroby,“ uvedla mluvčí ministerstva Šušan Stepanjanová podle webu ruského deníku Kommersant. Letouny nepřítele se podle ní vyhýbají protivzdušné obraně a odpalují rakety vzduch-země.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle Interfaxu ohlásilo obklíčení části arménských sil na jednom z úseků fronty, které se snaží zničit palbou z děl.
  |
Arménský premiér Nikol Pašinjan podle ruských médií odmítl myšlenku rozmístění mírových sil v Náhorním Karabachu a zmínil se o možnosti, že by Arménie oficiálně uznala nezávislost této enklávy. Jako „nemístnou“ odmítl myšlenku arménsko-ázerbájdžánských jednání za ruského zprostředkování v situaci intenzivních bojů; jednání totiž podle něj vyžadují správnou atmosféru a podmínky. Arménie a Náhorní Karabach prý nejsou ochotny spor urovnat na úkor svých národních zájmů.
Boje v Náhorních Karabachu musí skončit, apelují čeští politici a vyzývají obě strany k diplomatickému řešení |
Boje mezi znepřátelenými stranami propukly v neděli ráno a jsou označovány za nejhorší od 90. let minulého století. Podle prohlášení z obou stran si vyžádaly již desítky mrtvých, včetně civilistů. Baku i Jerevan přistoupily k mobilizaci záloh a vzájemně se obvinily z útoků. Arménie v úterý uvedla, že její bitevní letoun Su-25 sestřelila turecká stíhačka F-16, což vzápětí popřela Ankara a Baku.
Arménie podle agentury Reuters oznámila, že v Martakertu v Náhorním Karabachu byli při ázerbájdžánském útoku zabiti tři civilisté. Baku naopak podle agentury TASS hlásí, že palba arménských děl zabila 14 civilistů a 46 dalších zranila. Škody utrpělo 116 obytných domů a 26 dalších civilních budov, včetně továrny na koberce, čtyř škol a ošetřovny.
Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.
