Boje o Náhorní Karabach dále pokračují. Obě válčící strany ignorují výzvy Rady bezpečnosti OSN |
Metropoli neuznané republiky Stěpanakert bombardovalo ázerbájdžánské letectvo, granáty dopadaly i na menší město Martakert, podle místních úřadů přitom zemřeli tři civilisté. „Používají k tomu bezpilotní stroje turecké výroby,“ uvedla mluvčí ministerstva obrany Náhorního Karabachu Šušan Stepanjanová. Ázerbájdžán zase hlásí v příhraničních oblastech 14 zabitých a 46 zraněných civilistů.
Přestřelky v této oblasti nejsou ničím výjimečným. Od roku 1994, kdy se pouhým příměřím uzavřel šestiletý konflikt se třiceti tisíci oběťmi a více než milionem lidí vyhnaných z domovů, se na linii dotyku střílí denně. Současné boje s nasazením tanků a letadel však překonávají všechny dosavadní excesy.
  |
Arménie v úterý uvedla, že turecká stíhačka F-16 letící z ázerbájdžánského vzdušného prostoru sestřelila její bitevní letoun Su-25. Ankara a Baku to popřely. Agentura Reuters i britský list The Guardian přinesly také svědectví Syřanů z území kontrolovaných Tureckem, že Ankara tu potají verbuje místní muže „na práci v bezpečnostní agentuře“. Ty pak vzápětí posílá do bojů v Náhorním Karabachu, kde by jich mělo působit na čtyři tisíce.
Turecko a Ázerbájdžán to opět odmítají a také francouzský prezident Emmanuel Macron konstatoval, když vyzýval Turecko ke klidu, že pro toto tvrzení neexistují hodnověrné důkazy. „Zaznamenal jsem politická prohlášení Turecka (ve prospěch Ázerbájdžánu), která jsou podle mne neuvážená a nebezpečná,“ řekl Macron.
Situace v Náhorním Karabachu se tak přenáší na diplomatickou frontu. Macron ji večer probíral s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a dnes o ní bude mluvit s Donaldem Trumpem. Náhorní Karabach by spolu se sankcemi proti Bělorusku měl být i jedním z klíčových témat nadcházejícího summitu EU v Bruselu.
K okamžitému příměří a obnovení jednání bez předběžných podmínek vyzvala obě strany Rada bezpečnosti OSN. Geopolitické karty jsou přitom rozhozeny na první pohled jasně – za Arménií by mělo stát Rusko, jež má na jejím území vojenskou základnu. Turecko zase podporuje národnostně a nábožensky spřízněný Ázerbájdžán a dle slov svého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşogla „udělá vše, co je nutné“, požádá-li Baku o vojenskou podporu.
‚Eskalace napětí.‘ Rusko vyjádřilo hluboké znepokojení z účasti žoldnéřů v bojích o Karabach |
Ve skutečnosti se Rusko drží v rétorice na podporu Arménie zkrátka. Je znát, že vláda vedená bývalým novinářem Nikolem Pašinjanem je mu mírně proti srsti. Moskva si dobře pamatuje, že Pašinjan si při nástupu k moci v květnu 2018 po rozsáhlých protestech vytyčil jako prioritu zlepšování vztahů s Evropskou unií.
Pašinjan nyní odmítl ruskou nabídku na zprostředkování rozhovorů. „Mluvit o summitu Arménie–Ázerbájdžán–Rusko za intenzivních bojů není zrovna vhodné,“ prohlásil.
Arménský premiér také hrozí, že jeho země uzná Náhorní Karabach jako stát – i přes veškerou podporu této enklávě tak Arménie dosud neučinila. To je vývoj, jehož se diplomaté obávají, protože by zřejmě posunul situaci do bodu, odkud už není návratu. „Pokud se tak stane, budeme bojovat až do vítězného konce,“ komentoval to velvyslanec Ázerbájdžánu v Moskvě Polad Bülbüloglu.
