Proti Arménům válčí islamističtí žoldnéři, říká o bojích v Náhorním Karabachu velvyslanec Hovakimian
Muž prohlíží škody napáchané na místních budovách.
| foto: AP Photo
Premium
Rozhovor
Praha -
Za obnovením války mezi Náhorním Karabachem a Ázerbájdžánem je Turecko, říká arménský velvyslanec v Česku Ashot Hovakimian. Upozorňuje na to, že Turecko dovezlo na Kavkaz bojovníky spojené původně s Islámským státem a skupinou an-Nusra, tedy odnoží al-Káidy.
Lidovky.cz: Jaká je současná situace ohledně bojů v Náhorním Karabachu?
Jsme v době, kdy tu téměř dva týdny probíhala eskalace a teď je tu několik dní dohoda o příměří, která byla uzavřena po dlouhém a těžkém vyjednávání za zprostředkování ruského ministra zahraničí. Příměří bylo víceméně dodržováno během prvních hodin, ale bohužel v posledních dnech ázerbájdžánská armáda stále ostřeluje hlavním město Náhorního Karabachu Stěpanakert a další oblasti. Příměří musí být dodržováno, jinak bude další eskalace a další oběti.
Lidovky.cz: Kde jsou tedy linie bojů mezi Ázerbájdžánem a vojsky Náhorního Karabachu? Drží Arméni stále Náhorní Karabach, koridor spojující ho s Arménií a také další území, která okupovali?Musím trochu vyjasnit terminologii. Mluvil jste o okupovaném území, ale Republika Arménie nikoho neokupovala. Doporučuji používat terminologii, kterou používají spolupředsedové (Rusko, USA a Francie) Minské skupiny OBSE ve svých oficiálních dokumentech.
Není to okupované území, je to bezpečnostní pás kolem bývalé autonomní oblasti Náhorní Karabach, který vznikl po první vlně nepřátelství v letech 1993–1994. Tento bezpečností pás tehdy umožňoval – zbraně tehdy byly trochu méně sofistikované než nyní – zabránit ostřelování lidí v Náhorním Karabachu ázerbájdžánskou armádou. V 1994 byla podepsána dohoda o zastavení palby mezi Arménií, Ázerbájdžánem a Náhorním Karabachem na linii doteku.
Koridor mezi Arménií a Náhorním Karabachem funguje. Jak to ale celkově vypadá na místě, to je otázka pro vojáky tam.
Lidovky.cz: Před několika dny se ale objevily zprávy, že síly Náhorního Karabachu prohrávají a že Náhorní Karabach bude za dva tři týdny obsazen Ázerbájdžánem.
Buďte velmi opatrný při posuzování zpráv o situaci. Arménské úřady nic takového nepotvrdily. Podobné informace rozšiřuje ázerbájdžánská strana. Například se objevila zpráva, že Ázerbájdžán obsadil město Hadrut, ale nebyla to pravda. Boje jsou ale těžké. Malá armáda Náhorního Karabachu čelí ázerbájdžánské armádě, která je podporována Tureckem a dostává od něj vojenskou a technickou pomoc. Navíc jsou zde také zahraniční bojovníci, teroristé. Bojíme se, že náš malý region se stane bojištěm pro cizí teroristy. Přitom není daleko od Evropy a já už jsem před tímto vývojem varoval naše české přátele.
Bojíme se, že náš malý region se stane bojištěm pro cizí teroristy, přiznává arménský velvyslanec Ashot Hovakimian.
Lidovky.cz: Jaké máte důkazy o přítomnosti zahraničních bojovníků na ázerbájdžánské straně?
Máme videozáznamy, záznamy jejich konverzace jak mezi sebou, tak s lidmi u nich doma. Jejich existenci potvrdily i Rusko, Spojené státy a Francie. Jde o tisíce lidí a většinou ze Sýrie. O různé skupiny navázané na Islámský stát a bývalou an-Nusru bojující nyní za peníze. Stále přicházejí další. Jejich přítomnost snižuje počet ázerbájdžánských obětí, protože se nepočítají jako Ázerbájdžánci. Ázerbájdžán využívá jako kanónenfutr v první linii i příslušníky etnických menšin.
Lidovky.cz: Pomáhá Arménie vojensky Náhornímu Karabachu?Náhorní Karabach má svoji vládu a bojuje tam jeho armáda. Arménie mu pomáhá finančně a je jeho bezpečnostním garantem a mnozí mladí z Arménie tam odešli bojovat jako dobrovolníci. Ale nejsou tam jednotky armády Arménie.
Lidovky.cz: Arménie neuznává Náhorní Karabach jako suverénní stát. Nicméně prohlásila, že pokud ztroskotají rozhovory o příměří, uzná nezávislost Náhorního Karabachu.
Je to dlouhodobě na pořadu dne a tato myšlenka koluje v arménské společnosti. Arménie dosud neuznala Náhorní Karabach, protože chce zodpovědně jednat a nechce, aby tato věc „vyprovokovala“ větší eskalaci konfliktu. Otázka uznání nezávislosti Náhorního Karabachu je na pořadu jednání, ale kompromisem je to, že není na pořadu jednání bezprostředně. Jiná věc je, že Arménie vyzývá mezinárodní společenství, aby si všimlo situace, kdy je tu ázerbájdžánské agrese, a uznalo nezávislost Náhorního Karabachu.
Lidovky.cz: Oba útvary jsou obývány Armény, je tedy konečným cílem sjednocení Náhorního Karabachu s Arménií? Není zbytečné mít dva arménské státy?
Náhorní Karabach byl součástí sovětského Ázerbájdžánu, nikoliv nezávislého Ázerbájdžánu. Byla to autonomní oblast, naprostá většina obyvatel byli Arméni. Obyvatelé Náhorního Karabachu si odhlasovali nezávislost. Podle sovětské ústavy mohly získat nezávislost při rozpadu Sovětského svazu. Stejně jako Ázerbájdžán. A pokud jde o dva arménské státy, když Ázerbájdžán a Turecko prohlašují, že jsou sami jeden národ a dva státy, proč by to měl být problém u Arménů? Vše je třeba řešit jednáním se spolupředsedy Minské skupiny (Rusko, USA a Francie) OBSE, která má na starosti řešení takovýchto konfliktů. Ázerbájdžán to ale nechce.
Lidovky.cz: Ale s řešením tohoto konfliktu se od devadesátých let minulého století příliš nepokročilo.
Jednání je dlouhé a složité, ale válka a už vůbec genocidní záměry nejsou řešením. Nelze to brát tak, že když jste dost bohatý a máte zbraně, že si řeknete, že už toho máte dost, jak to trvá dlouho, a chovat se takhle.
Lidovky.cz: Co je tedy řešení?
Řešení bylo a je vždy jedno jediné. Je to vrátit se k dohodě z let 1994 a 1995 o zastavení palby, zastavit vojenské akce a nastolit jednání. Vrátit se k jednacími stolu bez jakýchkoliv předběžných podmínek.
Lidovky.cz: Jste ale proti spolupředsednictví Turecka v Minské skupině, jak chce Ázerbájdžán.
Jsme, protože se fakticky stalo stranou konfliktu, podporuje v něm jednu stranu. Nemělo by být ani v Minské skupině. Taková země nemůže být zprostředkovatelem jednání. Turecko otevřeně podporuje Ázerbájdžán, a to i vojensky. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan používá turkického a islamistického faktoru pro naplnění svých velkých snů a využívá k tomu volného prostoru tam, kde ho má. Turci nepřemýšlejí o Arménii a Ázerbájdžánu, Ázerbájdžán je jen nástroj pro fantaskní turecké expanzionistické plány.
Lidovky.cz: Turci ovšem prohlašují, že je to podobné jako s Ruskem a Arménií a jejich smlouvou o obraně.
Ne, není. Rusko má dobré diplomatické vztahy jak s Arménií, tak s Ázerbájdžánem. Ázerbájdžánu dokonce dodává zbraně. Turecko nemá s Arménií diplomatické vztahy, je tu turecká blokáda Arménie. Ankara prohlásila, že plně podporuje jednání Ázerbájdžánu. To je velký rozdíl. Turecko chce získat vliv v regionu.
Lidovky.cz: Někdy se objevuje interpretace, že konflikt v Náhorním Karabachu je konflikt mezi křesťanstvím a islámem. Co tomu říkáte?
Viděl jsem to mnohokrát, a dokonce v českém tisku. To je nejnebezpečnější věc a je potřeba se tomu vyhnout. Ázerbájdžán to s oblibou používá. Používá turecký faktor a někdy také islamistický faktor. Arméni ale po staletí žili mezi muslimským obyvatelstvem. Máme výborné vztahy s Íránem, s mnoha arabskými zeměmi.
Lidovky.cz: Podle jiných vysvětlení je současný konflikt mimo jiné výsledkem toho, že Spojené státy jsou příliš zaujaty předvolební kampaní a Rusko zase ekonomickými problémy a pandemií nového koronaviru, a tak se nestarají o regionální konflikty.
Pravě jste si odpověděl na otázku, proč Ázerbájdžán zahájil válku s podporou Turecka. Viděli, že je tu takové okno příležitosti. Arménie nic takového nepotřebovala.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
