Lidovky.cz

Svět

Německo ví o více než 600 možných teroristech, ti i přes dohled bezpečnostních složek mohou zaútočit

Německá policie před budovou berlínské nemocnice, kde se Navalnyj léčí. foto: AP/ČTK

BERLÍN - Islamistický terorismus znovu zasáhl evropská města - tentokrát se jednalo o Vídeň a francouzské Nice. Německo se rovněž stalo svědkem několika útoků a jeho bezpečnostní složky navíc mají v hledáčku více než šest set lidí, kteří by mohli být potenciální teroristickou hrozbou.
  5:00

Server Deutsche Welle (DW) upozornil na to, že alespoň jeden z teroristů, kteří útočili tento týden ve Vídni, byl policii znám. Dvacetiletý mladík, jehož muži zákona v pondělí zastřelili, se totiž opakovaně pokoušel opustit Rakousko a přidat se k takzvanému Islámskému státu. Podle všeho ale úřady mladíka nepovažovaly za potenciálního teroristu.

Ve Francii zatkli kvůli útoku v Nice třetího člověka, ve vazbě je šest dalších lidí

Něco podobného se ale stalo i v Německu, připomíná DW. K 1. září letošního roku evidovaly bezpečnostní složky v Německu přesně 627 potenciálních teroristů. Jeden z takto označených lidí rovněž zaútočil a to začátkem října. Syřan Abdullah al-H. napadl v Drážďanech homosexuální pár nožem. Jedna z obětí byla těžce raněna, druhá osoba dokonce po krátké době svým zraněním podlehla. K incidentu došlo i přesto, že Syřanův pohyb byl policií monitorován.

Novináři chodí okolo místa činu, kde proběhl teroristický útok.
Voják hlídá na místě činu, kde proběhlo několik výstřelů.

Německé úřady hodnotí současnou úroveň nebezpečí jako „setrvale vysokou“. Zpráva německé kontrarozvědky z července 2020 uvádí, že v Německu proběhlo několik zmařených pokusů o útok, což dokládá vysoký potenciál terorismu na území našich západních sousedů. Největší nebezpečí přichází podle bezpečnostních složek od „individuálních útočníků inspirovaných teroristickými organizacemi“, které je dopředu velmi těžké zachytit.

Německý termín „Gefährder“ označuje někoho, kdo je potenciální hrozbou pro společnost a přeložit by se dalo jako „ohrožovatel“. Využívá se rovněž termín „Agitator“, který je definován jako člověk, u něhož existuje důvodné podezření, že by mohl spáchat politicky motivovaný trestný čin s velkým dopadem na společnost. Problematické je, že takoví lidé nemohou být zatčeni, dokud není důvodné podezření (nebo ještě lépe důkaz), že spáchali trestný čin. Mezi trestné činy ale samozřejmě patří i příslušnost k teroristické organizaci.

Relevantní osoby

K lidem, označovaným pojmem Agitátor, navíc německé úřady evidují více než 500 lidí, které mají zařazené jako „relevantní osoby“. Tito lidé mohou být nejen lídry, ale klidně jen skrytými podporovateli, kteří by ale potenciálně mohli sami zločin provést, případně jej financovat či jinak podporovat.

K 1. červenci letošního roku se z území Islámského státu do Německa vrátilo zhruba 300 islámských bojovníků, z nichž 109 bylo označeno za agitátory a 90 za relevantní osoby.

K pondělnímu teroristickému útoku ve Vídni se přihlásil Islámský stát. Atentát provedl ‚voják chalífátu‘

Dohromady ale úřady spočítaly, že na území Německa by mohlo být zhruba 30 000 podporovatelů islámského terorismu. Velká část z nich, zhruba 12 000, jsou takzvaní salafisté, což je odnož Islámu založená na fundamentalismu. Tito lidé jsou obvykle právě těmi, kteří podporují násilný džihádismus, uvádí DW.

Každý agitátor je posuzován individuálně jako potenciální hrozba. Podle výsledku posudku je přijato opatření, které se může pohybovat od slovní domluvy až po nepřetržité fyzické sledování, které je ale velmi náročné na personál. Podle odhadu DW je na takovou sledovací akci potřeba nasadit 25 až 30 policistů a proto je hranice pro takové opatření velmi vysoká.

„Německo musí lépe a ostražitěji sledovat osoby, které považuje za ohrožení své bezpečnosti.“ V rozhovoru s televizí ARD to prohlásil Thomas Haldenwang, který je šéfem Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), což je civilní kontrarozvědka. Varování Haldenwang učinil právě v souvislosti se zmiňovaným pondělním teroristickým útokem ve Vídni, při němž islámský radikál zabil čtyři lidi.

„I my v Německu musíme každý den počítat s islamistickým útokem,“ řekl Haldenwang. Za rozbušku pak šéf BfV považuje nové spory o karikatury proroka Mohameda ve Francii. „Emoce islamistů to uvedlo do varu,“ poznamenal.

Zmiňovaný útočník z Drážďan byl pod přísným dohledem, neboť byl krátce před útokem propuštěn z vězení, kde navíc prošel deradikalizačním programem. Policisté ke vchodu do jeho domu nainstalovali kameru a mladík se musel každý den hlásit na policii. I tak ale policistům uniklo, že si muž koupil dvě sady nožů dva dny před útokem.

Poslední události opět rozproudily debatu o tom, že by se měly podezřelé osoby okamžitě deportovat zpět do rodných zemí. Diskusi je otevřený i ministr vnitra Horst Seehofer, který připustil, že by se mohlo upustit od politiky, která zamezuje deportaci podezřelých osob do Sýrie. V tom je ovšem několik problémů. Jednak jde podle DW o morální dilema, zda je správné „agitátory“ deportovat do válečné zóny, ani by s nimi proběhl řádný soud a něco se jim prokázalo. Další problém je ten, že Německo se Sýrií neudržuje diplomatické styky.

Autoři:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.