Muž, který odmítl uzavřít zemi. Je to jako zabíjet mouchu kladivem, komentuje covidová opatření ‚švédský Prymula‘ |
V posledních dnech jsou na tom Švédi nejhůře ze severských zemí a opakuje se scénář z jara, i když tentokrát se i oni rozhodli život alespoň částečně omezit, můžou si to dovolit, ekonomicky jaro přežili s minimálními ztrátami, i když dobré výsledky byly vykoupeny lidskými životy. Nakažení přibývají každý den po tisících, zatímco v sousedních státech je zatím relativní klid.
Podle známé viroložky Leny Einhorn to označila v reakci na dotaz serveru Financial Times za dramatický neúspěch a pro současné nárůsty nemá vysvětlení. Zmínila přitom osminásobně větší počet nakažených na počet obyvatel v porovnání s Norskem. Nad touto záhadou si drbe hlavu i hlavní epidemiolog Anders Tegnell.
Ještě přitom v průběhu léta, když se bilancovala první vlna nákazy virem SARS-CoV-2, to pro něj oproti jiným zemím vypadalo optimisticky. Pokud by se potvrdila jeho vize, mohli by být obyvatelé odolnější, přičemž ekonomika by se zásadně nezpomalila. Ještě předtím se ale díky odlišné strategii stalo Švédsko hodně diskutovaným státem, i když během nástupu covidu na něj ostatní pohlíželi spíše jako na odstrašující příklad a jeho úmysl zpochybňovali.
Země je se svými zhruba 10,2 miliony obyvatel populačně srovnatelná s Českem a od počátku volila opačnou taktiku v boji s pandemií než většina zemí Evropy. Strůjce švédského postupu Anders Tegnell odmítl lokální i celostátní alternativu karantény, ke které přistupovaly evropské státy po vzoru Číny.
  |
Tegnell argumentoval tím, že uzavírání obchodů, kaváren, škol a celkově míst, kde se lidi potkávají, je zbytečnou ránou pro ekonomiku, protože vir tu s námi bude nastálo a musíme se s ním naučit žít. Vyzýval občany, aby se chovali zodpovědně, posléze vedení země přistoupilo jen k velmi mírným opatřením. Oproti zemím na jihu Evropy nahrávala úspěchu i typicky chladná povaha tamního obyvatelstva, která je nesrovnatelná například se Španěly či Italy.
S nástupem druhé vlny postup Švédsko zopakovalo, i když v posledních dnech musela i zdejší vláda benevolentní přístup změnit a přitvrdit. Počet infikovaných totiž v posledních dvou týdnech rostl, až přibývalo okolo 4000 případů denně. Jen za pátek pak přibylo 5990 potvrzených případů nákazy koronavirem, což pro zemi znamenalo nejvíce nových případů od počátku epidemie. S covidem-19 ve Švédsku v pátek zemřelo dalších 42 lidí.
Večery bez alkoholu
Od 20. listopadu do konce února příštího roku se tak ve Švédsku například nebude smět po 22:00 prodávat alkohol. Všechny podniky, které mají k jeho podávání oprávnění, tedy především restaurace, bary a hospody, budou muset zavřít ve 22:30. Obyvatelé třinácti regionů z celkových 21 mají doporučeno pracovat z domova, vyhýbat se veřejné dopravě a omezit společenské kontakty mimo rodinu.
Švédsko minulý týden zaznamenalo nejvyšší počet nově nakažených, Německo zpřísňuje opatření |
Alespoň jedno z těchto doporučení se týká více jak dvou třetin Švédů. Nově přijatá opatření se však stále ve většině případů pohybují v rovině osobní zodpovědnosti. Severská země je například jedinou v Evropské unii, která v žádném prostoru kromě nemocničních zařízení, nevynucuje nošení ochrany úst a nosu.
Švédsku se každopádně úspěšně podařilo zachránit svou ekonomiku od hlubšího propadu: dle nejnovější podzimních dat Evropské unie klesne o 3,4 procenta, což patří k nejnižším snížením vůbec. Pro ilustraci Španělsku prognóza přisoudila 12,4procentní propad, Itálii zhruba 10procentní, Česku zhruba 7procentní a Německu 5,6procentní. Evropské unie jako celku podle odhadu poklesne hrubý domácí produkt o 7,4 procenta. Prognóza výslovně zmiňuje přístup vlády jako jeden z několika klíčových faktorů.
Koronavirus ve Švédsku má značné následky, letos tam zemřelo nejvíc lidí za posledních 150 let |
Záchrana ekonomiky se ale vybrala i svou daň ve ztrátách na životech. Se zhruba 6 tisíci zesnulými během první vlny Švédsko dalekosáhle převyšovalo počty obětí na covid z okolních států, jako jsou Dánsko, Finsko či Norsko. V srpnu tamní statistický úřad informoval, že v první polovině roku 2020 v zemi zemřelo nejvíce lidí ve srovnání se stejným obdobím za posledních 150 let. Byla to sázka na zisk imunity, která se ale nyní zdá velmi nejistá.
Imunita druhou vlnu nezastavila
Další případy opětovné infekce virem SARS-CoV-2. Nejsem z toho nervózní, uklidňuje viroložka |
Naděje „švédský Prymula“ ještě v létě také vkládal do velké promořenosti obyvatelstva, která by tak logicky měla mít protilátky a být imunní vůči infekci. „Nesuďte Švédsko, dokud nenastane podzim,“ citují Tegnellova slova z května novináři The Financial Times (FT) ve svém čtvrtečním článku.
Jenže, jak je z mnoha případů po celém světě zdokumentováno, imunita není vždy 100procentní a má omezenou trvanlivost, nejčastěji vědci zmiňují tři měsíce, i když výzkum stále běží. „Je to velká záhada,“ odpověděl Anders Tegnell ve středu už opatrněji na otázku novinářů Financial Times směřující na to, kdo má, a kdo nemá imunitu a co to ovlivňuje. Situace se totiž vyvíjí jinak, než si na severu Evropy mysleli.
„Nyní podzim dorazil a počet hospitalizací s covidem roste ve Švédsku rychleji než kdekoliv jinde v Evropě,“ píší FT. Počet hospitalizovaných se zde prý aktuálně zdvojnásobuje každých osm dnů. Dle vládní tiskové konference, která proběhla ve čtvrtek, leží ve vážném stavu na jednotkách intenzivní péče 130 osob. V Česku se aktuální počet osob v těžkém stavu vyžadujících intenzivní péči pohybuje okolo zhruba 1000 osob. Na přiloženém grafu můžete vidět, jak je začátek epidemie ve Švédsku zpožděn oproti Česku.
Denní nově potvrzené případy covid-19 na milion lidí ve Švédsku a Česku. | foto: OurWorldInData (CC BY 4.0)
Financial Times píšou, že Švédsko již překročilo v počtu pozitivních testů bod, kdy jiné evropské země zavedly lockdown. Jedna pětina všech covidových testů je zde pozitivních. V celkovém počtu všech provedených covidových testů je Švédsko srovnatelné opět s Českem. Obě země provedly okolo 2 650 000 testů. V Česku se podíl pozitivních testů vůči všem provedeným pohyboval během vrcholu druhé vlny okolo 30 %, nyní by měl dle nejnovějších dat klesat k 20 procentům.
Stupňující rizikovost severské země reflektovalo Česko v pátek také tím, že Švédsko zařadilo na cestovatelském semaforu mezi červené země. Stát tak vyžaduje test při návratu.
„Čelíme situaci, která by mohla ještě zčernat jako noc,“ řekl v tomto týdnu švédský premiér Stefan Löfven. Podle dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) má Švédsko v průměru posledních dvou týdnů 485 nakažených na 100 000 obyvatel. Ve Finsku je to 54, na Islandu 124, v Norsku 140 a v Dánsku 257. V Česku naopak činí tato hodnota mnohonásobně víc - 1283 nakažených na 100 000 obyvatel.
