„Jednotky ázerbájdžánské armády vstoupily do okresu Agdam,“ uvedlo v pátek ázerbájdžánské ministerstvo obrany.
Dohoda o příměří podepsaná minulý týden v Moskvě přiznala Ázerbájdžánu kontrolu nad třemi okresy, které sousedí s Náhorním Karabachem a které dosud kontrolovali arménští separatisté. Agentura AFP upozornila, že další čtyři okresy, které kolem Náhorního Karabachu tvořily jakýsi obranný val, Ázerbájdžán získal po kontrolu vojensky. Obsadil také část samotného Náhorního Karabachu včetně druhého největšího karabašského města Šuša (arménsky Šuši).
V Arménii mezitím rezignoval ministr obrany David Tonojan, informuje v pátek agentura Reuters s odvoláním na arménský list Aravot. Nahradit ho má hlavní poradce premiéra Vagaršak Arutjunjan, jenž vedl arménský resort obrany už na přelomu tisíciletí. Vláda premiéra Nikoly Pašinjana je kvůli uzavření dohody o ukončení války o Náhorní Karabach a ztrátě některých oblastí na Karabachu pod velkým tlakem.
Pokud se informace o rezignaci Tonojana potvrdí, bude už třetím ministrem, jenž v posledních dnech z Pašinjanova kabinetu odešel. V Jerevanu tisíce lidí na demonstracích žádají premiérovu demisi, ten odstoupit odmítá.
Turci se tlačí do Náhorního Karabachu. Etničtí Arméni prchají, zůstává po nich spálená země |
Boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.
Vyhlídka na návrat Ázerbájdžánců vyvolala v Agdamském, Lačinském a Kelbadžarském okrese exodus arménského obyvatelstva. Někteří z nich při odchodu své domy zapálili. Po konci konfliktu v 90. letech minulého století z oblasti naopak utíkali Ázerbájdžánci.
