„Při obraně naší země jsme připraveni zemřít. Nevzdáme se.“ Včerejší prohlášení vůdců Tigrajské lidové osvobozenecké fronty (TPLF) nepřipouští kompromis: konec krvavého konfliktu na severu Etiopie se nezdá být na dohled.
  |
Válka zuří v odlehlé a špatně přístupné oblasti a od 4. listopadu si již stačila vyžádat stovky či možná tisíce obětí; desetitisíce lidí před boji uprchly do sousedního Súdánu.
Nad skutečnou situací na bojišti i v zázemí ale zůstává mnoho otazníků: oblast je komunikačně zcela odříznutá, nefungují tam telefony ani datové spojení. A od válčících stran přicházejí protichůdné informace.
Spouštěčem násilí se stal – podle stanoviska etiopské vlády – útok TPLF na vojenskou základnu federální armády a krádež zbraní. Tigrajci však něco takového odmítají a tvrdí, že Addis Abeba si to vymyslela jako záminku k vojenskému zásahu v odbojném regionu. Jisté je, že na rozkaz etiopského premiéra Abiye Ahmeda začala 4. listopadu vojenská operace proti Tigraji a od té doby boje neutichly.
Napětí mezi Tigrajci a federálními úřady vzrůstalo již od roku 2018, kdy se etiopským premiérem stal Abiy. Ten patří k populačně nejsilnějšímu etiopskému etniku Oromů. TPLF se následně octla v opozici a Tigrajci – z nichž mnozí do té doby zastávali vlivná místa ve státní správě a armádě – tím byli odstaveni od moci.
Tanky ve městě a hrozící ostřelování. Etiopská armáda varuje civilisty před ofenzívou |
Poslední kapkou pak bylo odložení celostátních voleb, které se měly konat letos v létě, kvůli šíření koronavirové infekce. Tigrajci si „na truc“ uspořádali volby vlastní, které ovšem Addis Abeba neuznala. Obě strany se od té doby obviňují z nelegitimního vládnutí.
V Tigrajském regionu na severu Etiopie žije asi 5 milionů obyvatel – tj. necelých 5 procent z celkem 110milionové Etiopie – většina populace jsou etničtí Tigrajci a vyznávají křesťanství.
Obklíčené hlavní město?
Federální armáda podle zdrojů z Addis Abeby v posledních dnech postoupila směrem k tigrajské metropoli, asi třísettisícovému městu Mekelle. Premiér Abiy dal TPLF třídenní ultimátum, aby se ozbrojenci vzdali, a v opačném případě pohrozil útokem na město. „Pokud nesloží zbraně, nebudeme mít slitování,“ pohrozil mluvčí etiopské armády.
Ultimátum vyprší ve středu a do uzávěrky textu nebyly žádné náznaky toho, že by Tigrajci chtěli složit zbraně. TPLF, jejíž vojenské křídlo disponuje značným množstvím těžkých zbraní, tvrdí, že postup federální armády není zdaleka takový, jak federální úřady uvádějí. „Vysílají jednu vlnu za druhou, ale bez úspěchu,“ řekl agentuře Reuters vůdce TPLF Debretsion Gebremichael.
Premiér Abiy (který loni obdržel Nobelovu cenu míru za usmíření s Eritreou) odmítl již několik nabídek ze zahraničí na pokus o zprostředkování příměří mezi bojujícími stranami. „Se zločinci nejednáme (…) Naším cílem je přivést je před spravedlnost, nikoli k jednacímu stolu,“ řekl BBC Mamo Mihretu, jeden z Abiyových nejbližších poradců.
Desetitisíce lidí prchají do Súdánu
Zatímco zprávy z bojiště není vesměs možné nezávisle ověřit, jisté je, že válka v Tigrajském regionu už vyhnala z domovů desetitisíce lidí. Většina obyvatel tam přitom i za normálních okolností žije v tísnivé chudobě a oblast zcela postrádá moderní infrastrukturu. Mnozí se pod tíhou blížících se bojů dali na útěk do relativního bezpečí pěšky, jen s minimem věcí.
Podle zdrojů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) přesáhl ke včerejšku počet etiopských uprchlíků, kterým se podařilo dostat přes hranici do sousedního Súdánu, čtyřicet tisíc. Mnozí z nich, vyčerpaní několikadenním pochodem, se tísní u hraničních přechodů. UNHCR pro tyto běžence zřídil provizorní uprchlický tábor ve v lokalitě Um Rakouba ve vnitrozemí Súdánu a nyní se je tam snaží postupně přesouvat.
Počet vnitřních uprchlíků, kteří utekli ze svých domovů, ale dosud zůstávají na území Etiopie, UNHCR odhaduje nejméně na 100 000. Humanitární organizace však do oblasti bojů nemají přístup, což zatím znemožňuje přísun základní pomoci.
