Švédsko trvá na tom, že roušky nejsou potřeba. Jejich účinnost prý není dostatečně průkazná |
O den později si navíc Švédsko připsalo nový rekord v počtu denních případů covidu. Severská země, která se nerozhodla pro celonárodní karanténu, kterou přijala většina ostatních evropských zemí, zaznamenalo ve čtvrtek 7935 nových případů koronaviru. Jde o vyšší počet než předchozí maximum 7240 denních případů, které země ohlásila 20. listopadu.
Stockholm má obvykle kolem 90 lůžek intenzivní péče. Na jaře leželo na stockholmských JIP více pacientů s covidem než nyní, až přes 200. Systém zdravotní péče se s tím ale dokázal vypořádat jen díky obrovskému úsilí zdravotníků, pozastavení některé nepodstatné péče a především stavbě pohotovostní polní nemocnice. Ta se ale během léta rozložila.
„Potřebujeme pomoc,“ řekl Eriksson na středeční tiskové konferenci, kde od vlády požadoval, aby zajistila posílení zdravotního personálu ve stockholmských nemocnicích. Prý zde chybí především specializované sestry, ale i jiní zdravotníci.
  |
„Nestojí to za to, jít se po práci napít, udělat si vánoční nákupy nebo setkat se s lidmi mimo vaši domácnost. Důsledky mohou být hrozné,“ cituje agentura Reuters Erikssona. Dále ředitel péče vyzval k přísnějšímu dodržování vládních pokynů, aby občané pomohli zmírnit tlak na zdravotnický systém. Ve Stockholmu žije necelý milion obyvatel, když vezmeme v úvahu oblast širšího Stockholmu, dostaneme se na 2 miliony obyvatel. Celkem Švédsko obývá 10 a čtvrt milionu lidí.
Švédský experiment s promořováním dopadl s nejasným výsledkem. Je to záhada, diví se ‚místní Prymula‘ |
„Právě teď v našich nemocnicích bojuje 814 lidí, aby přežili a uzdravili se,“ uvedl Eriksson v souvislosti s celkovým počtem pacientů s covidem v stockholmských nemocnicích, tedy nejen na jednotkách intenzivní péče. Stockholm během pandemie vytvořil vícero míst na jednotkách intenzivnější péče, než tomu bývá běžně. V úterý však dosáhla kapacita v rámci 160 nemocnic, které v hlavním městě poskytují intenzivní péči, přibližně 99procentní obsazenosti a to jak covid, tak ostatních pacientů.
V celém Švédsku je stále 148 neobsazených lůžek na odděleních intenzivní péče, což odpovídá zhruba 22 % volné kapacity, napsala agentura Reuters ve čtvrteční zprávě s odkazem na Irene Nilsson-Carlssonovou, poradkyni švédské Národní rady pro veřejné zdraví, která se snažila mírnit vyvolanou paniku.
Podle výzkumu z 29. října 2020 uveřejněném na serveru Statista.com má Švédsko nejnižší počet běžných nemocničních lůžek ze všech zemí EU. Na 100 tisíc obyvatel jich tu připadá pouze 214. Podobně je tomu i s lůžky intenzivní péče, kterých dle výzkumu z roku 2012 mělo také nejméně v Evropě, se zhruba 6 lůžky na 100 tisíc obyvatel.
Od té doby se počet zdejších JIP zvedl jen lehce - Švédsko jich má nyní zhruba 670 - přitom počet obyvatel severské země se zvýšil o tři čtvrtě milionu. Během jarní covidové vlny však Švédsko dokázalo jednorázově navýšit počet jednotek intenzivní péče na 1100, tedy téměř dvojnásobek. Tím zdejší úřady zabránily přehlcení nemocnic. Od počátku pandemie leželo na švédských JIP dle vládní statistiky celkem 3610 jedinců, přičemž průměrný věk těchto pacientů je 60 let.
Muž, který odmítl uzavřít zemi. Je to jako zabíjet mouchu kladivem, komentuje covidová opatření ‚švédský Prymula‘ |
Počet obětí v poměru k počtu obyvatel je ve Švédsku několikrát vyšší než v sousedních zemích, ale nižší než v některých jiných státech Evropy, které na rozdíl od Švédska zavedly tvrdá karanténní opatření. Švédsko je ve světě známé svým benevolentním přístupem v boji s pandemií. Vláda se dlouho situaci snažila zvládnout bez plošných zákazů a příkazů, vydávala doporučení a spoléhala především na zodpovědnost občanů.
Ve srovnání s Českou republikou, která také zavedla tvrdá opatření s negativními dopady na ekonomiku, má Švédsko méně smrtí a celkově méně nakažených osob. Zatímco Česko vykazuje celkem přes 569 tisíc potvrzených nákaz, Švédsko nyní eviduje necelých 312 tisíc případů. Švédské denní přírůstky oscilují okolo sedmi tisíc, v ČR se na začátku prosince pohybovaly okolo 3,5 tisíce a nyní znovu rostly až k čtvrtečním zhruba 6500 nově nakažených. Ve Švédsku zemřelo na covid dle statistik 7354 osob, v Česku už 9341 a počty obětí u nás navíc rostou daleko rychleji než v severské zemi.
Srovnání Švédska (červená křivka) a Česka (modrá křivka) v celkovém počtu potvrzených případů nemoci covid-19.
V poslední době ale i vláda ve Stockholmu opatření zpřísňuje. Švédové se například budou moci ve vánočním a novoročním období kvůli pandemii scházet v maximálním počtu osmi lidí, oznámil v úterý premiér země Stefan Löfven. Omezení se týká setkání na veřejnosti, ministerský předseda však uvedl, že obyvatelé severské země by tento limit měli dodržovat také během soukromých oslav. „Vánoce tento rok nemohou být takové, jak jsme zvyklí,“ pronesl Löfven.
Odborníci uvedli, že švédský benevolentnější přístup je zčásti způsoben právním systémem severské země, který neumožňuje snadné uzamčení uložené vládou. Švédská vláda ale ve středu uvedla, že chce žádat od parlamentu více pravomocí k provádění restrikcí, jako jsou například uzavírky nákupních center či tělocvičen. Doposud se restrikce omezovaly na limitování počtu osob při veřejných shromážděních a středním školám bylo nakázáno, aby po zbytek semestru fungovaly skrze dálkové studium. Kvůli dobrovolnosti pravidel však média před Vánoci plnila své stránky fotografiemi přeplněných nákupních ulic.
