V dubnu 2012 napsal zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg sérii e-mailů svým společníkům. „Musím se prostě rozhodnout, jestli koupíme Instagram,“ uvažoval nahlas v jednom z nich. Znervózňoval ho prý především nezvykle rychlý růst této mladé sociální sítě, která je na rozdíl od Facebooku zaměřená na chytré mobilní telefony – tedy na tu část trhu, v níž se Facebook cítí nejvíce zranitelný. „Mohou nás ohrozit, i kdyby se nestali velkou společností,“ soudil Zuckerberg.
  |
O několik dní později Facebook oznámil akvizici. Zakladatelé Instagramu Mike Krieger a Kevin Systrom obdrželi za svou sociální síť jednu miliardu dolarů (asi 22 miliard korun).
Státy USA plánují podat žalobu na Facebook. Vadí jim údajné praktiky v rozporu s antimonopolními zákony |
Jejich jednoduchý startup, založený na okamžitém sdílení fotek s jedním z přednastavených filtrů, byl pohotově začleněn do „modrého impéria“ a jeho uživatelům bylo umožněno propojit obě aplikace sdíleným obsahem. Ti, kdo se na sociálních sítích cítí jako doma, dobře vědí, jak to funguje – u obrázku na Instagramu prostě stačí přednastavit funkci „sdílet s Facebookem“ a o zbytek už se chytrý telefon postará sám. Dvojnásobný počet lajků pak často nasytí i ty největší „závisláky“.
Pokud bylo koupení Instagramu „zahřívacím kolem“, o dva roky později už se střílelo ostrými. Za komunikační aplikaci WhatsApp společnost Marka Zuckerberga zaplatila astronomických 19 miliard dolarů (tedy přibližně 413 miliard korun). Taková částka je srovnatelná s třetinou českého státního rozpočtu.
Ten, kdo rád přeposílá facebookové odkazy svým přátelům, si už možná zvykl na to, že k tomu může využít i síť kontaktů na WhatsAppu.
Zdánlivě nevinná zábava se však s odstupem několika let dostala do hledáčku americké státní správy. Federální antimonopolní úřad (FTC) minulý týden sociální síť zažaloval za porušení antitrustových zákonů. Převzetí Instagramu a WhatsAppu ocitoval jako jednoznačný příklad „chování na potlačení volné soutěže“. V další žalobě hned 46 amerických států Zuckerbergovu společnost viní z uplatňování politiky „buy or bury“. Firmy, které by se byly nepodvolily jeho penězům, měly být prostě zlikvidovány.
Biden tepe do Facebooku, přesto se obklopuje jeho exšéfy. Technologické firmy zůstávají v nejistotě |
Jako by toho nebylo málo, podalo „svou“ žalobu na Facebook i americké ministerstvo spravedlnosti. Tomu se pro změnu nelíbí údajná diskriminace domácí pracovní síly. Jako mnoho dalších technologických gigantů, i Zuckerbergova společnost totiž ve velkém využívá pracovní víza H1-B. Tím se ale dostává na hranu federální legislativy, jež firmám nařizuje najímat cizince pouze tam, kde není dostupný srovnatelně kvalifikovaný Američan či Američanka. Dle žaloby měl Facebook nezákonně postupovat u více než 2600 pozic, které „vyhradil“ pro cizince.
Největší výzvu pro giganta ze Silicon Valley představuje fakt, že na tvrdém postupu existuje v Americe vzácná nadstranická shoda. Republikáni i demokrati mají na společnost „pifku“ především kvůli neadekvátní kontrole sdíleného obsahu. Zatímco konzervativcům vadí, že Facebook kontroluje příliš, a viní ho z cenzury, liberálům se nelíbí, že kontroluje málo a dává tak údajně zelenou lžím a dezinformacím.
Na všech frontách
Pod tlak se kalifornská společnost nedostává jen ve Spojených státech. S novou legislativou zaměřenou na kontrolu obsahu totiž přichází i Evropská unie. Klíčovou částí návrhu zákona o digitálních službách jsou pasáže o skryté reklamě a nabízení závadných produktů. Text se týká též dalších gigantů, jako jsou Apple, Amazon či Google – pro Facebook se však jedná o největší ohrožení. Z jedné strany mu hrozí, že bude muset prodat Instagram a WhatsApp a přijít tak o miliardy investovaných dolarů, a z druhé strany pokuty miliard eur, pokud si nedošlápne na inzerenty, kteří mu poskytují hlavní část příjmů. Mark Zuckerberg již zmínil, že se pro jeho společnost jedná o „existenciální“ hrozbu.
