Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu obvinil bohaté země z monopolizace proticovidové vakcíny a varoval před nacionalismem ve strategiích získávání drahocenných dávek.
Český satanista v Tanzánii: Jde nám hlavně o osamostatnění Afriky, covid tu neřeší |
„Bohaté země si vakcínu monopolizují. Vyzýváme je proto, aby zpřístupnily hromaděné nadbytečné dávky,“ uvedl prezident 26. ledna na summitu, který se letos koná ve virtuálním prostředí. „Chudé země jsou odsunuty na vedlejší kolej těmi, kteří si mohou dovolit až čtyřnásobek toho, co jejich populace potřebuje,“ dodal.
  |
Africké země nyní čelí druhé vlně pandemie, kromě toho se také objevily nové mutace viru, včetně nakažlivější zaznamenané právě v Jihoafrické republice. Podle odhadu bude celá Afrika potřebovat 1,5 miliardy vakcín k imunizaci alespoň 60 % z 1,3 miliardy obyvatel. Cena za vakcíny se pohybuje mezi 5,8 a 8,2 miliardami eur.
Úspěšný boj s pandemií
Afrika se jako kontinent měla po vypuknutí epidemie koronaviru zařadit podle odborníků k nejzasaženějším na světě. Předpovídané katastrofické scénáře se ovšem nenaplnily a Afrika se ukázala být proti pandemii odolnou. V porovnání s evropskými zeměmi má také ve spojitosti s nákazou nižší počet úmrtí. Kontinent, který zahrnuje 17 % světové populace, zaznamenal v říjnu 2020 jen 4,7 % celkového počtu potvrzených případů nákazy ve světě, uvádí publikace Francouzské rozvojové agentury (AFD).
Koronavirus v Africe postupuje, nejvíce případů má Jihoafrická republika a Egypt |
Důvody, proč Afrika zvládá boj s koronavirovou pandemií poměrně dobře, jsou již známé. Na jedné straně je to skutečnost, že kontinent má mladší, a tudíž méně ohroženou populaci, a zároveň má nižší koncentraci obyvatel ve městech, než je tomu v Evropě, což omezuje schopnost viru se šířit rychleji. Na druhé straně si podle epidemiologů africké země již prošly řadou epidemií, mají velké znalosti v terénu, což jim umožnilo rychle zareagovat na výskyt covidu.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvPřestože z kontinentu nepřichází signály prudkého růstu úmrtnosti, potýká se Afrika se závažnou hospodářskou krizí, kterou pandemie rozpoutala. Jak připomíná Yasmine Osmanová, ekonomka afrického oddělení AFD, žádný z hospodářských otřesů z posledních třiceti let, včetně finanční krize v roce 2008, arabského jara v roce 2011 ani kolapsu cen ropy v letech 2015 až 2016, neměl takový dopad na regionální hrubý domácí produkt jako současná pandemie. Recese zasáhla na kontinentu více než čtyřicet zemí, což je podle Osmanové bezprecedentní.
Současná ekonomická krize je především důsledkem značné závislosti části velkých afrických ekonomik na exportu, zejména tedy ropy. Globální krize vedla k poklesu cen i poptávky po této surovině, upozorňuje Osmanová. Z důvodu uzavření hranic nemohly africké státy počítat ani s příjmem z cestovního ruchu. Většina z těchto zemí navíc nemá prostředky pro zavedení ekonomické podpory pro zmírnění dopadů krize ve srovnatelném měřítku jako západní státy.
