Vakcína Sputnik nezbaví Kreml sankcí, říká ruská expertka. Prý utužují nezávislost Moskvy na okolním světě
Účinnost ruské vakcíny Sputnik V dosáhla 91,6 procenta.
| foto: Reuters
Premium
Rozhovor
Praha -
Kvůli ruské vakcíně Západ nezruší sankce, Kreml o to ani nestojí. Sputnik V je ale Putinův nástroj měkké síly, říká v rozhovoru pro LN a Lidovky.cz ruská politoložka Taťjana Stanovaja.
LN Může Rusko využít vakcínu Sputnik V k výměnnému obchodu? Evropě dodá nedostatkovou vakcínu výměnou za zrušení sankcí?
Nemyslím si, že je to relevantní. V Rusku nikdo tento přístup k Západu nenavrhuje. Je nutné si také uvědomit, že ani Kreml neusiluje o zrušení sankcí.
Ruské vedení je morálně i psychologicky připraveno žít se sankcemi dlouho. Dokonce panuje názor, že sankční tlak by měl přitvrdit, protože sankce pomáhají upevnit nezávislost Ruska na okolním světě. Jsou totiž výhodné pro příslušníky mocenského aparátu, kteří patří k policii a bezpečnostním a vojenským složkám, označovaní jako siloviki. Čím silnější je tlak Západu na Rusko, tím více se upevňuje jejich pozice a mohou lépe prosazovat svou ideologii síly a represivní zákony.
Autor:
Jiří Just
LN Když nejde o sankce, jaký význam má z mezinárodního hlediska ruská vakcína?
Vakcína má dokázat světu, že Rusko je schopná země s významným vědeckým potenciálem, která může konkurovat nejvyspělejším zemím v oblasti vysokých technologií. Putin se pokouší využít vakcínu jako důkaz síly Ruska a zároveň mu má umožnit sblížení Ruska a Západu. Jde o to samé, jako když Putin v roce 2001 navrhl USA koalici pro boj s terorismem, nebo v roce 2015 koalici pro boj s Islámským státem.
Sputnik V je nyní Putinův komunikační nástroj s veřejností na Západě. Ruský prezident se zklamal v západních elitách, domnívá se, že jsou protirusky naladěné. A samotná vakcína je nástroj, kterým Putin chce zvýšit sympatie západní veřejnosti k Rusku.
A vlastně se mu to daří. Žiji ve Francii a mnoho mých známých ruské očkování láká. Nechápou, proč francouzská vláda otálí s nákupem.
LN Ruský opozičník Alexej Navalnyj byl odsouzen ve značně pochybném procesu a poslán do vězení. Je Navalnyj ruský Nelson Mandela?
Hledáte hezké přirovnání, rozumím. Aby Navalnyj mohl být přirovnán k Mandelovi, musí uplynout roky. My ale nevíme, co bude s Navalným dál. Nevíme ani, jak se bude vyvíjet Putinův režim. Navalnyj se nachází ve velmi obtížné situaci. Teď jde hlavně o to, aby přežil. Riziko pro jeho zdraví a život existuje. Ruské vězení je velmi nebezpečné místo. Navalnému zcela jistě hrozí, že zůstane řadu let ve vězení. Alespoň dokud Putinův režim nezeslábne.
LN Proč se Kreml vlastně bojí Navalného?
Putin se Navalného nebojí. Situace je složitější. Putin jako politik nevnímá Navalného jako osobního nepřítele nebo politickou hrozbu. Putin věří ve svou historickou misi. Je přesvědčen, že většina Rusů ho podporuje. A možná že se do jisté míry zbožšťuje. Ruský prezident považoval Navalného za bezvýznamnou figurku, podvodníka a dobrodruha, který patří za mříže.
V Putinově okolí jsou ale mimořádně vlivní hráči, kteří Navalného považují za vážného nepřítele. Jde o lidi z byznysu, siloviki nebo třeba bývalého premiéra a prezidenta Dmitrije Medveděva. Právě těm Navalnyj silně škodí a všichni vyvíjeli v posledních letech tlak na Putina, aby vyřešil jejich problém. Prezidenta asi unavil jejich nářek a povolil tajné službě FSB, aby se o Navalného postarala. A protože FSB umí jen vydírat a likvidovat, udělala to, co jí jde nejlíp.
Po zveřejnění zpráv o tom, jak opozičníka tajná služba otrávila, se postavení Navalného v Putinových očích změnilo. Z podvodníčka se stala hrozba pro národní bezpečnost. A nyní je Navalnyj vnímán jako hrozba pro ruský stát.
LN Může Evropská unie vyvinout tlak, který přinutí Moskvu přehodnotit politiku?
Jak jsem už řekla, čím silnější bude tlak na Rusko, tím agresivnější bude odpověď. Příkladem může být vyhoštění evropských diplomatů během nedávné návštěvy šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella v Moskvě. To bylo ponižující. Kreml tím chtěl ukázat, že neexistuje nic, co by mohlo přinutit Rusko ke slušnému chování.
LN To znamená, že Západ s Ruskem nic nezmůže. Neexistují žádné páky na Kreml?
Pokud Západ chce vést s Ruskem dialog, pokud chce, aby Rusko reagovalo na výzvy Západu, je nutné mít pozitivní agendu. Aby měl Putin o co přijít.
Taťjana Stanovaja (* 1978)- ruská politoložka s vazbami na politické elity země¨
- specializuje se na analýzu vnitropolitických procesů Ruska
- žije ve Francii, externě spolupracuje s think tankem Carnegie Moscow Center
 Taťjana Stanovaja. |
Například kdyby Francie, USA a Velká Británie iniciovaly novou smlouvu o mezinárodní bezpečnosti. To je pro Putina mimořádně důležité téma, do kterého je připraven investovat své síly a čas. Pokud by jednání probíhalo hladce, tak by Putin byl ochoten k ústupkům ohledně Navalného. O tom jsem přesvědčena.
V současné době ale žádná podobná pozitivní agenda neexistuje. Dokud Putin nebude cítit, že Západ respektuje a chápe ruské národní zájmy a je připraven spolupracovat v otázkách, které Putin považuje za důležité, tak nedojde na žádné ústupky. Co získá, když zítra osvobodí Navalného? Bude to vnímáno jako slabost.
LN V jakém stavu je režim Vladimira Putina po 20 letech jeho vlády? Ve svých textech zmiňujete, že dochází k erozi režimu.
Ano, můžeme hovořit o vážné erozi. Projevuje se to v podpoře ruského prezidenta. Lidé hlasují pro Putina spíš proto, že se bojí zhoršení situace v zemi a destabilizace, než že by podporovali jeho politiku. Dříve se legitimita Putinova režimu zakládala na pozitivní budoucnosti silného a bohatého Ruska, které ve světě respektují.
Dnes legitimita stojí především na represích a síle. A lidem se takový přístup, jak ukazují sociologické průzkumy, příliš nelíbí. Pokud dříve byly protiputinovské nálady marginální, v současné době se k nim hlásí přibližně třetina Rusů. A to je mnoho. Proto můžeme hovořit o erozi ruského režimu.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
