Obavy z šíření mutace koronaviru. Cestující do Británie čekají tři testy a karanténa |
Kvůli obavám z šíření mutací koronaviru spustilo včera Spojené království dlouho avizovaný a velmi kontroverzní program zpřísněných karanténních opatření pro nově příchozí. Pro příjezd na britské ostrovy byl již delší dobu zapotřebí negativní test na koronavirus, popřípadě desetidenní domácí karanténa. Od včerejška však navíc platí povinná desetidenní karanténa ve státem vybraných hotelech pro příchozí ze zemí na takzvaném červeném seznamu. Patří mezi ně především státy, kde se rozšířily nakažlivější mutace viru, jako Jihoafrická republika, Brazílie či Portugalsko.
Ze 33 jmenovaných zemí, mezi nimiž dosud nefiguruje Česká republika, do Spojeného království týdně přijede zhruba 1,3 tisíce lidí. První z nich se do hotelové karantény odebrali již včera, zároveň se však objevily i první komplikace. Vyšlo totiž najevo, že v některých částech Spojeného království nejsou k dispozici státem vyčleněné hotely, a nově příchozí tak do nich budou muset cestovat i stovky mil, kromě toho, že si je musí sami objednat a uhradit. Například Britka Jo Chambersová cestující ze Spojených arabských emirátů tak bude do karantény muset putovat z Manchesteru do 209 mil (336 km) vzdáleného Londýna a za svůj pobyt se dvěma dětmi zaplatit dohromady tři tisíce liber (88 tisíc korun).
Tím ale její strasti a náklady zdaleka nekončí. Podle serveru britské televize BBC musí během pobytu ona i děti absolvovat další dva testy na koronavirus, přičemž s jedním negativním testem už do země musí přijet. Pokud by se těmto nepříjemnostem snad chtěli vyhnout, jsou zavedena drakonická opatření, která v Británii vzbudila menší skandál.
„Kdokoliv, kdo bude lhát v dotazníku pro cestující a bude se snažit zamaskovat, že byl v posledních deseti dnech v zemi, která je na červeném (rizikovém) seznamu, může být odsouzen až na deset let ve vězení,“ uvedl před týdnem britský ministr zdravotnictví Matt Hancock.
Neadekvátní postih vzbudil ostrou reakci odborné i laické veřejnosti. „Páně Hancockův kontakt s realitou, rozvolňující se již delší dobu, se konečně přerušil,“ napsal například bývalý soudce Nejvyššího soudu lord Sumption pro britský deník The Daily Telegraph. „Deset let je maximální postih za vyhrožování zabitím, nefatální travičství či sexuální útok. Opravdu si pan Hancock myslí, že zatajení cesty do Portugalska je horší než valná většina útoků střelnou zbraní či sexuální zneužití mladistvého, pro něž je maximum sedm let?“
Sumption zároveň poukázal na fakt, že jsou-li zaváděny takto drakonické tresty, je to zpravidla nejlepším signálem toho, že celý systém nefunguje. „(Ministři) se domnívají, že jestli jsou schopni chytit pouze deset procent hříšníků, musí na ně uplatnit velkolepé postihy, aby se zbylým devadesáti procentům ukázalo, že to za to nestojí. Tato technika je arbitrární a neférová. Zároveň diskredituje právo,“ uvedl bývalý soudce.
  |
I po této zdrcující a hojně citované kritice si však britská vláda trvá na svém. Jakkoli politici nemohou určovat reálnou výši uděleného trestu, možnost až desetiletého vězení je podle vládních ministrů adekvátní. Poslanec za jižní část Leicesterského hrabství a náměstek nejvyššího státního zástupce Alberto Costa k tomu doplnil, že porušování koronavirových restrikcí spadá mezi „nejzávažnější přestupky nejohavnějšího druhu“, a zaslouží si být náležitě potrestáno.
Pravděpodobnost, že někdo skutečně obdrží desetiletý trest za zatajení své návštěvy některého z „červených“ států, však zůstává malá. Už silná společenská reakce, kterou zákon vzbudil, soudcům pravděpodobně naznačila, jak by vypadalo pozdvižení v případě reálného udělení nejvyššího trestu.
Lze připomenout, že v Británii již od září platí až 10tisícová (294 tisíc korun) pokuta za nedodržení domácí karantény. Neexistuje však žádný záznam o tom, že by úřady tuto pravomoc někdy reálně využily.
