Lidovky.cz

Svět

Slovenský premiér Matovič je ochotný podat demisi, má ale několik požadavků. Jedna strana je již odmítla

Slovenský premiér Igor Matovič na snímku z října 2020. foto: Reuters

Bratislava - Slovenský premiér Igor Matovič vyjádřil ochotu podat demisi v zájmu řešení vládní krize. Svou rezignaci podmínil splněním několika požadavků zbylými koaličními stranami, včetně personálních. Matovič to řekl novinářům v neděli večer, v den prvního výročí jmenování svého kabinetu. Menší slovenská vládní strana Svoboda a solidarita odmítla některé z požadavků premiéra Matoviče, kterými předseda vlády podmínil svou rezignaci.
  19:39aktualizováno  22:29

Demise premiéra znamená podle ústavy pád vlády. Z vyjádření Matoviče ale vyplynulo, že stávající čtyřčlenná koalice by měla pokračovat, sestavit nový kabinet a on sám bude členem vlády.

Tlak na odchod Matoviče sílí. Slovenský premiér zatím nenaznačil, jak by ještě mohl zachránit svou vládu

Vládní krizi dříve v tomto měsíci prohloubila výzva dvou menších vládních stran Svoboda a solidarita (SaS) a Za lidi, aby Matovič rezignoval. Svůj požadavek zdůvodnily konflikty v koalici a konfrontačním způsobem Matovičova vládnutí. SaS podmínila své setrvání v koalici výměnou premiéra.

„Uvědomujeme si i svůj vlastní podíl zodpovědnosti za současnou krizi v koalici a rovněž vážnost situace. Mnohem důležitější než jakékoliv místo jednotlivce v této vládě je budoucnost Slovenska a další působení demokratické vlády,“ řekl slovenský premiér.

Podle Matoviče podmínkou jeho protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) pro výměnu předsedy vlády kromě jiného je, aby z kabinetu odešel také ministr hospodářství a šéf SaS Richard Sulík, se kterým je Matovič dlouhodobě ve vzájemném sporu ohledně řešení epidemie covidu-19. Sulík už dříve uvedl, že je připraven rezignovat, pokud by tak učinil i Matovič. SaS by se podle Matoviče také měla vzdát vedení jednoho ze tří ministerstev, které po zohlednění volebního výsledku strana dostala navíc.

SaS se v reakci na Matovičovo prohlášení odmítla vzdát vedení jednoho z ministerstev a Sulík zase odmítl svůj odchod z vlády v případě, že v ní zůstane Matovič. V prohlášení zaslaném ČTK SaS také uvedla, že nebude souhlasit s takovými návrhy, jejichž hlavním motivem je osobní msta Matoviče. V případě nedohody do nejbližší středy ministři za SaS podají demisi a strana odejde z vlády. SaS nominovala kromě ministra hospodářství i ministry školství a zahraničí.

Sputnik není jen vakcínou, stal se nástrojem hybridní války, řekl slovenský ministr. Matovič tvrzení odmítá

Matovič je podle svých kritiků i části představitelů koalice extrémně mstivý, příliš citlivý na kritiku a rád poutá pozornost. Během koronavirové krize postavil proti sobě také prezidentku Zuzanu Čaputovou, představitele samosprávy či část vědců, kteří upozornili na pochybení vlády.

Podle průzkumu veřejného mínění má ze všech členů vlády největší nedůvěru obyvatel země právě Matovič.

Předseda slovenské vlády také řekl, že OLaNO přijímá nabídku na rezignaci ministryně spravedlnosti Márie Kolíkové ze strany Za lidi. Kolíková se rovněž vymezovala vůči Matovičovi. Ministryně spravedlnosti za první rok fungování nynější vlády dokázala prosadit například navrhované změny v soudnictví. Právě justice je podle politologů oblastí, kde jsou výsledky práce nynějšího kabinetu nejviditelnější.

Během stávající vládní krize už po tlaku stran SaS a Za lidi rezignoval ministr zdravotnictví Marek Krajčí za OLaNO, později překvapivě ohlásil demisi ministr sociálních věcí Milan Krajniak z hnutí Jsme rodina.

Slovenská vláda se shodla na opětovném plošném testování na koronavirus. Prosazuje ho především Matovič

Slovensko zkušenosti s výměnou premiéra během volebního období a bez vypsání nových voleb už má. V roce 2018 podal demisi předseda vlády Robert Fico v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Tehdejší koalice se pak dohodla na novém kabinetu Petera Pellegriniho, ve kterém pokračovala většina ministrů Ficovy vlády. Ficova strana Směr-sociální demokracie po porážce v posledních volbách v únoru 2020 odešla do pozice a po následném rozkolu ji opustila skupina poslanců v čele s Pellegrinim.

OLaNO po přesvědčivém volebním vítězství obsadilo v nové vládě polovinu křesel. Matovičovo hnutí vytvořilo koalici se stranami SaS, Za lidi a s hnutím Jsme rodina nynějšího šéfa parlamentu Borise Kollára. Čtyři vládní strany mají ve sněmovně až ústavní většinu, byť na znamení nesouhlasu s Matovičovou politikou dříve opustili stranu Za lidi dva poslanci.

Současná koalice na Slovensku vládne přesně rok:

29. února 2020 - Parlamentní volby vyhrálo opoziční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igora Matoviče před dosud nejsilnější vládní stranou Směr-sociální demokracie (Směr-SD), která předtím vládla čtyři volební období. Na změně politického kurzu se podepsala atmosféra ve společnosti po zavraždění novináře Jána Kuciaka v roce 2018 a následné rozsáhlé demonstrace v zemi proti špinavé politice a korupci.

13. března 2020 - Strana OLaNO se dohodla na vytvoření vládní koalice spolu s hnutím Jsme rodina a s menšími stranami Svoboda a solidarita (SaS) a stranou Za lidi exprezidenta Andreje Kisky. Nová vláda byla jmenována 21. března, důvěru parlamentu získala 30. dubna.

15. března 2020 - Vláda kvůli pandemii covidu-19 vyhlásila nouzový stav ve zdravotnictví a sociálních službách, o velikonočních svátcích až na výjimky zakázala cestování lidí mezi okresy. Nouzový stav skončil 12. června po 90 dnech.

7. července 2020 - Předseda parlamentu Boris Kollár přečkal hlasování poslanců o svém odvolání, které sám navrhl po obvinění z plagiátorství v diplomové práci. Návrh na jeho odvolání z čela sněmovny v tajném hlasování ale nezískal potřebnou většinu. Kollárovo hnutí Jsme rodina předem oznámilo, že v případě odvolání předsedy parlamentu odejde z vládní koalice. Kollárova kauza odkryla napjaté vztahy v koalici.

1. října 2020 - Na Slovensku začal znovu platit nouzový stav, v polovině listopadu byl prodloužen do 29. prosince. Na konci roku Sněmovna změnou příslušného zákona rozhodla, že kvůli pandemii může vláda nouzový stav kromě obvyklých 90 dnů prodloužit o dalších 40 dnů, a to i opakovaně. Naposledy byl nouzový stav prodloužen 17. března o dalších 40 dní.

19. prosince 2020 - Slovensko kvůli šíření covidu-19 znovu zpřísnilo opatření, uzavřelo řadu obchodů a služeb, znovu zavedlo zákaz vycházení.

12. ledna 2021 - Slovenský nejvyšší soud potvrdil shodné tresty 19 let vězení pro exministra hospodářství Pavola Ruska a podnikatele Mariana Kočnera v kauze padělání směnek.

18. února 2021 - Slovenská vláda neschválila nákup ruské vakcíny Sputnik V proti covidu-19 poté, co schválení nákupu vetovala nejmenší vládní strana Za lidi. Její šéfka a vicepremiérka Veronika Remišová uvedla, že na občanech Slovenska nelze dělat pokusy.

28. února 2021 - Vláda rozhodla, že Slovensko od středy 3. března zavede obecný zákaz vycházení večer a částečně v noci; v interiérech budov a také v hromadné dopravě by lidé měli povinně nosit respirátory kategorie FFP2.

1. března 2021 - Slovensko získalo ruskou vakcínu Sputnik V proti covidu-19. První zásilku z objednaných celkově dvou milionů dávek dopravilo letadlo slovenské armády do Košic.

3. března 2021 - Vztahy ve vládní koalici dále vyostřila zhoršující se epidemická situace a okolnosti nákupu ruské vakcíny Sputnik V. Šéf koaliční strany Svoboda a solidarita (SaS) a vicepremiér Sulík vyzval k rekonstrukci vlády, předčasné volby ale odmítl. Strana Za lidi varovala, že selhání při řízení pandemie představuje riziko rozpadu koalice.

11. března 2021 - Ministr zdravotnictví Marek Krajčí ohlásil demisi. Jeho výměna, kterou požadovaly dvě nejmenší vládní strany, byla součástí dohody o urovnání krize uvnitř koalice. Předseda SaS Sulík však současně obvinil Matoviče kvůli jeho výrokům z porušení této dohody. Matovič ministra Krajčího obhajoval a označil ho za oběť kritiků z řad koalice.

15. března 2021 - Strany SaS a Za lidi vybídly premiéra Matoviče k odchodu z čela kabinetu. Zdůvodnily to i konflikty uvnitř koalice a naznačily, že v případě jeho setrvání ve funkci z koalice odejdou.

16. března 2021 - Schůzka prezidentky Zuzany Čaputové s premiérem Matovičem, Čaputová ho vyzvala k rychlému ukončení vládní krize.

17. března 2021 - Prezidentka Čaputová přijala demisi ministra sociálních věcí Milana Krajniaka.

21. března 2021 - Premiér Matovič vyjádřil ochotu podat demisi v zájmu řešení vládní krize. Svou rezignaci podmínil splněním několika požadavků zbylými koaličními stranami, včetně personálních.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.