Podle šéfky komise Ursuly von der Leyenové potřebují unijní země zasažené třetí vlnou pandemie zrychlit očkování a zajistit, aby vakcíny proudily nejen z EU, ale také opačným směrem. Británie, kterou by restrikce mohly zasáhnout v první řadě, je už předem zkritizovala.
Země evropského bloku se potýkají zvláště s výpadky dodávek firmy AstraZeneca, která v prvním čtvrtletí doručí jen zhruba třetinu z původně slíbených více než 90 milionů dávek. Zvláště kvůli neúspěšnému dohadování s britsko-švédskou společností přišel Brusel s původní variantou exportních kontrol vakcín vyrobených v unijních zemích.
Továrny na vakcíny: V Evropě jich funguje dvaapadesát, v Německu čtrnáct |
EU se však dosud snažila sahat k zákazům jen výjimečně a pokoušela se urychlit dodávky vakcín jinými cestami. Od konce ledna schválila 380 žádostí o vývoz vakcín, zamítla pouze export 250 000 dávek AstraZeneky z Itálie do Austrálie.
Zejména velké členské země jako Německo, Francie či Itálie se však v posledních dnech postavily za tvrdší přístup, k němuž středeční úprava otevírá cestu.
„Naše členské země se potýkají s třetí vlnou pandemie a ne všechny firmy plní své závazky,“ konstatovala ve středu von der Leyenová. Ze všech ekonomicky silných částí světa přitom podle ní pouze EU stále ve velkém vyváží vakcíny do desítek států. „Ale otevřené cesty by měly vést oběma směry,“ dodala šéfka unijní exekutivy.
Z přibližně 43 milionů dávek, jejichž export od konce ledna EU schválila, jich téměř 11 milionů zamířilo do Británie. Země, která je v očkování výrazně napřed, však do EU žádné vakcíny nevyvezla.
Pokud by unie začala sahat k zákazům vývozu do Británie, může to dále zkomplikovat již tak složité vztahy, které evropský blok se svou bývalou členskou zemí má. Britští vládní politici předem vyzývali unii, aby si omezení rozmyslela. Obě strany zároveň řeší, zda by mohly spor vyřešit jinak. Londýn však zatím odmítal poskytnout EU některé z vakcín, která má podle jeho smluv AstraZeneca doručit do Británie ze závodů v Belgii či Nizozemsku.