Lidovky.cz

Bývalý velvyslanec: Netanjahu těžil ze zkrocení viru. V budoucí koalici nelze vyloučit islamistickou stranu

Svět

  19:00
Praha/Tel Aviv - Izraelské volby byly v první řadě o domácí politice včetně setrvání premiéra Benjamina Netanjahua. Je klidně možné, že se politici opět nedohodnou a lidé v Izraeli brzy půjdou k dalším předčasným volbám, říká Tomáš Pojar, bývalý český velvyslanec v Tel Avivu.

Český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar. foto: MAFRA - Hynek Glos

Lidovky.cz: Úterní parlamentní volby v Izraeli byly již čtvrtým předčasným hlasováním za necelé dva roky. Lišily se nějak výrazněji od těch předchozích?
Neřekl bych, snad až na o něco menší účast. Jejich hlavním tématem opět bylo, zda Benjamin Netanjahu bude i nadále pokračovat na postu premiéra. Řešila se samozřejmě i cesta ven z pandemie a očkování. Naopak mezi hlavní témata opět nepatřilo soužití s Palestinci či terorismus.

Lidovky.cz: Zmínil jste očkování proti koronaviru, v jehož rychlosti je Izrael nejúspěšnější zemí světa. Netanjahu se to v předvolební kampani opakovaně pokoušel prodávat jako svůj úspěch, podařilo se mu to?
Určitě mu to pomohlo. Nebýt úspěšného zvládnutí pandemie by však nemohl na sestavování vlády ani pomýšlet.

Tomáš Pojar (47)

■ Rodák z Prahy vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd UK a protiteroristická studia na IDC v Izraeli

■ V letech 1995 až 2005 působil v organizaci Člověk v tísni, po většinu doby na postu ředitele

■ V letech 2005 až 2014 byl prvním náměstkem na ministerstvu zahraničí a velvyslancem v Izraeli

■ Od roku 2014 je prorektorem vysoké školy CEVRO Institut

Lidovky.cz: Nicméně když se podívám na stále ještě předběžné výsledky (rozhovor vznikal ve středu odpoledne), zase to na žádnou jasnou většinu nevypadá. Je ale vůbec představitelné, že by Izraelci šli k volbám za pár měsíců znovu?
Možné to je. Když se volilo počtvrté krátce za sebou, proč ne popáté? Všechno záleží na tom, zda se někomu podaří sestavit vládu, a to teď nevíme. S jakýmikoli predikcemi bych ale teď byl opatrný. Na první pohled to sice vypadá jako 60 : 60 (izraelský parlament (Kneset) má 120 poslanců – pozn. red.), ale vyloučit přeskupování aliancí nelze. Strany ještě neodkryly všechny své karty, jednoduché to každopádně nebude.

Lidovky.cz: Zvenku to vypadá, že premiér velmi lpí na svém postu. Hraje v tomto snažení podle vás fakt, že je obviněn ze závažných trestných činů a z premiérské pozice by se mu obvinění přece jen lépe čelilo?
Pravděpodobně ano, ale nemyslím si, že to je jediný Netanjahuův motiv. On je stále vitální (premiérovi je 71 let – pozn. red.), je to zkušený politický harcovník, má elán a stále silnou vůli k moci. I to jej pohání, bez ohledu na probíhající vyšetřování a soudy.

Benjamin Netanjahu během proslovu po volbách.
Protest proti Benjaminu Netanjahuovi.

Lidovky.cz: V předvolební kampani premiér často zdůrazňoval své zásluhy na loňské normalizaci vztahů s některými arabskými státy s tím, že další dohody se chystají. Pomohlo Netanjahuovi a jeho straně Likud toto zahraniční téma?
Většina Izraelců dohody se Spojenými arabskými emiráty a dalšími zeměmi vítá. Nicméně nevolí podle toho. Jak jsem řekl, hlavní byla domácí témata, pandemie, ekonomika a Netanjahu sám.

Lidovky.cz: Do případné další vlády pod svým vedením Netanjahu evidentně počítá s trojicí menších náboženských stran. Aby s ním šly, musel by ortodoxním židům něco slíbit nebo v něčem vyhovět. Co konkrétně?
Nic nového jim premiér ani slibovat nemusí, náboženským partajím by stačilo, kdyby Likud pokračoval ve své dosavadní politice. Ale nesázel bych na to, že zejména ty dvě ultraortodoxní strany (Šas a Jednotný judaismus Tóry – pozn. red.) za každou cenu podpoří jen Netanjahua. Jim jde v první řadě o to, být v jakékoli vládě a tím si zajistit vliv.

Lidovky.cz: Těmi tématy myslíte třeba výjimky z vojenské služby či neakceptovatelnost civilních sňatků?
Ano. A oni půjdou do vlády s takovými partnery, kteří jim zajistí, že budou mít v těchto otázkách faktické právo veta. Preferují momentálně Netanjahua, ale pokud uvidí, že se rodí vláda jiná, budou se snažit být její součástí a neztratit vliv. Klidně to může být i nějaká středolevá vláda, ne jen napravo.

Lidovky.cz: A co arabské strany? Premiér jim tentokrát v kampani nastavil o něco vlídnější tvář, jako by je nepřímo lákal k povolební spolupráci...
Netanjahu vůči izraelským Arabům skutečně změnil taktiku. Za prvé se snažil, aby k volbám dorazilo co nejméně Arabů, a to se mu zřejmě podařilo – i když důvod podle všeho hrála i horší pandemická situace a fakt, že aliance Sjednocená kandidátka, která v minulých volbách izraelské Araby reprezentovala, se rozpadla na dvě samostatně kandidující skupiny. A za druhé se snažil zvýšit svůj koaliční potenciál. Nelze vyloučit, že islamistická strana Ra’am by se mohla stát součástí budoucí koalice, včetně koalice „netanjahuovské“. Oni sami zájem o účast ve vládě neskrývají, což nebývá u arabských stran běžné. A jakýkoli budoucí premiér je možná bude potřebovat.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.