Například v Německu se často mlčí o tom, že mezi pacienty specializovaných oddělení nemocnic jsou nadprůměrně cizinci. V Rakousku to naopak berou jako fakt a vláda se je nyní snaží cílenou kampaní oslovit a vzít jim strach z návštěvy lékaře i případného očkování.
Vychází přitom z reprezentativní studie, kterou nedávno představil Rakouský fond pro integraci (ÖIF). Je to sonda do postojů cizinců dlouhodobě žijících v Rakousku. Jde jednak o potomky někdejších gastarbeiterů, kteří začali přicházet v šedesátých letech za prací, ale i o lidi, kteří do země dorazili teprve relativně nedávno, například během velké uprchlické vlny let 2015 a 2016.
Dezinformátorům slouží k podkopávání vakcín zavádějící prezentace faktů, ohlas je obrovský |
Materiál se opírá o výpovědi 1518 respondentů, z nichž 1100 mělo kořeny v Turecku, zemích západního Balkánu, Sýrie a Afghánistánu, zbytek tvořili Rakušané. Všichni museli odpovědět na totožné otázky, které měly zjišťovat jejich povědomí o covidu-19 a o způsobech, jakými se dotazovaní o nákaze informují.
K hlavním poznatkům šetření patří, že cizinci, kteří se dobře integrovali do většinové společnosti, se cítí být informováni stejně a dostatečně jako Rakušané. Ze zeměpisného hlediska to platí hlavně pro Srby, Chorvaty nebo Bosňany, případně potomky tureckých gastarbeiterů druhé generace.
Avšak již u turecké komunity zaznamenala studie značný rozdíl: Ti, kteří přišli v minulých desetiletích přímo z Turecka, na tom byli podstatně hůře než jejich potomci, kteří se už narodili v Rakousku.
Informují se přes sociální sítě, věří konspiracím
Daleko nejhůř ovšem podle šetření fondu pro integraci dopadli Syřané a Afghánci. Pravděpodobně to souvisí s přetrvávající jazykovou bariérou a tím, že se pohybují téměř výlučně v rámci vlastní komunity. Mezi nimi je navíc i daleko vyšší ochota věřit nejrůznějším spikleneckým teoriím.
Například až 70 procent lidí původem z Afghánistánu se ztotožňuje s názorem, že virus, který způsobil pandemii, byl uměle vytvořený a rozšiřovaný po světě.
„Studie ukazuje, že pro lidi cizího původu hrají sociální sítě velkou roli, stejně tak řada z nich dá i na to, co jim říkají jejich známí,“ uvedl k tomu jeden z jejích autorů, politolog Peter Filzmaier, který výsledky spolu se svým týmem vyhodnocoval.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvVláda ve Vídni již na studii zareagovala. „Musíme přijít s novými kampaněmi a informační ofenzívou,“ cituje deník Kurier ministryni pro otázky integrace Susanne Raabovou. Cílem má být pokusit se oslovit obyvatele Rakouska s cizími kořeny pomocí známých osobností, které by se tak měly stát jakýmisi oficiálními „ambasadory“ rakouské očkovací kampaně.
Krátká videa, která budou k dispozici v nejrůznějších jazykových mutacích, mají nabádat k dodržování platných omezení, pravidelnému testování a k očkování. A také motivovat k tomu ověřovat si získané informace o covidu-19 i u dalších zdrojů. Předpokládá se, že v nich budou vystupovat známé osobnosti, například takové, jež mohou být v dané komunitě populární.
Rakousko věnuje Česku 30 tisíc dávek vakcín proti covidu, přidá se i Slovinsko. Chtějí napravit údajnou nesolidárnost EU |
Rakouská vláda tak mění svou dosavadní strategii. Dosud totiž čelila pravidelně kritice, že všechny informace týkající se koronakrize poskytuje výlučně v němčině. Levicová a liberální opozice vyčítala konzervativnímu kancléři Sebastianu Kurzovi, že své televizní promluvy během jarní první vlny pandemie pravidelně začínal oslovením „Milé Rakušanky, milí Rakušané“, čímž podle nich automaticky vylučoval z projevu část obyvatel jiného než rakouského původu.
Kontroverze vzbudil i jiný Kurzův výrok z loňského léta, když prohlásil, že „virus přijíždí v autě“. Tím narážel na spoluobčany ze zemí Balkánu, kteří se vraceli domů z tradiční letní dovolené u svých příbuzných. Tehdy panovaly značné obavy, že to povede k zavlečení nákazy do země a k další pandemické vlně.
Během podzimu se pak začaly v rakouských sdělovacích prostředcích skutečně stále častěji objevovat výpovědi lékařů, kteří upozorňovali na možná rizika pro obyvatele s cizími kořeny.
Například vedoucí oddělení ARO na klinice ve vídeňské městské části Ottakring Burkard Gustorff pro deník Die Presse v listopadu uvedl, že až šedesát procent covidních pacientů na jeho oddělení nejsou původem Rakušané. Právě Ottakring je známý tím, že zde žijí Srbové a Bosňané.
