Souborně jsou tyto zákony o rasové segregaci dnes nazývány zákony Jima Crowa. A právě volební omezení se podle některých, třeba prezidenta Joea Bidena, dnes na jih USA opět vrací. Republikánští zákonodárci ve státě Georgie totiž v posledních týdnech schválili zákon, který pozmění volební systém a podle mnoha expertů a demokratických politiků tyto změny cílí přímo na černošské obyvatele.
V amerických školách údajně pokračuje rasová segregace. Už 65 let je přitom nezákonná |
„Tohle je Jim Crow 21. století. Musíme to zarazit,“ uvedl koncem března Biden, podle kterého jsou nové zákonodárné změny „otřesné“ a jeho ministerstvo spravedlnosti se prý na zákony „podívá“, zda by je nemohlo zarazit.
Kritika nového zákona se sesypala již na původní návrh. Ten například omezoval tzv. „dřívější nedělní hlasování“. Volby v USA totiž tradičně probíhají v úterý. Značná část černochů však odvolí již v neděli po mši. Demokratičtí politici se dlouhodobě snaží dostat Afroameričany k volebním urnám i skrze iniciativu zvanou „duše k volbám“, kdy jsou v kostelech vyzýváni, aby volili. Republikáni nakonec však po tvrdé kritice tyto body nezapojili do finálního zákona. Přesto však zůstala omezení.
Vodu ve frontě nedostanete
Sníží se například počty tzv. „drop boxů“, tedy míst, kde lze odvolit mimo běžné volební místnosti. Třeba v okrsku Fulton County, kde jich bylo při loňských prezidentských volbách na třicet osm, bude nově pouze osm. Změní se i doba, kdy lze hlas odevzdat. Zatímco loni bylo možné do drop boxů vhodit hlas v jakoukoliv denní či noční dobu, nyní to půjde jen od 9 do 17 hodin. Podle guvernéra Georgie Briana Kempa jsou ale stížnosti na tato omezení zvláštní.
„Lidé se chovají, jako bychom jim něco brali. Ale tato možnost nikdy neexistovala před pandemií, bylo to pohotovostní řešení, ne zákon,“ uvedl Kemp.
Snížení počtu volebních míst v oblastech s vysokým zastoupením menšin logicky prodlouží již tak běžné dlouhé fronty k urnám, které jsou nejčastější právě v afroamerických komunitách. Georgijští zákonodárci tak ještě přisadili a zakázali, aby se lidem ve frontách rozdávala voda či jídlo.
Dalším a možná nejzásadnějším problémem nových zákonů je omezení korespondenčního hlasování. Jak ukázaly loňské prezidentské volby, na tento způsob hlasování spoléhají především demokratičtí voliči. Doposud bylo možné požádat o hlasovací lístky 49 dní před volbami a mít dostatek času na to je odevzdat. Nyní to bude pouhých 29 dní. Zároveň již nebude stačit pouze shodující se podpis. Voliči musí mít průkaz s fotografií nebo číslo sociálního zabezpečení.
Uznání Washingtonu státem nebylo nikdy blíže. Republikánům změna nevoní, jasnou převahu tam mají demokraté |
Může se to zdát podivné, ale v USA není povinností mít průkaz s fotografií. Neexistuje zde občanský průkaz. Jediný takovýto dokument, který bývá běžný, je řidičský průkaz. A ten proporčně vlastní méně černochů, než je tomu u bělošské populace.
Nejde však jen o Georgii. Podle analýzy deníku The Washington Post se o podobné změny pokusili republikáni ve 43 státech USA. Požadavky na průkazy či omezení času voleb či korespondenčního hlasování obsahovalo na 250 nových legislativních úprav.
Podle republikánů mají nové zákony zabránit ve volebních podvodech. Zajistit, aby při korespondenčním hlasování nemohl hlasovat někdo jiný. Republikánům notně pomohla i rétorika bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který po podzimních volbách tvrdil, že docházelo k „masivnímu falšování hlasů“. Vyšetřování žádného z orgánů federálních ani lokálních úřadů neprokázalo, že by k něčemu takovému došlo. Všechny žaloby, které podal Trumpův tým, byly zamítnuty.
Ztracené volby
Nové změny z dílny Republikánské strany vlastně dávají do jisté míry smysl. Bylo to právě v Georgii, kde v prezidentských volbách došlo k velkému obratu. Joe Biden zde po sečtení korespondenčních hlasů zvítězil a je to poprvé za 25 let, kdy tento jižanský stát připadl demokratům. V lednových senátních volbách navíc demokraté získali i obě senátní křesla. Podle expertů za to mohla především rekordní volební účast. Tu umožnilo jednak rozšíření hlasovacích možností, jež přinesla pandemie (drop boxy, rozšíření korespondenčního hlasování), ale také masivní iniciativy.
Podle The Washington Post se republikánské návrhy na nové legislativní změny objevily především ve 33 státech, kde se změnila volební účast menšin.
Americká sněmovna schválila volební reformu a zákon George Floyda. Ten zakazuje škrcení při zatýkání |
Pravděpodobně největším hybatelem černošskou komunitou je bývalá šéfka demokratů v georgijském senátu Stacey Abramsová. Právě její aktivity dostaly k podzimním a lednovým volbám obrovské množství Afroameričanů. Její organizace Fair Fight 2020 pomáhala lidem přihlásit se k volbám, získat korespondenční lístky a obecně bránit hlasovací práva ve 20 státech. Finanční podporu získala například od miliardáře Michaela Bloomberga, který organizaci daroval pět milionů dolarů.
V samotné Georgii se podle deníku The New York Times Abramsové podařilo přitáhnout k urnám na 800 tisíc demokratických voličů, kteří by běžně nehlasovali. A Joe Biden v tomto jižanském státě zvítězil o necelých 12 tisíc hlasů. Podle kritiků se tak nyní republikáni snaží omezit možnosti černošského obyvatelstva, aby se situace neopakovala, namísto toho, aby sami přitáhli své voliče do volebních místností.
