Že se Spojené státy chystají vojenské angažmá v Afghánistánu ukončit, je jasné už dlouho. Aktuální „jízdní řád“ stahování vojsk ve středu oficiálně oznámil americký prezident Joe Biden s tím, že poslední bojové jednotky US Army zemi opustí do 11. září tohoto roku.
‚Na teroristické útoky z 11. září 2001 se nelze odvolávat.‘ Biden chce stáhnout všechny vojáky z Afghánistán |
Datum nebylo vybráno náhodně: byly to právě koordinované teroristické útoky na USA o dvacet let dříve – 11. září 2001 –, které Američany tehdy přiměly k razantním akcím proti radikálům.
Nejdůležitější součástí tehdejšího protiteroristického tažení byla Spojenými státy vedená vojenská invaze právě do Afghánistánu, takzvaná operace Trvalá svoboda: předpokládalo se totiž, že na afghánském území se skrývají špičky teroristické sítě al-Káida. Vládu radikálního islamistického hnutí Taliban se sice podařilo záhy svrhnout, klid v zemi ovšem nikdy nenastal.
  |
Středeční Bidenovo rozhodnutí o několik měsíců posouvá předchozí plán stažení vojsk ohlášený exprezidentem Donaldem Trumpem. Podle něj měli američtí vojáci odejít již k 1. květnu. Trumpův plán byl součástí dohody s Talibanem; islamisté měli podle této dohody mezitím vyjednat dělbu moci s mezinárodně uznávanou vládou v Kábulu.
Tato jednání se však komplikují, podle západních států proto, že Taliban nepřerušil kontakty s teroristickými skupinami, jako jsou různí pohrobci al-Káidy. Od začátku roku přišla z terénu řada zpráv o tom, že afghánská armáda pod tlakem Talibanu musela opustit kontrolní vojenská stanoviště a příslušné oblasti pak začali „spravovat“ radikálové. Odhaduje se, že islamistické hnutí v současnosti kontroluje asi polovinu země.
Konec drahých válek
V Afghánistánu v současnosti zůstává již jen asi 2500 amerických vojáků, což je pouze malý zlomek původního kontingentu: kolem roku 2010 udržovaly USA v zemi přes 100 000 mužů. Válka se tak postupně stávala velmi nákladnou (v úhrnu se suma odhaduje na 2 biliony dolarů, což je ekvivalent třiceti ročních rozpočtů Česka) a rostly také počty zabitých Američanů až na současných téměř 2400. To dohromady způsobilo, že angažmá v Afghánistánu se mezi obyvatelstvem USA měnilo z počáteční podpory k většinovému odmítání – moment, který musí každá administrativa brát v úvahu.
Ohlášený konec americké přítomnosti v Afghánistánu tak zapadá do dlouhodobé koncepce Washingtonu, kterou zastával i předchozí prezident Trump: omezit nákladné vojenské mise v zemích, které mají s Amerikou máloco společné, a soustředit zahraniční priority na jiná témata, jako je globální soupeření s Čínou či Ruskem.
Tuto tezi podporují mj. úterní slova Tima Kaina, demokratického senátora za stát Virginia.
„Je čas vrátit naše vojáky domů a přepólovat americké bezpečnostní priority tam, kde je to nejvíc potřebné,“ míní Kaine.
A spíše kladné ohlasy na definitivní plán stažení zní i od amerických válečných veteránů. „Je to skvělá zpráva pro vojáky a jejich rodiny, které léta žily v nejistotě, co bude dál, bez konkrétních vyhlídek,“ citoval deník The New York Times Jona Stoltze, šéfa vlivné veteránské organizace VoteVets.
NATO: stáhneme se společně
Afghánistán se řešil také na středečním jednání ministra zahraničí USA Antony Blinkena v centrále NATO v Bruselu. Výsledkem je, že ty státy NATO, které mají v Afghánistánu své jednotky, sladí odchod ze země s USA.
„Budeme úzce spolupracovat na bezpečném, uvážlivém a koordinovaném odchodu jednotek z Afghánistánu,“ řekl Blinken.
To se bude týkat i českého kontingentu. V současnosti slouží v Afghánistánu asi 200 českých vojáků, od začátku českého vojenského angažmá v roce 2002 přišlo v zemi o život při výkonu služby 14 mužů.
Podle středečního vyjádření ministerstva obrany bude Praha „řešit stažení z Afghánistánu se spojenci (…), mandát české mise je flexibilní“. Mluvčí ministerstva Jan Pejšek sdělil, že by nemělo jít o unáhlené rozhodnutí. Podle něj by vojáci měli odejít „ve chvíli, kdy to umožní stabilní bezpečnostní situace“.
Stažení vojsk ohlášené Bidenem a koordinované s NATO ovšem má být bezpodmínečné a ani největší optimisté nepředpokládají, že situace v Afghánistánu by na podzim mohla být „stabilní“.
HUDEMA: Sbohem Afghánistáne. Americký odchod je recept na katastrofu |
„Ten nejlepší výsledek, který si dokážu představit, je, že vláda i Taliban pochopí odchod vojsk jako maximální tlak na dohodu, která nám umožní vyhnout se krvavému scénáři á la Sýrie,“ řekl ve středu serveru BBC Tamim Asej, šéf Ústavu pro studium války a míru v Kábulu.
Mnozí jsou ale mnohem pesimističtější. „Odchod bez podmínek je chyba (…), Taliban se bude držet při zemi, dokud Američané nebudou úplně pryč, a pak do toho šlápne s plnou silou,“ míní Orzala Nematová, ředitelka Afghánské výzkumné a hodnoticí skupiny (AREU) v metropoli Kábulu.
