Více než třem milionům Čechů jejich penzijní spoření prodělává |
„V období první vlny, tedy na jaře 2020, zažívaly světové akciové trhy propad, což negativně ovlivnilo i české penzijní spoření. Ale velmi rychle – už v druhém kvartálu – se většinu ztrát dařilo odmazávat. Během podzimu pak růst pokračoval a na konci roku jsme registrovali velmi výrazné zhodnocení,“ popsal pro Lidovky.cz průběh loňského roku z hlediska vývoje hodnoty majetku většiny penzijních fondů tajemník Asociace penzijních společností ČR (APS) Aleš Poklop.
Účastnické fondy v plusu
S kladným výsledkem loni skončilo – až na dvě výjimky – všech 31 penzijních účastnických fondů, tedy fondů nového typu, vzniklých po roce 2013. Nejvýraznější zhodnocení dosáhly účastnické fondy doplňkového penzijního spoření s dynamickou investiční strategií, v jejichž majetku převažují akcie. Ty skončily na konci loňského roku s plusem v rozmezí 3,4 až 7,6 procenta.
„Tyto fondy jsou povětšinou mezi 60 až 90 procenty procenty založeny na akciové složce. Třeba ČSOB Dynamický, který má v průměru 90 procent aktiv investováno do akcií, vykázal za rok 2019 zhodnocení 25 procent, nejlepší na celém českém trhu. Za rok 2020 přidal nakonec dalších 6,51 procenta procenta,“ vysvětluje Martin Vašek, šéf ČSOB Penzijní společnosti a výkonný ředitel banky zodpovědný za investiční produkty.“
Účastníků doplňkového penzijního spoření loni přibylo 18 procent. Naspořeno je takto 60 miliard korun |
„Cenou za toto nadprůměrné zhodnocení je vyšší kolísavost ceny penzijní jednotky než v konzervativních či vyvážených penzijních fondech,“ dodal Vašek. „Proto když v březnu přišla koronavirová krize, akcie okamžitě reagovaly na nejistotu, spadly a nám klesla hodnota o nějakých 35 procent. Po uklidnění situace na finančních trzích díky podpoře centrálních bank a vlád pak zase akcie mohutně posílily a ve zbytku roku postupně vyrostly na vyšší hodnoty než na začátku roku 2020.“
Vyvážené fondy, kde se poměr akcií a dluhopisů pohybuje v rozmezí od 30 do 50 procent, připsaly svým účastníkům 2,5 až 5,2 procenta. Výrazně méně – od 0,25 do 1,5 procenta – loni vydělaly svým klientům fondy s konzervativní strategií, které investují pouze do dluhopisů a nástrojů peněžního trhu, jako třeba vklady u bank či měn.
Transformované fondy u nuly
Úplně nejmenší zhodnocení však patrně přinesou takzvané transformované fondy, od ledna 2013 nástupci fondů penzijního připojištění. U transformovaných fondů platí, že jejich výnosy musí být na konci roku vždy kladné. Tomu odpovídá jejich strategie, která je vysoce konzervativní, s převažujícími investicemi do bezpečných a tedy málo úročených dluhopisů.
„Zhodnocení transformovaných fondů je obvykle do jednoho procenta. Loni byly výsledky maličko přes jedno procento jen u pár penzijních společností,“ odhaduje Vašek. Výsledky transformovaných fondů za loňský rok totiž ještě nejsou k dispozici.
V roce 2019 bylo podle APS jejich zhodnocení v rozmezí od 0,60 do 1,75 procenta. Přitom v nich zůstává převážná část z celkem 4,5 milionu lidí, kteří si v penzijních fondech spoří. To podle Vaška vzhledem k nízkému potenciálu představuje ušlou příležitost lepšího zhodnocení, především pro mladší klienty.
Dobře zhodnocené riziko
U investování do penzijních fondů platí stejně jako u ostatních investic neměnné železné pravidlo: vyšší výnos je vždy spojen s vyšším rizikem. „Opět se nám potvrdilo, že účastníkům penzijního spoření se nejvíce vyplatí portfolio s podílem akcií, tedy vyvážené a zejména dynamické fondy doplňkového penzijního spoření. I přes občasné výkyvy na trhu jsou z dlouhodobého hlediska nejziskovější,“ hodnotí šéf APS Poklop.
Růst úrokových sazeb více zhodnotí úspory v penzijních fondech |
A zdůrazňuje, že spoření na penzi je dlouhodobý produkt, který v horizontu desítek let dokáže zajistit ke státnímu důchodu značný přivýdělek. Krátkodobé výkyvy proto nehrají takovou roli.
Tak lze ostatně hodnotit i zmíněné dvě výjimky fondů, Conseq Globální akciový fond a Růstový fond NN, které své účastníky na konci loňského roku nepotěšily, ale dlouhodobě si jinak vedou velmi dobře.
