Lidovky.cz

MACHÁČEK: Řečtí rusofilové u moci, Západ je podceňuje

Evropa

  12:13
Leckdo by mohl propadnout iluzi, že nejnapínavější příběh, který v příštích dnech Evropu čeká, je výsledek vyjednávání o řeckém dluhu. Rubriky věnované módě děsí kožená bunda řeckého ministra financí Varufakise a celkový styl a nepromyšlenost řecké ekonomické či dluhové diplomacie uvádí v úžas bruselské euroúředníky i londýnské bankéře.

Noví řečtí ministři, předseda vlády Alexis Tsipras zcela vpravo. foto: ČTK

Ve skutečnosti čeká Evropu na jejích hranicích mnohem větší drama, které ovlivní i geopolitickou pozici a bezpečnost střední Evropy. Ruští separatisté podporovaní ruskou armádou vítězí na východní Ukrajině, mírová jednání selhávají a ukrajinští lídři a jejich poradci začínají otevřeně mluvit o tom, že je Západ hodil přes palubu. V rámci NATO a především na americké politické scéně probíhá debata, zda je možné Ukrajince vyzbrojovat obrannými systémy.

Ukrajina stále oficiálně počítá slovy svého prezidenta s nasměrováním do NATO, ale na Západě je dnes silně slyšet tábor, který říká, že je třeba Ukrajincům vzkázat, že na členství v NATO mohou zapomenout, a stejně je prý třeba důrazně odmítnout myšlenku vyzbrojování. Debata o těchto věcech je pro budoucnost Evropy naprosto zlomová. Co říkají ti, kdo odmítají vyzbrojování?

To, že se bude vyzbrojování říkat „obranné“, prý ničemu nepomůže. Je to prý dobré leda pro domácí publikum v USA a na Západě. Rusy to prý rozčílí úplně stejně. Vyzbrojování roztočí konflikt na vyšší obrátky a Západ přitom není ani ochoten, ani připraven se na Ukrajině vojensky angažovat. Je to prý takový laciný jestřábí postoj bez ručení. Sama ekonomická pomoc Západu Ukrajině je chabá, kde by se vzala vůle na vojenskou?

ČTĚTE TAKÉ:

Než Západ sáhne k vojenské pomoci, má ještě poslední důraznou možnost: vypnutí systému SWIFT, vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému. Pokud se nestane ani to a Ukrajině se vojensky nepomůže, dostane se Ukrajina zpátky do ruské sféry vlivu, tamější veřejné mínění se obrátí proti Západu, lidé na Ukrajině se budou cítit zrazeni (Ukrajinci bránící východ země cítí hořkost vůči Západu již dlouho). Ruský tlak na Maďarsko, Slovensko, Bulharsko i Pobaltí poroste, brzy pak i na Českou republiku. Navíc je třeba nějaké symetrie. Ruská strana své povstalce nejen vyzbrojuje, ale bojuje s nimi.

„Není náhodou, že imperialisté se od roku 1970 soustřeďovali na Polsko. Nejenže imperialisté vyjadřují Polsku podporu, hlavně posílají peníze a dávají rozkazy antisocialistickým silám, se kterými se asociují.“ Kdo to napsal? Nikoli Vasil Biľak, ale nový řecký ministr zahraničí Nikos Kotzias ve své knize z roku 1982 „Polsko a my“.

Polskou Solidaritu podle Kotziase financovali reakční strany a kapitalistické monopoly jako Volkswagen, americké odbory AFL-CIO, mafie a italští neofašisté, kterým prý Lech Wałęsa osobně poděkoval. Adam Michnik prý zase chtěl oživit konflikty s carským Ruskem apod.

Ano, lecjaký člen dnešního evropského establishmentu byl zamlada leckým. José Barroso byl trockista a Gordon Brown editoval časopis Rudé noviny pro Skotsko (Red Paper for Scotland). Jenže tito lidé se změnili; Kotzias nikoli. Z komunisty se sice stal fašoidní nacionalista, ale linka na Moskvu je silnější než dřív. Jeho blízkým přítelem je Putinův ideolog Alexandr Dugin, člověk, který tvrdí, že Ukrajinu je třeba „očistit od idiotů“ a že „genocida ukrajinských kreténů se nabízí“.

Západ je dnes zděšen řeckými nápady na oddlužení, ty ale nejsou tak hloupé, jako se o nich spíše hloupě jedná. Západ ale podle všeho podceňuje hodnotovou a proruskou orientaci šéfů Syrizy, která může nejen nahlodat, ale zcela zničit vůli EU ke společné akci, bez které nebude ani prosperita, ani bezpečí, ani konsenzus o čemkoli.

Řecko je členem NATO. Politická situace v Řecku i bezpečnostní situace na Ukrajině si žádá nějaké společné jednání EU a NATO, obě instituce musí začít více koordinovat svoje cíle a politiky. Témata jako řecký dluh, energetická závislost na Rusku i vyzbrojování Ukrajiny by měla být projednávána dohromady, protože jsou silně provázána. A Česká republika by měla zaujmout jasný názor.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.