Mějme ale na paměti, že pokles cen ropy pod 80 dolarů za barel vloni nikdo kromě Citibank nepředvídal a ceny nakonec spadly až na 50 dolarů za barel. To jen k tomu, když nám dnes někdo vysvětluje, že ví, jak to bude letos.
Trh s ropou je dnes jeden velký paradox. Ceny ropy padají, ale objem těžby pořád stoupá. Počet otevřených amerických vrtů rapidně klesá (o třetinu za tři měsíce), ale objem vytěžené ropy nepřestává růst. Jak to lze vysvětlit? Snad tak, že svou roli hraje efektivita. Zavírají se staré vrty, nové vrty jsou efektivnější, dokážou klasickou vertikální těžbu kombinovat s horizontálním vrtáním. Druhý důvod jsou tzv. utopené náklady. Do nových vrtů už se zainvestovalo a nyní je ekonomičtější těžit i za nižší cenu než netěžit vůbec. A pak jsou tu ceny: ty sice spadly, ale cena nových technologií těžby z břidlic rapidně klesla také a mnoha novým americkým těžařům se těžit stále vyplácí.
Výsledek je, že zásoby ropy dramaticky rostou, není ji už kde skladovat: barely leží na plošinách, ve vagonech, ropa čeká v zásobnících a tankerech.
Je vzrušující sledovat, jaké byznysové trendy s poklesem cen ropy souvisejí. Tak například známý miliardář Warren Buffett investoval do výroby železničních vagonů-cisteren. Kapacita ropovodů v USA nebude přibývat tak rychle, bude se více přepravovat po železnici. Ta je ale v USA zastaralá, takže se čekají i mohutné investice do železničních sítí.
Na ropných plošinách v moři se těží méně, takže klesají zisky a kurzy akcií firem, které dopravují dělníky helikoptérami na plošiny, i zisky firem, které helikoptéry vyrábějí.
Letiště v Severní Dakotě, kde právě proběhl obrovský klondike alternativní těžby, se ještě před půl rokem hemžila novými privátními jety, agentura Bloomberg si ale všimla, že dnes jich tam je sotva polovina.
Škrty v sociálním systému
Dojde-li k řetězovému krachu nových či alternativních amerických těžařů, lze čekat dopady na zaměstnanost, na americký finanční a pojišťovací sektor, krachy bank a možná i zhroucení derivátního trhu, který je s ropou spojen. I při černých scénářích krachů se ale odhaduje, že celkový efekt levné ropy na americkou ekonomiku je pozitivní.
Co arabský svět? Saúdové dokážou těžit za 12 dolarů za barel, ale i oni budou muset při současných cenách škrtat v sociálním systému. Země jako Saúdská Arábie či Kuvajt reagovaly na tzv. arabské jaro zvýšením sociálních benefitů pro své občany. Dubaj a SAE dokázaly včas diverzifikovat ekonomiku, ale další obchodní a turistický přístav už se do regionu nevejde. Katar je na tom dobře, ale ten těží především plyn.
Další otázkou je fungování a existence kartelů. OPEC nefunguje, Saúdové těží o překot dál. Začne ale OPEC opět fungovat? A kdy? Nikdo neví. Jedni říkají, že ne, druzí praví, že ano. O co jde Saúdům? Primárně o to, přivést k bankrotu Írán, kde jsou náklady těžby vysoké. Pak je tu ale možná cíl zlikvidovat novou americkou konkurenci. Jsou ale i analytici, kteří si myslí, že Saúdové s Američany jsou dohodnuti, že nejdůležitější je nechat zbankrotovat Rusko. Většina analytiků se ale domnívá, že nějaké Rusko je vlastně pod rozlišovací schopnost Saúdů. Zkrátka – uvidíme.
