Lidovky.cz

MACHÁČEK: Politici o euru zatím jen debatují

Názory

  13:50
Prezident Miloš Zeman svolal v neděli do Lán schůzku, která měla jeho slovy nastartovat „opravdovou strukturovanou debatu“ o přijetí eura. Zúčastnili se – kromě něj – premiér Bohuslav Sobotka, guvernér Miroslav Singer, pravděpodobný budoucí guvernér Jiří Rusnok a ministr financí Andrej Babiš.

Přijetí eura je v České republice už roky oříšek. foto: Reuters

Osobně si troufám tvrdit, že prezident Miloš Zeman, po zásluze kritizovaný pražskou kavárnou i jiným výkvětem této země, má přece jen asi tři světlé chvilky či záblesky. Chce, aby Česká republika přijala společnou evropskou měnu, nebo se o tom alespoň začala seriózně bavit; mnohem dřív, než to s různými Junckerovými balíčky přišlo do módy, zdůrazňoval, že Evropa se z krize musí proinvestovat (úplně jiná kapitola už je, kam by Zeman rád investoval, ale to nechme stranou), a nakonec jako eurofederalista tvrdí, že Evropa se má integrovat v podstatných, a nikoli v nepodstatných věcech. Euro samozřejmě považuje za věc podstatnou.

Proti Zemanovi ale stojí fakt, že tato vláda má v programovém prohlášení napsáno, že nebude stanovovat pevné datum přijetí eura. Vzhledem k tomu, že nemáme prezidentský systém, musel by prezident vládu nutit přepsat programové prohlášení, což je asi dosti naivní představa.

Na druhou stranu: závazek přijmout euro jsme přijali v přístupových smlouvách, výjimku jako Švédsko nebo Dánsko nemáme a nemůžeme odkládat plnění smluvního mezinárodního závazku donekonečna.

Dobře, že si pánové vyměnili názory na důležitou věc (to není nikdy na škodu), ale výstup se zdá velmi rozpačitý.

Závěrem, na kterém se všichni shodnou, je, že Česká republika „potřebuje debatu o plusech a minusech přijetí eura“.

Rozumnější by bylo, kdyby vláda věděla, co chce, a zavázala se občany přesvědčovat o tom, proč musíme přijmout a proč je to od tehdy a tehdy možné či dobré. Anebo by měla říci, že tedy nechce přijmout a chce si znovu otevřít přístupové smlouvy. Jak chce jinak vláda debatu „pro a proti“ podporovat? Chce ty debaty sama vést? Chce snad dávat granty médiím a neziskovkám, které takové debaty budou organizovat?

Zvláštní je i nápad Andreje Babiše, aby se o vstupu do eurozóny konalo spolu s parlamentními volbami v roce 2017 nezávazné referendum. Za prvé je jasné, jak by takové referendum dopadlo. Kdekoli se v Evropě konalo, jako například ve Švédsku či Dánsku, řekli lidé ne.

Pokud samy politické strany a hnutí nebudou lidi přesvědčovat a samy se budou chovat jako odpůrci či nerozhodnutí, bude to ještě tuplované ne, i když „nezávazné“.

Strany a hnutí jsou přece od toho, aby lidi někam vedly a přesvědčovaly je o svém názoru, nikoli aby se lidí ptaly v referendech na názor a podle toho se řídily. To by se potom jednalo pouze o takový lepší průzkum veřejného mínění.

Prezidentu Zemanovi asi nezbývá, pokud to chce urychlit, aby obsadil ČNB lidmi, kteří mají podobný názor na euro jako on, protože totéž udělal jeho předchůdce Václav Klaus v opačném gardu. ČNB má sice „jen“ poradní hlas, ale je to instituce s obrovskou autoritou a její současné vedení se názorem na euro netají a prosazuje ho velice silně.

Nebo to prezident může dokola vysvětlovat na mítincích, politiky přesvědčovat osobně a psát o tom články do novin.

Přečteno včera v Českém rozhlase Plus.

...

Agentura Bloomberg má znepokojivou analýzu nárůstu ruských výdajů na zbrojení, která vychází ze studie nezávislého Gajdarova ekonomického institutu.

Putin alokuje bezprecedentní množství tajných fondů, aby akceleroval ruské výdaje na zbrojení na úrovně nevídané od konce studené války. Rozpočet na zbrojení se od roku 2010 zdvojnásobil a činí už 21 procent rozpočtu celkového.

Objednávají se nové tanky, střely a uniformy a vytlačuje to služby jako zdravotnictví. Branci a odvedenci nastupují ve velkém na vojnu do zbrojních továren.

...

Peter van Buren píše na Reuters, že irácké vládní síly přišly o 2300 amerických vozidel Humvee, když bojovníci Islámského státu dobyli v červnu roku 2014 Mosul. Přiznal to irácký premiér al-Abadí v pátečním rozhovoru pro iráckou státní televizi.

Když se to sečte s dalšími ztrátami amerických zbraní, je závěr jednoduchý. Amerika zásobujeIslámský stát zbraněmi, které by nikdy nemohl získat od svých patronů.

Irácká armáda odevzdala Islámskému státu 40 tanků M1A1, munici a 74 000 kulometů a 52 mobilních zbrojních systémů 52M198 howitzer.

Americká vláda v současnosti přesouvá do Iráku další tisíc vozidel Humvee a dalších 175 tanků Abrams. Účelem je zničit americké zbraně v rukou Islámského státu.

Další obrovské částky utrácejí USA za výcvik iráckého vojska. Jaký je výsledek? Před rokem bránilo 30 000 iráckých vojáků Mosul, ale utekli, když na ně nastoupilo 1000 bojovníků Islámského státu. Před několika týdny v Ramádí prchlo 10 000 iráckých vládních vojáků před 400 vojáky Islámského státu.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS (Institut pro politiku a společnost spojený s hnutím ANO 2011).

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.