Nejbohatší skandinávská země čelí potenciální nestabilitě, konstatuje dnes server Bloomberg.
1. Norsko je závislé na ropě. A byla to ropa, co Norsku umožnilo tak hladce přežít finanční krizi. Když má však klíčový sektor potíže, vychází najevo, že Norsko může mít nedostatek jiných konkurenceschopných odvětví.
2. Investice do ropného průmyslu klesají a norské ropné firmy omezily investice už půl roku předtím, než došlo k prudkému poklesu cen ropy.
Ruský Lukoil ničí levná ropa. Zisky mu spadly o 60 procent |
3. Norská vláda bude muset sáhnout do svého suverénního fondu ve výši 875 miliard dolarů, což bude historický krok – a mělo k tomu dojít daleko později. Opačnou variantou jsou razantní rozpočtové škrty. Sahat na suverénní fond nebylo v plánu a žádný norský ministr financí s tím patrně nebude chtít být historicky spojován.
S tím souvisí i další zajímavá zpráva téže agentury. Finanční spekulanti sice od května poprvé zvýšili své býčí sázky na vzestup cen ropy, přesto všichni velcí hráči věští, že pokles cen ropy bude pokračovat.
Otvírá se více vrtů
Velké ropné společnosti se chystají na dlouho trvající pokles cen a banky jako například SoGe dále snížily svůj odhad poklesu cen. Američtí producenti otvírají více vrtů a očekává se návrat íránské ropy na trh, a to v době, kdy jsou americké zásoby ropy největší za pět let.
Analytici to vysvětlují tím, že za „postranní čarou“ je zkrátka příliš peněz, a pokušení odhadnout, že jsme dosáhli dna, a vstoupit do hry je zkrátka příliš velké, přestože se spekulanti spálili již mockrát a naposledy v květnu.
Poznámka autora Monitoru JM: Trh s ropou má teď zkrátka období, kdy se řídí tzv. fundamentals, tedy základními logickými faktory a trendy. Potíž je v tom, že historicky se trh s ropou příliš často žádnými „fundamentals“ vůbec neřídí.
Bill Schneider na Reuters přináší zajímavou analýzu fenoménu Trump a rozkladu v Republikánské straně. Trump se zatím podle průzkumů jeví jako lídr republikánů pro prezidentské volby 2016.
Nechutnosti u kandidátů
Bývalý prezidentský kandidát John McCain kritizoval Trumpovy útoky na nelegální migraci a pravil, že Trump „vypouští šílenosti“.
Na oplátku inzultoval Trump McCaina, když pronesl, že není válečný hrdina, ale „losah“. „A já nemám rád losahy,“ dodal.
Pak už ty šílenosti pokračovaly. Trump řekl voličům, že republikánský senátor a prezidentský kandidát Lindsey Graham mu dříve volal a leccos po něm žádal, a věnoval voličům jeho telefonní číslo. Dále se Trump pustil do texaského guvernéra Ricka Perryho a pravil, že „začal nosit brýle, aby si lidé mysleli, že je chytrý“.
Nechutnosti nezůstávají doménou kandidáta Trumpa. Senátor Ted Cruz prohlásil, že jestli projde nukleární dohoda s Íránem, bude Obamova administrativa „hlavním světovým sponzorem terorismu“. O šéfovi republikánů v Senátu Mitchi MacConellovi zase Ted Cruz řekl, že je lhář.
Bývalý guvernér Arkansasu Mike Huckabee zase pronesl o Baracku Obamovi, že „zavede Izraelce přímo ke dveřím pece“, čímž porušil nepsané pravidlo slušné společnosti, že analogie s holokaustem se nedělají.
Fukuyamovi se nelíbí zveřejňování
Trump se na rozdíl od svých konkurentů projevuje autenticky a to mu zatím zajišťuje u republikánských voličů vedení. Potíž je v tom, že v průzkumech Hillary Clintonová jasně a s přehledem vede jak nad Trumpem, tak nad Jebem Bushem. Trump je tedy vlastně na dobré cestě stát se „loserem“.
Levná ropa Česku svědčí. K růstu mu pomáhá i sílící eurozóna |
Francis Fukuyama se ve Financial Times zamýšlí nad limity transparentnosti. Nic není dnes tak oceňováno jako transparentnost. Utajování chrání korupci. Zneužívání moci, nepatřičný vliv a celou řadu dalšího zla. Transparentnost činí vládce odpovědnými. Alespoň v teorii.
USA schválily před desítkami let spoustu zákonů o informační otevřenosti, ale otázka je, zda vždy a všude znamenají dobré vládnutí. Transparentnost by především neměla omezovat schopnost deliberace, tedy schopnost před rozhodnutím věci do hloubky – a třeba i s emocemi – prodiskutovat. Fukuyamovi se nelíbí živý přenos jednání všech výborů Kongresu či Senátu ani požadavek mít všechny informace ze zákulisí a politické diplomacie. Když má nějaká rodina problém, třeba s nezvedeným potomkem, taky si to potřebuje doma prodiskutovat v klidu a do hloubky.
Monitor JM souhlasí. Jedna věc je naprostá transparentnost ve veřejných zakázkách a otevřená data a účty, je však skutečně otázka, zda žádat zápisy a nahrávky ze všech podkladů pro politická rozhodnutí.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost spojený s hnutím ANO 2011.
