Tsipras představil řeckou vládu, staronový kabinet složil přísahu |
Na „štěstí“ už to dávno svádět nelze. Bez silné vůle by to taky nešlo. Je to měřítko svým způsobem bezhodnotové, nevíme, jestli je to (pro Řecko i pro Evropu) nakonec dobré, nebo špatné, ale jak jinak politický úspěch měřit?
Paradoxní je, že by to mělo všechno být naopak.
Tsipras porušil prakticky všechny sliby, které učinil, když byl vůbec poprvé letos v lednu zvolen.
V neděli vyhrál s prakticky stejnou podporou jako v lednu a do parlamentu se se stejnou podporou dostal i jeho pravicový partner, takže nemusí shánět ani nového koaličního partnera. Většinu parlamentu má pohodlně na své straně.
A to se kromě voleb konalo v červnu ještě referendum, které Tsipras vyhrál také.
Sobotka gratuloval Tsiprasovi. Věří, že Řecko zůstane v eurozóně |
Volby vyhrál Tsipras navzdory tomu, že jeho vyjednávací strategie s věřiteli přivedla řeckou ekonomiku na pokraj kolapsu, kdy řecké banky zůstaly tři týdny zavřené, důchodci kolabovali u bankomatů, a dokonce byly spuštěny restrikce vývozu peněz a kapitálu.
A také třeba navzdory tomu, že čelil rozkolu ve vlastní straně – část odpadlíků v čele s bývalým ministrem financí Varufakisem založila vlastní protestní stranu, ale nakonec se do parlamentu ani nedostali.
Dalším Tsiprasovým úspěchem je, že dalších 110 opozičních poslanců souhlasí s podmínkami záchranného plánu, takže jeho koalice má ještě toto jakési jištění.
Podstatné také je, že kdyby si dnes EU a velké věřitelské státy mohly vybrat, s kým na řecké straně mohou vyjednávat, resp. komu by bývaly přály volební vítězství, vybraly by si dnes také Tsiprase, alespoň se to dávno proslýchá v evropských kuloárech. Paradoxně proto, že si na něj zvykly a už to s ním umějí.
Tsiprasova SYRIZA vyhrála volby. Vládu chce složit během tří dnů |
Jak by řekl Jiří Paroubek ve svém okřídleném rčení: „Pánové, kdo z vás to má?“ Stejně se může dnes ptát i Tsipras v evropské politické aréně. Přitom byl zpočátku odepisován, vysmíván, označován za nezkušeného hlupáka a politické nemehlo.
Pokud se Tsiprasovi podaří implementovat podmínky záchranného plánu, může se mu poštěstit, že nakonec bude Řecku přece jen odpuštěna část dluhu.
Samozřejmě to nebude nic jednoduchého, protože řecká ekonomická situace zůstává katastrofální, k tomu se přidává katastrofa s uprchlíky, ale technologii politického boje Tsipras umí.
Teď se ale ukáže, jestli umí také vládnout, tedy spravovat zemi, protože zatím stále jenom vyjednával a bojoval. Ale denní vládnutí a implementace reforem – to je něco jiného než politický boj. To už je ale jiná kapitola.
(Přečteno v úterý v Českém rozhlase Plus)
Generální ředitel Volkswagenu odstoupil. Kvůli manipulacím s emisemi |
Analytici a sloupkaři jsou od toho, aby vyhledávali souvislosti a analogie. Reuters měl ve středu hned dva sloupky k aféře Volkswagen a emise, kdy odhalení manipulací s emisními testy vedlo až ke snížení tržního ocenění firmy o 18,6 miliardy dolarů. Podle Antonyho Currieho se nejlepší analogie najde nikoli v automobilovém, ale v ropném průmyslu a je jí skandál firmy BP, přezdívaný BP Deepwater fiasco.
Původní odhady nákladů katastrofy v Mexickém zálivu byly pro BP odhadovány na 5,5 miliardy dolarů. Celkově to ale nakonec firmu BP stálo 55 miliard dolarů – pokuty, kompenzace, náklady na čištění.
Čechy možná čeká kontrola aut společnosti Volkswagen |
Podle Olafa Storbecka taktéž na Reuters má skandál analogii v bankovnictví, a sice v případu manipulací s tržní sazbou Libor. Rozdíl je v tom, že zatímco banky mohly poukazovat na konkrétní jedince, kteří podváděli, aby z toho sami měli profit, VW to asi těžko bude moci svést na inženýry, kteří se chtěli obohatit. Německá skupina je známa svou centralizovanou interní kulturou. Design nového auta je vždy kolaborativní,mnoho let trvající aktivita.
Gideon Rachman ve včerejších Financial Times přiznal, že sice nerad, ale změnil názor. Podle něj je třeba v Sýrii uzavřít kompromis se zlem (Asad). Hlavním cílem nyní musí být ukončit válku a přesvědčit vnější síly, aby jistily mírovou dohodu. Bude se muset zasednout za jeden stůl s kriminálníky, kteří mají na svědomí neuvěřitelně zlé věci.
Ale například v Kambodži to bylo podobné. V roce 1991 OSN nastartovala mírový proces a jednala s Rudými Khmery zodpovědnými za genocidu vlastního obyvatelstva.
Hlavní námitka ale není, že to je nemorální, ale nerealistické. S ISIS jednat nepůjde. Ano, říká Rachman, ale když všichni ostatní kromě ISIS uzavřou mírovou dohodu, bude snazší porazit ISIS.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost spojený s hnutím ANO 2011.
