Kritici zleva říkají, že Turecko není demokratickou zemí a dohoda s ním je nemravná. Ano – to je sice pravda, ale jak to s tím vůbec souvisí? Turecko je velká a důležitá země na východních hranicích EU, která hraje v celé situaci naprosto klíčovou roli. Je zavrženíhodné, že v Turecku třeba zavřeli opoziční, resp. normální noviny.
Země se ale rozhodně v lidskoprávní oblasti nedostala tak daleko, aby se s ní nejednalo nebo aby se v ní uprchlíci báli zůstat. Krom toho sankce za nedodržování lidských práv vycházejí z módy. Uvolnily se v poslední době vůči Kubě, vůči Bělorusku, aniž zmíněné země hnuly prstem, vůči Číně už dlouho neexistují apod. Svět zkrátka sotva stíhá trestat a hlídat nejrůznější agresory a státy s jaderným arzenálem.
Turecko je navíc stále spojenec v rámci NATO a nikdo neříká, že se Turecko nemá ve věci lidských práv a omezování svobod kritizovat nebo že se na něj nemá různě působit a tlačit.
Levicoví kritici se navíc hrozí toho, že Evropa staví ploty, používá proti uprchlíkům slzný plyn a podobné paušalizace. Je to ale jednoduché: země na balkánské trase nejsou členy Schengenu a vůbec je jaksi nepochopitelné, proč by měl někdo tolerovat ilegální překračování zelené hranice, když existují hraniční přechody, kde může každý, kdo má řádný doklad, projít. Že někdo chrání vnější hranici Schengenu, je úplně normální. Slzný plyn byl upotřeben poté, co uprchlíci použili beranidlo a prorazili zábrany.
EU bude nadále pomáhat a solidarizovat se, ale žadatelé si počkají v Turecku a potom tam či onam odletí. Dojemné příběhy a brodění se stovky kilometrů bahnem zkrátka skončí.
Uprchlíci si prý najdou jiné trasy. To ano, ale jiné trasy jsou delší, komplikovanější, riskantnější a hlavně dražší. Movitější uprchlíci už se asi do Německa dostali, každá nová vlna má méně prostředků. Leckdo zváží, že si počká na evropský azyl v Turecku, než aby se vlekl přes Ukrajinu a Polsko nebo skrz Albánii.
Pravicová kritika zase říká, že dohoda nebude fungovat. Její základ je ale dobrý. Jeden vrácený uprchlík z řeckých ostrovů do Turecka rovná se jeden uprchlík, který může do EU (časem) přiletět. Leckdo jaksi nepochopil, že Turecko má nyní motivaci omezit proud uprchlíků k řeckým ostrovům. Mezitím může NATO lépe logisticky připravit a vyjasnit si svoji misi, Řecko může vybudovat důstojnější záchytnou infrastrukturu na ostrovech, celý Západ se může soustředit na stabilizaci Sýrie apod.
Zradila EU samu sebe? Erdogan si může dovolit vše, hodnotí tisk summit s Tureckem |
V Bruselu a v rámci Schengenu prý začíná diskutovat o jednotném azylu pro EU, resp. celý Schengen. Uprchlík by si – zjednodušeně řečeno – mohl vybrat, kde se usadí. Pro země střední Evropy, které jsou zdrženlivé, je to vlastně výhodné a je to mnohem lepší než nějaké nucené relokace či kvóty.
Nejprve by k nám moc nikdo nechtěl a příchod cizinců a azylantů by byl pomalý, postupný a nenásilný s tím, jak by začali zjišťovat, že neexistuje jen Německo, ale že je to hezké i u nás nebo v Polsku či na Slovensku a že tu je více pracovních a podnikatelských příležitostí. A česká společnost i politika by si postupně začaly zvykat. Koneckonců český průmysl má o levnou uprchlickou pracovní sílu zájem už dávno.
To ale předbíháme. Kritici také říkají, že EU nabízí Turecku příliš peněz, že Turecko Unii vydírá nebo využívá situace. No ale to je přece jasné, že Turecko nějak využívá situace. Kdo by jí nevyužíval, když může? Je to věc míry. Má někdo nějaký lepší nápad? Umí to někdo zařídit lépe?
Navíc je to pouhý zlomek toho, co dostává jen Česká republika v rámci nejrůznějších fondů ze společného rozpočtu EU. A je to dokonce úplný zlomeček toho, kolik třeba dosud stála záchrana Řecka. Krom toho – peníze jsou nyní levné, úrokové míry záporné, proč si třeba nepůjčit, když je „sleva zadarmo“.
Pokud na opačné misce vah stojí rozpad Schengenu se zcela nedozírnými ekonomickými, politickými a geopolitickými důsledky pro celou Evropu a pro tu střední dvojnásob, pak se ta nabízená cena za dohodu jeví jako docela rozumná.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
