MACHÁČEK: Brusel je po 22. březnu klidnější a tišší |
Na letiště jsem jel ještě s dvěma kolegy taxíkem. Těsně před letištěm – na kterém stále pouze postupně nabíhá provoz – stála v cestě napříč dvě velká vojenská auta, která umožnila průjezd pouze jednomu vozidlu.
Pomalu jsme projeli, ale nikdo nás nezastavil, nelegitimoval ani se nedíval do kufru nebo pod auto. Nikde žádní psi. Taxíky i další auta jsou následně přesměrovávány do asi sedmipatrové parkovací budovy a do různých pater rozdělovány „regulovčíky“. Z našeho 5. patra přejíždíme velkým a nacpaným výtahem s asi třiceti dalšími lidmi do 3. patra zaprášené a mdle osvícené garážní budovy, odkud se dá jakýmsi labyrintem projít na uzavřenou asfaltovou plochu pod a za poškozenou vstupní halou.
Před narvaným výtahem ani v něm žádná policie, kdyby měl člověk bombu, klidně ji mohl odpálit třeba právě v narvaném výtahu. Na tom se shodujeme s kolegy i se všemi čekajícími lidmi, se kterými zapředeme hovor.
Na asfaltové ploše jsou dva stany, před nimi opět dav a fronty, nějací vojáci tu už jsou, ale i tady by se klidně mohl někdo odpálit. Pořád nikde žádní psi vycvičení na výbušniny. To v Belgii žádné nemají?
Teprve ve stanech jsou umístěny rentgeny, jsou ale podobné jako někde na ministerstvu apod.: nemusíte sundavat pásek ani vyndavat počítač. Teprve pak si člověk oddechne.
A ono je docela proč. Pár hodin předtím v Bruselu zatkli „muže v klobouku“, a když zatýkali minule, začalo to v Bruselu za pár hodin bouchat.
elgie obvinila čtyři muže z účasti na terorismu. ‚Muž v klobouku‘ odhalen |
Pak se jde provizorními schůdky jakýmsi hangárem a zadním vchodem do normální odletové budovy, před normální letištní rentgeny.
Celkové hodnocení: provizorní a dodatečná opatření na bruselském letišti nedávají vůbec smysl, či dokonce odporují zdravému rozumu.
Vyprávěli jsme to taxikářce po cestě z pražského letiště a její komentář byl, že potom nechápe, proč nám pořád z Bruselu diktují, jak to máme se vším doma dělat. To ale není EU, to je Belgie – řekli jsme taxikářce. Na to už nic, myslím, neřekla.
...
Do června sice daleko, ale tlak na britského premiéra Davida Camerona se kvůli spojce pan Cameron starší a Panama Papers stupňuje. Takže kdyby Británie hlasovala probrexit, bude to také kvůli tomuhle.
V té souvislosti člověka napadá, v čím zájmu tahle „očistná kauza“ Panama Papers vlastně je. Zvýší pravděpodobnost brexitu, oslabí ukrajinského prezidenta Porošenka, odstoupí islandský premiér, který vlastně nic vážného neprovedl, a jediný, komu je to srdečně jedno (nebo se dokonce raduje), je Putin. Ti, kdo mu věří, těm ošklivým pomluvám a historkám o bohatém violoncellistovi nepřikládají váhu a svobodná média, která by mohla dostat Putina pod tlak, v Rusku stejně neexistují.
Toho si všímá i Mohamed El-Erian na Bloombergu. Dlouhodobý efekt Panama Papers bude pozitivní, protože vystupňuje tlak jak proti daňovým únikům, tak proti daňové minimalizaci a optimalizaci.
Jenže krátkodobě to dostane pod tlak středové strany a velké koalice v liberálně demokratických zemích a bude to nabourávat proreformní a proevropskou agendu.
...
Dopadem nizozemského referenda o asociační smlouvě s Ukrajinou na brexit se zabývá ve svém sloupku Wolfgang Münchau. Pokud by se Nizozemci výsledkem referenda neřídili, měli by zastánci brexitu v Británii argument: podívejte se, jak se v EU nakládá s demokratickým přáním voličů.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
