Cena ropy se vytváří spíše v kompetitivním prostředí, nedokáže ji hlídat či kontrolovat monopol typu OPEC.
Saudové hrozí odchodem z USA. Ovlivnit to může i další trhy |
Podle autora na základě toho, že mnozí američtí producenti ropy z břidlic zbankrotují, když její cena nebude vyšší než 50 dolarů za barel, nelze odhadovat, že cena půjde nahoru jen proto, že by si to právě tito producenti přáli. Majetek zkrachovalých firem prostě propadne bankám nebo konkurentům se zdravějšími financemi. Noví vlastníci začnou pumpovat ropu ze stávajících vrtů, stačí jim, když cena pokryje marginální náklady (půjčky jsou odepsané, úroky se neplatí).
Podobně skutečnost, že Saúdská Arábie nebo Rusko potřebují cenu ropy na 70 až 80 dolarech za barel, aby vyrovnaly své rozpočty, ještě neznamená, že taková cena bude, že toho dokážou dosáhnout. Ani producenti železné rudy nebo mědi nedosáhnou vždy toho, že je jejich majitel v zisku nebo že se vyplácejí zázračné dividendy.
Nízkonákladoví producenti jako Saúdská Arábie, Irák a Rusko budou pumpovat tolik ropy, kolik jim infrastruktura dovolí, i pokud bude barel ropy stát 25 dolarů. A americkým a kanadským producentům stačí 50–60 dolarů za barel k tomu, aby vyhověli poptávce.
...
John Kay se ve Financial Times dívá na koncept minimálního příjmu, o kterém se diskutovalo celé dekády, ale nyní přichází do módy, protože je atraktivní pro obě části politického spektra. Pro levici představuje jednoduchou a komplexní odpověď na otázky chudoby a nerovnosti, pro pravici je lákavé, že se stát nevměšuje do osobních a rodinných záležitostí.
Nová vlna popularity souvisí s tím, že s myšlenkou koketuje americký kandidát na prezidenta Bernie Sanders nebo bývalý řecký ministr financí Varufakis, kterého je všude plno.
Kay ale říká, že základní aritmetika této ideje prostě nefunguje. Jak se rozhodnout, jaká část průměrného příjmu je správná pro základní příjem? Třicet procent? Padesát procent?
Číslo, které si vyberete, je vlastně podíl národního příjmu absorbovaný veřejnými výdaji rozdělenými na základní příjem.
Ve Švýcarsku nyní voliči budou hlasovat o základním příjmu 30 000 švýcarských franků (v přepočtu asi 730 000 Kč) za rok, sociální výdaje by se zdvojnásobily.
Jaké daně to implikuje? Přičtěte si část národního příjmu ve vzdělávání, obraně, zdravotnictví a dopravě. Buď je základní příjem nemožně nízký, nebo jsou výdaje nemožně vysoké.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
