Článek Gideona Rachmana si přečtěte zde. Nyní se zdá pravděpodobné, že Le Penová bude v druhém kole čelit Françoisi Fillonovi nebo Alanu Juppému. Oba představují figury z establishmentu, podobně jako Hillary Clintonová. Takže budou ideálním cílem pro extrémní pravici.
Vítězství Le Penové by mělo drastické dopady na evropskou a světovou politiku. A mohlo by přivodit kolaps celé EU.
I kdyby Le Penová jako prezidentka změkčila své názory, těžko si představit, jak by Angela Merkelová vyšla s nacionalistickou a autoritářskou Francií. Francouzsko-německý antagonismus by se mohl vrátit do srdce evropské politiky.
Globální důsledky vítězství Le Penové by byly tvrdé. Čtyři z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN by tvořily nedemokratické vlády (Rusko, Čína) nebo nacionalistická pravice (USA a Francie). Světový právní řád se může snadno rozpadnout.
Na druhou stranu: vítězství Le Penové není vůbec nevyhnutelné. Podle průzkumů by v druhém kole stále jasně prohrála. Jsou tu i jasné rozdíly mezi fenomény Trump a LePenová. Oproti Trumpovi existuje Národní fronta ve Francii po dekády a pro Francouze jde o známou veličinu. Francie, která si za války zažila svoje, je možná vybavena proti ultrapravicové politice lépe než USA.
Na druhou stranu může po Trumpově zvolení mnoho francouzských voličů získat pocit, že mají jakési „povolení“ volit radikální pravici.
Objektivní podmínky pro posun k autoritářskému nacionalismu jsou ve Francii silnější než v Americe. Francie má velkou, špatně integrovanou muslimskou populaci a vysokou nezaměstnanost – přes deset procent.
Politický establishment je neoblíbený. Stačí se podívat na popularitu současného prezidenta Hollanda, která je okolo čtyř procent.
Leckdo v Británii může koketovat s tím, že pro Brity by bylo také výhodné, kdyby Francie po jejich vzoru vystoupila z EU. Koneckonců Le Penová brexit oslavovala. Boris Johnson, ministr zahraničí, se radoval z Trumpova vítězství – možná pošilhává i po vítězství Le Penové. To by ale byla pro Británii chyba, autoritářský nacionalismus by rozkvétal po celé Evropě, od Moskvy po Varšavu, od Budapešti po Paříž. Za Trumpa už nepůjde počítat s tím, že by Amerika byla nějakou pojistkou proti politickému extremismu.
Leckdo dnes vzhlíží k tomu, že by se Angela Merkelová mohla stát kotvou evropské stability. Ale výzvy, kterým bude Merkelová muset čelit, jsou obrovské. Nepřátelské Rusko na východě, Střední východ v plamenech na jihu a Trump, který se o Merkelové vyjadřoval otevřeně pohrdlivě. Vztahy Německa s jihem Evropy se zhoršily kvůli eurozóně, zatímco vztahy s východem Evropy zkysly kvůli uprchlíkům. Británie je na odchodu. Zvolení Le Penové by byla poslední rána vizi Evropy, kterou reprezentuje Merkelová a která byla konstruována generacemi evropských lídrů od 50. let.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost
