Mnohem nebezpečnější je to s Evropou. Trump může nalít energii do žil nejrůznějším extremistům a radikálům a hlavně jejich potenciálním či stále ještě váhajícím voličům. Tito mnozí extremisté a populisté jsou často politici blízcí Rusku a tamějšímu prezidentovi Putinovi.
Věci mohou nabrat docela rychlý spád. Představme si tedy nejprve černý, skoro katastrofický scénář.
Již za pár dní možná vyhraje Norbert Hofer rakouské prezidentské volby. Přibude další vlivný politik, který bude žádat okamžité zrušení sankcí proti Rusku. Hofer chce obrátit Rakousko více k Rusku, protože Angela Merkelová podle něj nenávratně poškodila EU. Vídeň – ještě víc než dnes – bude centrem ruských zájmů a špionáže v Evropě.
Následuje referendum v Itálii. Premiér Matteo Renzi referendum prohraje a – jak slíbil – odstoupí. Nové italské volby vyhraje bývalý komik Beppe Grillo. Itálie vyhlásí program odchodu z eurozóny. Ani Itálie už nebude držet protiruské sankce. Dojde také ke kolapsu italského bankovnictví.
V březnu vyhraje nizozemské volby Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu, která může žádat zrušení Schengenu. Francouzské prezidentské volby vyhraje na začátku května Marine Le Penová, která po vzoru Británie nastartuje odchod Francie z EU.
Neliberální tendence v Polsku a Maďarsku přitvrdí. Nikdo už nebude tyto země nijak napomínat, takže tamější vlády si začnou dělat, úplně co chtějí.
Donald Trump vyzve evropské státy, aby okamžitě začaly plnit finanční závazky vůči NATO. Státy s proruskými politiky v čele to odmítnou. Amerika vypoví článek 5 smlouvy o NATO. To všechno se už odehraje do poloviny příštího roku.
A na podzim příštího roku se v Německu už nedostane k moci Angela Merkelová, ale nějaký politik, který bude tvrdě prosazovat jen německé zájmy a jemuž nějaké ideály společné Evropy budou ukradené. Jednání o brexitu přinesou otevřený antagonismus mezi EU a Británií. Turecka si nikdo z EU nebude všímat, a proto Erdoğan zlostně vypustí uprchlíky do Evropy.
Co ta optimističtější varianta? Norbert Hofer nevyhraje rakouské prezidentské volby. Referendum v Itálii projde a premiér Matteo Renzi se konečně pustí do reforem nebo zase v Itálii vznikne alespoň přechodná vláda expertů. Italské banky ustojí krizi, vždyť koneckonců Italové kdysi vymysleli bankovnictví a ECB i euroskupina také pomohou. Italové nerozbijí eurozónu. Geert Wilders se v březnu nestane nizozemským premiérem. Schengenský systém otevřených hranic vydrží. A v druhém kole francouzských prezidentských voleb vyhraje François Fillon, který odvolá svou proputinovskou koketerii a řekne, že to nikdy tak doslova nemyslel. Francie zůstane v EU.
Jakou verzi událostí, jaký sled toho všeho život přinese? Patrně jako obvykle nějakou tu směsici, že. Evropa bude ale brzy vypadat o dost jinak než dnes. A asi ne lépe. Tím si můžeme být skoro jisti.
...
Reuters má zajímavou story ohledně výsledků nedělního referenda v Itálii. V případě, že by po zamítavém verdiktu zavládla na trzích panika, je prý ECB odhodlána bránit italské dluhopisy před spekulativní panikou. Taková operace má být ale omezená, protože účelem kvantitativního uvolnění je boj s inflací, nikoli záchrana té či oné země před krizí.
Pokud ECB dopředu naznačí, že může Itálii bránit pouze po omezenou dobu, bude přece spekulantům stačit, že si pár dní počkají. Čekejme případně další debatu o tom, zda může centrální banka zachraňovat celistvost měnového prostoru, tedy činit ono pověstné „cokoli“.
...
Čtenáře Monitoru JM zvu na dvě debaty, které se konají 8. 12.: jednu o školství a druhou o Sýrii.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
