Co k tomu dodat? Za prvé, trh může být – dokonce i často bývá – krátkozraký. Trh se dokonce často mýlí. Když to zjednodušíme, mýlí se v průměru stejně často, jako se v životě mýlí každý z nás.
Logiku v reakci trhu není na druhou stranu tentokrát vůbec těžké nalézt: Trump hodlá výrazně snižovat daně, masivně deregulovat i uvolnit regulaci karbonové energetiky, což dále sníží náklady výrobců, dopravní náklady apod. Pro ekonomický růst to bude rychlý impulz (pro boj s klimatickou změnou nikoliv).
Co se ochranářství týče, než přijdou destruktivní ochranářská protiopatření Mexika, Číny (a případně Evropy), než vypuknou případné obchodní války, ještě to potrvá. Pokud chce Trump více zbrojit, či dokonce masivně přezbrojovat, růstu a byznysu to také prospěje.
Evropa by měla přestat vyčkávat, jestli to všechno Trump myslí vážně, a konečně pochopit, že to opravdu vážně myslí. Vyhlásí-li Trump ochranářská opatření – nejprve třeba proti německým automobilům – jak má pak Evropa reagovat? Británie v 19. století demonstrovala, že na protekcionismus se vyplatí nereagovat, že dlouhodobě je lepší, a dokonce výhodnější neoplácet stejnou mincí. Nejde o to, nastavovat druhou tvář jako Ježíš Kristus, prostě se to nakonec vyplatí. Vysvětlete to ale někomu v době permanentních voleb a průzkumů veřejného mínění. Takže prozatím: berme Trumpa vážně a připravme si odpověď. A ta odpověď musí být jasná, ne jako upachtěné patlání se s krizí eurozóny.
MACHÁČEK: Trump, obchod a ochranářství |
Pokud se Amerika chystá masivně snižovat korporátní daně a deregulovat byznys, může Evropská unie, bude-li chtít, odpovědět stejně. Připravit si svůj vlastní deregulační impulz, který by nepochybně oživil a uvolnil evropskou ekonomiku. EK k tomu může členské země nabádat a vyzývat. Je na nás voličích v EU, zda si zvolíme politiky, kteří odpovědí v tomto směru Američanům podobnou mincí.
Druhá věc je připravit se na možnost, že svoje prohlášení o tom, že NATO je „překonané“, myslí Trump stejně vážně jako stavbu zdi na hranici s Mexikem.
Počítejme s dvěma variantami. První je, že NATO zůstane zachováno, tedy včetně svého étosu, ale země EU budou muset okamžitě (ne za pět let) začít plnit své závazky. Trump jim to nejpozději při své první cestě do Evropy dostatečně razantně vysvětlí. Evropské země se budou navíc muset přizpůsobit Trumpovu požadavku, aby se NATO zúčastnilo boje s islamisty i podílelo se na stabilizaci Libye, což nakonec nevadí, protože to je nutný předpoklad k regulaci uprchlické krize. Jde však o to, aby kvůli tomu NATO nezanedbalo ochranu před možnou ruskou agresí.
Druhá varianta znamená, že když to s NATO nevyjde, Evropa bude muset rychle vybudovat vlastní dostatečnou armádní kapacitu, která bude budit ve světě (v Rusku) respekt. Když to velmi zjednodušíme, půjde o francouzský jaderný deštník financovaný německými penězi. Vyzbrojování Evropy také – podobně jako v USA – přispěje k ekonomickému růstu. Počítejme také s tím, že povinná vojenská služba bude rychle obnovena.
Někomu může zajisté připadat, že to všechno zní až podezřele jednoduše a banálně. Donald Trump ale je jednoduchý a přímočarý a dost starý na to, aby měnil názory. Takže bude prostě prosazovat jednoduché a přímočaré věci.
Leckoho uklidňuje, a něco na tom je, že Trump chce působit tvrdě, chce vypadat drsně, jako někdo, kým si nikdo nesmí dovolit manipulovat. Nakonec ani Rusko nebo Putin. Potíž je v tom, že o smyslu, významu a étosu NATO a americké zodpovědnosti mimo vlastní teritorium by měl Trump také něco říci. Stejně jako o současném Rusku. Zatím řekl jenom America First.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
