Lidovky.cz

MACHÁČEK: Konečně lepší zprávy o euroatlantické bezpečnosti

Názory

  12:12
Jmenování generála H. R. McMastera Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost je důležitá i dobrá zpráva. Kromě ministra obrany Jamese Mattise se na důležitém postu objevil další člověk, kterého není třeba přesvědčovat o důležitosti NATO nebo o tom, čím je Rusko vlastně nebezpečné.

Americký prezident Donald Trump si podává ruku s nově jmenovaným poradcem pro národní bezpečnost generálem Herbertem McMasterem. foto: AP/ČTK

Právě skončená mnichovská bezpečnostní konference přinesla v tomto ohledu některé zmatečné signály, nyní to ale vypadá, že u moci se nachází zahraničněpolitický a bezpečnostní leadership, který může vystrašené Evropany přece jen poněkud uklidnit. Opravdu to v tuto chvíli nevypadá, že by Trump usiloval o rozložení NATO nebo EU.

Dobrou zprávou rovněž je, že německá ministryně obrany Ursula von der Leyen na konferenci zopakovala, že silně podporuje navýšení německých prostředků na obranu i rozšířenou roli Německa v obraně západního prostoru. Stále také platí to, co řekla kancléřka Angela Merkelová vloni v říjnu, že Německo do čtyř let zvýší svoje výdaje na obranu na dvě procenta HDP, zhruba o 30 miliard eur ročně. Půjde-li Německo příkladem, ostatní evropské země budou následovat. Takže ani zde – zdá se – zatím nesměřuje Evropa do konfliktu s tím, co po ní Amerika stále razantněji žádá a čím vlastně podmiňuje své bezpečnostní závazky v rámci NATO.

Dobrou zprávou je i to, že podle nového průzkumu Gallupova ústavu 80 procent Američanů podporuje pokračování Severoatlantické aliance, což je více než podpora 64 procent Američanů v roce 1995. NATO podporuje 97 procent demokratů, 74 procent nezávislých a 69 procent republikánů. Podpora NATO je silnější než kdy jindy napříč spektrem také v americkém Kongresu i Senátu. Na druhou stranu – rizika, podstatné vady na kráse a vážné otazníky tady zůstávají.

Abychom začali na straně Evropy, faktem je, že německá veřejnost podle průzkumů zvyšování výdajů na obranu vůbec nefandí, politici budou mít tedy co dělat, aby své lidi přesvědčili o opaku. Názor „nové“ politické hvězdy SPD na domácí německé scéně Martina Schulze není znám.

Extrémně nebezpečné mohou být různé proruské výlevy a spády politiků v postkomunistickém prostoru – od Slovenska přes Česko po Maďarsko a Bulharsko. Otázkou také je, jak to dopadne, až někdo z evropských levicových politiků dostane báječný nápad poučovat Trumpa o tom, jak se chovat k uprchlíkům, nelegálním migrantům a jak se projevovat v genderové problematice.

Trump plně podporuje NATO, řekl Mattis. Německo ale nechce spoléhat jen na USA

Na americké straně stále nechápeme, o co jde lidem, jako je Trumpův šéfporadce Steve Bannon, který německému velvyslanci ve Washingtonu zopakoval, že EU je „nepovedený konstrukt“ a že Američané budou dávat přednost bilaterálním vztahům. Spíše to ale v posledních dnech vypadá, že se vliv Stevea Bannona na zahraniční politiku poněkud přeceňuje.

Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet v oblasti obchodních vztahů. Těžko si představit, že by USA byly ochotné Evropu bránit a zároveň proti ní vyhlašovat tvrdá ochranářská opatření. Obchod a bezpečnost spolu bezprostředně souvisí a v oblasti obchodu zdaleka vyhráno není.

Veškeré pochybnosti by pak rozptýlilo, kdyby si americký prezident Trump našel čas a prostor k tomu, aby řekl, že výroky o NATO a Rusku ze strany lidí jako McMaster, Mattis a Tillerson mají jeho jednoznačnou podporu.

Podporu NATO bychom tu tedy snad měli, podpora EU ze strany Trumpovy administrativy je nejasná, ale zde se musí snažit především EU samotná, aby předvedla životaschopnost a udržitelnost svého projektu.

Pokud se Západ obává o svou bezpečnost, měl by si také znovu ujasnit, co se Západem myslí – definice se liší zprava doleva. Pro někoho je to civilizace s židovsko-anticko-křesťansko-osvícenskými kořeny. Pro někoho je to hlavně liberální demokracie, pro jiné svobodný trh a prosperita a pro leckoho jsou to jen lidská práva, politická korektnost a pocit viny za to, že tím Západem jsem. Západ musí zkrátka znovu hledat svého společného jmenovatele a společný zájem.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS-Institut pro politiku a společnost.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.