Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: SPD se chce zbavit amerických jaderných zbraní

ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Shutterstock

Německá politická scéna ani nestačila strávit připravované angažmá bývalého premiéra Gerharda Schrödera v ruské státem ovládané ropné společnosti Rosněfť, a ještě větší „bombu“ připravil úřadující předseda SPD Martin Schulz, když vyhlásil stažení amerických jaderných zbraní z německého území jako zahraničněpolitický cíl německé sociální demokracie.
  13:23

Průzkumy naznačují, že SPD nevyhraje, a CDU/CSU naštěstí něco podobného v programu nemá. Ale přece jen – sociální demokracie je druhá největší německá politická strana a nelze to brát na lehkou váhu. Američtí spojenci v NATO to jistě vnímají, ale hlavně to nelibě ponesou další spojenci v rámci NATO, především v Polsku a v Pobaltí. Naopak potěšena a povzbuzena bude Putinova klika v Kremlu. V Moskvě získají dojem, že jejich snahy podkopat systém evropské bezpečnosti nesou ovoce. A ještě znásobí svoje úsilí.

Německý politolog Ulrich Speck, který působí v bruselském think tanku Carnegie Europe, k tomu na svém profilu na Facebooku napsal, že „Schulz prokázal totální ignoranci toho, jak funguje systém jaderného odstrašení, jakož i pohrdání evropskými bezpečnostními zájmy. Jaderná síla jako odstrašující prostředek je jediný komponent evropské obrany, který Evropané nedokážou nahradit, a je proto zcela nezbytná pro evropskou bezpečnost.“

V době, kdy Rusko provádí invaze do sousedních zemí, okupuje a anektuje jejich části, zvyšuje investice do zbrojení, provádí rozsáhlá vojenská cvičení u hranic NATO a samo rádo upozorňuje na svou jadernou kapacitu a připravenost ji použít, je to od Schulze nezodpovědnost. Otázka také je, jestli to je z Schulzovy strany předvolební tah a politický kalkul, nebo jestli tomu sám věří.

Odsud z Prahy se to ale kritizuje těžko. Nebyli jsme schopni podpořit a prosadit ani americký radar na našem území, natož americké jaderné zbraně, kdyby na to přišlo.

...

Jak se dívat na Macronovo setkání s premiéry Rakouska, Slovenska a Česka v Salcburku? Na serveru Eurointelligence.com je hodnotí jako první krok k více ochranářské Evropě. Koneckonců již dříve v Bruselu nový francouzský prezident řekl: „Myslím si, že Evropa musí chránit svoje občany a evropský integrační projekt musí získat nový význam. Naši občané se chtějí osvobodit od tlaků globalizace.“

V Salcburku prý Macron chtěl otestovat chuť Rakouska, České republiky a Slovenska k větší evropské integraci. Chtěl zjistit, jestli jsme ochotni akceptovat kompromis ve věci vysílání pracovníků do zahraničí.

Podle Macrona vysílání pracovníků „podlamuje evropský duch“. Vysílání pracovníků nesmí podle něj znamenat „závod ke dnu ve smyslu odstraňování sociální regulace“. Češi i Slováci prý v principu souhlasili s kompromisem, tedy s kratší dobou povoleného vyslání, než je 48 měsíců, které navrhuje Evropská komise.

Jednat se prý ale bude dále v rámci V4, která bude mít konečné slovo. Účastníci schůzky se shodli, že za stejnou práci by měla být stejná mzda. Otázkou ale je, co to přesně znamená. Ohledně řidičů kamionů k dohodě nedošlo.

U domácího publika Macron trochu zaboduje, ale vlastně je to jenom pokračování francouzské politiky posledních dekád. V Německu Macrona také trochu ocení, ale nahlas se to říkat nebude. Co následuje?

Francie a Německo se patrně postaví proti transatlantické obchodní dohodě TTIP. Antiglobalizační duch Macronových projevů to naznačuje. Možná se EU trochu posune ve společné obraně.

Podaří se ale eurozóně či Evropě integrovat sociální systémy nebo zavést společný fond pojištění v nezaměstnanosti, jak by si Macron také přál? Zde je německý souhlas zatím ve hvězdách.

...

Milé čtenáře a příznivce Monitoru JM a pochopitelně i serveru Lidovky.cz a Lidových novin upozorňuji na knižní vydání výběru z mých nejzajímavějších článků uplynulých sedmi let. Kniha se jmenuje Na tříkolce mezi tanky podle životopisného rozhovoru novinářky Anastázie Harris s autorem, který publikaci uvádí.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.