Doby, kdy existoval nějaký český korespondent, jsou dávno pryč, to byl počátek 90. let, kdy to tady bylo naposledy vzrušující a zajímavé. Mnohá americká média už mají často jednoho evropského korespondenta, který sídlí třeba v Londýně.
Mnohem zajímavější je mluvit s někým na pomezí outsidera a insidera, s cizinci, kteří u nás už nějakou dobu – třeba pár měsíců či let – jsou. Diplomaté, šéfové zahraničních firem, ředitelé zahraničních nadací apod. S jedním takovým jsem mluvil minulý týden a shrnul to dokonale. „My na to tady zíráme. Ať se na to díváme z jakékoli strany, jediné téma vašich voleb je Babiš. U nás v Německu ale třeba i malé dítě chápe, že negativní reklama je taky reklama. To Čechům pořád nedošlo? Všichni, kdo mají hlavní téma Babiš, jsou spoluzodpovědni za to, že vyhraje volby. Kdyby Babiše někdy pochválili, nebo ho alespoň úplně ignorovali a přišli s jinými tématy, bylo by všechno o dost jinak. Navíc Antibabiš mobilizuje i váhající podporovatele Babiše, protože jim permanentní kampaň připadá nespravedlivá.“
Podobné je to se zahraničními diplomaty. Pro ně je Andrej Babiš byznysmen pragmatik (se všemi plusy a minusy), ale rozhodně ne nebezpečí pro demokracii. Jak se rozbíjí demokracie s 30 procenty hlasů, nechápe už vůbec nikdo.
Totální personifikace volebního souboje a spor dobra se zlem mají ale v Česku tradici. Paroubek byl démonem ve dvojích volbách, předtím byl Špidla nový Lenin apod. Souvisí to s tím, že se politici o lidi mezi volbami nezajímají a před volbami pak musí zaujmout černobílým polarizačním příběhem. Vždycky se mobilizuje, vždycky hrozí rovnou Moskva apod.
Je vtipné, že mnozí čeští komentátoři, kteří rok nedělali nic jiného, než varovali své čtenáře před Babišem, dnes sami kritizují politické strany, že neměly jiné téma.
Důvody, proč se nikomu kromě okamurovců nechce do vlády, jsme rozebrali v Monitoru JM včera: je to hlavně velká propast mezi vítězem a dalšími, obava z toho, že budete ve vládě pouze sekundovat. Druhý důvod je, že je předseda ANO vnímán jako dravec, který ostatní úplně vyluxuje. Abychom to ale nepřeanalyzovali: jsou dva dny po volbách, času na jednání je ještě dost.
I když důvody, proč nevládnout, jsou pro každou stranu logické, jsou tu i logické důvody, proč vládnout.
Své geniální a pozitivní agendy ve (nadhazuji) zdravotnictví, digitalizaci, transparentnosti, daňové oblasti apod. si v opozici moc neužijete a voličům ji vůbec neprodáte. Voliči budou vnímat šest malých, nerozlišitelných Pidiantibabišů, po Kalouskově odchodu navíc nepříliš výrazných. Z pohledu budoucí marginalizace vaší strany je to možná nebezpečnější, než když do vlády půjdete.
…
Deník FAZ má dnes důležitý článek, který upozorňuje, že země Visegrádu jsou největším obchodním partnerem Německa. Ani za Orbána či Babiše se podle článku Německo nevzdá propojení s těmito zeměmi. Samotná Česká republika je desátý největší obchodní partner Německa, Polsko je sedmý největší obchodní partner.
Důvody pro narůst propojenosti jsou dva. Vyšší ekonomický růst ve V4 a hloubka přeshraničních zásobovacích a výrobních řetězců. Článek upozorňuje na to, že do Visegrádu možná vstoupí ještě Rakousko a Rumunsko. Německo hodnotí výsledek voleb v ČR poměrně uvolněně, protože ekonomické a komerční zájmy nakonec předurčí pozitivní orientaci k EU.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
