Lidovky.cz

MACHÁČEK: Kdo se bojí, může do vlády

Názory

  12:46
PRAHA - Několik poznámek k prezidentské volbě. Když se člověk podívá na různé tragické vývody vyplývající z prezidentské volby, které si lze přečíst na sociálních sítích, zůstává mu rozum stát.

Miloš Zeman na tiskové konferenci po sečtení volebních lístků. foto: ČTK

Leckdo hrozí, že odejdeme z EU a NATO, spadneme do ruské sféry vlivu, budeme na tom hůř než Polsko a Maďarsko, přijde diktatura, Bělorusko apod. Celá věc má ale jednoduché řešení. Pokud to někdo vidí takhle, lze mu jen poradit, aby jako volič stranám, které volil, doporučil, aby šly s hnutím ANO do vlády.

Pokud se někdo bojí o celkovou orientaci naší země, neměl by jako prioritu řešit pořád politicky kauzu Čapí hnízdo a nechat její vývoj příslušným orgánům. Času na politická jednání o nové vládě je dost, spíše to vypadá, že pořádně jednat se ještě nezačalo. Když například ANO s ODS přinesou 103 podpisů, prezident bude povinen takovou vládu jmenovat. A variant je ještě spousta: například s Piráty, s lidovci a mnoho, mnoho dalších.

Jinak ohledně toho, co se mohlo a mělo dělat jinak, je teď každý chytrý. Já mám jeden postřeh. Když Jiří Drahoš potřeboval ke svému zvolení asi 30–40 procent voličů ANO, nevím, proč tolik a opakovaně zdůrazňoval, že by nikdy nejmenoval Andreje Babiše premiérem, a to dokonce ani ve třetím pokusu, kdy to podle ústavy dokonce prezident na návrh předsedy sněmovny učinit musí. Naprostá většina voličů ANO volí tuto stranu proto, že si myslí, že Andrej Babiš má mít šanci předvést svůj premiérský manažerismus. Když ale kandidát na prezidenta říká, že to nedopustí…

Francouzský ekonom Thomas Piketty se na svém blogu „2018, rok Evropy“, který je v plném znění k dispozici zde, vyjadřuje k různým výzvám, jež stojí před Evropou. Je to podle něj na prvním místě vzrůstající sociální nerovnost všude na světě, tedy i v Evropě. Dále je to severojižní dělení Evropy. Na jihu Evropy si lidé myslí, že je věřitelské státy severní Evropy vyždímávají za účelem vlastního profitu, na severu si myslí, že zemím na jihu štědře pomáhají.

A nakonec je to dělení Východ–Západ, ke kterému směřuje naše dnešní otázka. Graf spojený s touto problematikou uvádí také Pikettyho blog.

Dělení Východ–Západ: graf spojený s touto problematikou uvádí také Pikettyho...

Na Západě lidé nerozumějí nedostatku vděčnosti, kterou vykazují země, jež profitují z transferů a dotací přicházejících ze Západu či z Bruselu. Ve Varšavě nebo v Praze se to podle Pikettyho interpretuje jinak. Návratnost investic ze Západu na Východ je vysoká a daleko převyšuje transfery, které jdou opačným směrem. Piketty mimo jiné konstatuje, že nerovnost ve východní Evropě je také proto nižší než v USA nebo v Rusku a že země se vrací ke své předválečné tradici, kdy většina velkých investorů v tomto regionu byla z Francie, Německa nebo Rakouska.

Každoroční odliv zisku a příjmů činí v případě České republiky 7,6 procenta HDP, příjmy z rozpočtu EU 1,9 procenta HDP.

Co o Pikettyho článku soudíte? Mohli jsme si to zařídit v rámci transformace jinak, když většina nových členských zemí EU, které se transformovaly různě, je na tom podobně? Máme se smířit s tím, že s investory ze Západu se prostě zvýšila produktivita, z níž profitujeme všichni? A když nemáme chytrý nápad, co s tím, máme to raději nechat být?

To je také otázka do Debaty JM s ekonomy na tento týden na serveru Česká pozice.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.