Také proti výkyvům a volatilitě na trzích lze sázet a různě se pojišťovat v podobě různých tzv. futures a finančních derivátů. Tržní volatilita má svůj index VIX a existují burzovní produkty, které obchodují s odhadem vývoje tohoto indexu (jmenuje se to například VelocityShares Daily Inverse Vix Short ETN neboli XIV) a různě se tzv. shortuje proti volatilitě.
Trhy byly v době levných peněz velmi klidné, a kdo sázel hodně peněz na to, že to bude pokračovat, najednou velmi prodělal. V těchto futures se samozřejmě točí stovky miliard dolarů a mnohé hedgeové fondy, které s tímto obchodují, jsou nyní v rámci neklidu na trzích velmi zmatené.
Zajímavé přitom je, že obchodování s XIV se stalo v posledních letech podle agentury Reuters velice populárním. Jeden dolar investovaný do XIV v roce 2010 znamená 15 dolarů dnes.
Jedním z nejpopulárnějších obchodů poslední doby bylo, že korporace kupují zpět svoje akcie (share buy back). Když si na to půjčujete peníze, většinou prý sázíte právě na nízkou volatilitu. Nízká volatilita, kterou jsme tu dlouho měli, proniká do celého investičního světa.
Americká ekonomika se stala v posledních letech ekonomikou velmi propojenou s finančními službami. Bankovnictví, pojišťovnictví a reality činí pětinu amerického HDP. Korporátní zisky jsou blízko rekordům. Je jisté, že část těchto zisků se odvíjí z nízké volatility na trzích.
MACHÁČEK: V Německu byla domluvena velká koalice |
Takže až se vás budou kamarádi v hospodě ptát, proč klesají světové akcie, řekněte, že za to může XIV. A kdo z vás umí vysvětlit, jak se shortuje volatilita? Stejně jste v roce 2008 mohli říct, že za vše mohou CDO nebo CDS.
Po návratu komunismu a centrálního plánování se mi jistě nestýská, ale skutečnost, že v našem současném kapitalismu se zcela zásadní pohyby na trzích dějí kvůli něčemu, co nelze obyčejnému smrtelníkovi vůbec vysvětlit, mne naplňuje jistým neklidem.
Lekcí z minulé finanční krize mělo přece být, že šéfové bank, firem a hedgeových fondů a členové správních a dozorčích rad by měli rozumět podstatě matematických a kosmických produktů, se kterými se obchoduje a na kterých se vydělává.
Změnilo se v tomto ohledu něco? Stejně tak se v roce 2008 říkalo, že britský a americký finanční sektor je příliš nabobtnalý vůči reálné ekonomice, zatímco v Německu je to naopak. A teď se dočítáme, že je finanční sektor v USA zase relativně větší, než býval před deseti lety. Svírá mne jistá pochybnost.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institutu pro politiku a společnost.
