Má se jednat o desítky miliard eur, o které má prý přijít Polsko, Maďarsko a Česká republika, a místo toho mají doputovat na jih, do zemí tvrdě postižených finanční krizí, jako je Španělsko nebo Řecko, píší Financial Times.
Tyto změny mají být součástí návrhů na rozpočtové období 2021–2027, které Evropská komise oznámí příští měsíc.
Má skončit praxe, kdy budou fondy distribuovány výlučně na základě HDP na hlavu. Bude se zvažovat i nezaměstnanost mládeže, vzdělávání a „prostředí pro migraci a inovace“.
Bude se ale také posuzovat vláda práva v dané zemi a očekává se nové heslo „soudržnost a hodnoty“.
Německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron souhlasí s myšlenkou finanční podpory pro regiony, které hostí velký počet žadatelů o azyl, což je například Německo nebo Švédsko. Také se zvažuje požadavek na zvýšení podílu národních prostředků na financování projektů.
Po odchodu Británie ale čeká menší příděl peněz úplně všechny členské země.
…
Francouzský prezident Emmanuel Macron přichází s misí, která má poněkud otupit hroty Trumpovy politiky „America first“ alespoň vůči Evropě.
Americký prezident zvažuje, že do globálního obchodního systému vstoupí skrze tarify proti Číně a možná i proti Evropě. Též je ve hře, že pohřbí jadernou dohodu s Íránem. O tom všem bude Macron s Trumpem na první státní návštěvě jednat.
Francouzský prezident se dokáže Trumpovi stavět verbálně, reálné výsledky to ale zatím příliš nemá. Francie se zúčastnila posledních trestných náletů na Sýrii a prodává je jako „úspěch francouzské diplomacie“, ve věci dohody o klimatu a navrácení Ameriky mezi signatáře Macron zatím úspěch neslavil.
…
Hliník se neodstěhoval do Humpolce, ale evropská ekonomika se nachází v situaci jeho zoufalého nedostatku. To také souvisí se sankcemi proti Rusku, jejichž finální podobu schválil Donald Trump. Na sankčním seznamu se ocitly firmy Olega Děripasky, který paradoxně není mezi insidery považován za Putinova muže (i když za protivníka pochopitelně také ne), spíše za fosilii Jelcinovy éry.
Na dodávkách hliníku z jeho firmy Rusal je EU závislá a jeho ceny se už dva týdny pohybují v závratných výších.
Situace ukazuje, jak je americké počínání chaotické. Rusko je po Číně druhým největším producentem hliníku na světě. Evropa se bude muset nějak dohodnout (v této věci sblížit) s Čínou, protože její hliník potřebuje. Chce Amerika, aby se EU sbližovala s Čínou?
Evropa je akutně závislá na USA i na Rusku. Potřebuje americký trh a potřebuje i ruský hliník. Proto bude EU lobbovat, aby hliník ze sankčního seznamu zmizel. Továrna Rusalu v irském Limericku se chystá zastavit výrobu.
Evropští výrobci součástek z hliníku budou asi brzy muset začít omezovat výrobu, což se může promítnout do výroby automobilů, na kterých je zase závislá německá ekonomika apod.
Ukazuje se, jak propojené jsou globální řetězce a jak zranitelný je propojený systém včasných dodávek.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
