Pro odsudky je přitom typické, že v sobě většinou obsahují rozpor. Na jedné straně se Francii a Německu vyčítá, že se vyčleňují z Evropské unie v tempu integrace, na druhou stranu to, že chtějí celou EU vtáhnout do své větší integrace, což tedy s dovolením nejde dohromady.
Abychom byli spravedliví, smlouvu nekritizují jen extremisté, ale třeba i britský týdeník The Economist, podle nějž je smlouva muzejním kouskem, který je zbytečný a kontraproduktivní. Podle Economistu by se Francie a Německo měly konečně vzdát myšlenky, že budou motorem - či spíše direktoriátem - evropské integrace. Německý tisk zase smlouvu většinou vítá coby společnou hráz proti nacionalismu a populismu.
Jestli to bude hráz proti populismu, se teprve uvidí, podle našeho soudu se jedná o normální regionální smlouvu o přeshraniční spolupráci. V Evropě existuje Benelux, Visegrádská skupina a méně formální uskupení jako skupina severských států (Nordic Countries), hanzovní skupina (Hanseatic Group), slavkovský formát a další. Pokud se chtějí Francouzi a Němci víc přátelit, není to nic proti ničemu, je to vlastně dobrá zpráva. Pokud německá kancléřka a francouzský prezident chtěli demonstrovat, že mají dobré, ba nadstandardní vztahy, je to také pozitivní. Do budoucna ale vše záleží na příštích lídrech. Z hlediska další evropské integrace nebo integrace eurozóny neobsahuje nová smlouva nic důležitého, stejně tak mělká je podstata slíbené koordinace zbrojních nákupů.
MACHÁČEK: Opakovat referendum o brexitu není dobrý nápad |
Přátelská a vzletná slova zakrývají francouzská zklamání. Z nápadů, které předloni v září pronesl francouzský prezident Macron ve svém evropském projevu na Sorbonně, nezůstalo téměř nic. Eurozóna se ve smlouvě prakticky nezmiňuje.
S užší obrannou a vojenskou spoluprací to bude nesmírně obtížné, a pokud se něco povede, bude to dlouhá cesta. Pokud Francie a Německo chtějí společně vyvíjet zbrojní systémy, podaří se jim to pouze tehdy, pakliže si zajistí trhy pro export. Německé restrikce pro vývoz zbraní jsou ale mnohem přísnější než ty francouzské. Francie je ekonomicky víc závislá na exportu zbraní.
Smlouva chce více synchronizovat vojenskou spolupráci, ale v Německu vysílání jednotek do zahraničí schvaluje Bundestag, zatímco ve Francii k tomu stačí nařízení prezidenta.
Co dalšího: franko-německá ekonomická oblast má více harmonizovat byznysové regulace. Zajímavý je nápad na společnou komisi ekonomických poradců, která bude vydávat ekonomická doporučení oběma zemím. Obě země si slibují společně financovat některé inovace a výzkum v oblasti umělé inteligence.
Celkově se ovšem o žádný zásadní průlom opravdu nejedná.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
