Lidovky.cz

MACHÁČEK: Proč Británie varuje EU před tvrdým brexitem?

Názory

  13:24
Všechny české zpravodajské servery přišly během dopoledne s informací o aktuálním varování britského ministerstva vnitra, kde se praví, že tvrdý brexit či brexit bez dohody by znamenal okamžitý konec volného pohybu osob z EU po Británii. Při pobytu delším než tři měsíce se bude muset žádat o vízum.

Britská vlajka v Evropském parlamentu. foto: Reuters

Způsob, jakým je tato informace prezentována, jako by naznačovala - pokud se tedy nemýlím -, že se nás, Evropany z pevniny, snaží britská vláda před čímsi varovat, nebo nám snad dokonce jaksi mírně hrozit.

Pokud tomu tak je, nedává to vůbec smysl. EU27 udělala proti brexitu bez dohody, co mohla, uzavřela totiž s britskou vládou smlouvu o brexitu, tedy opak „brexitu bez dohody“ či tvrdého brexitu, před nímž sama britská vláda varuje obyvatele „kontinentu“.

Nové detaily k divokému brexitu. Londýn by hned zrušil občanům EU volný pohyb, nevyhodil by ty kvalifikované

Jenže britský parlament tuto dohodu o brexitu neschválil a EU27 zatím neví, co s tím chce nebo nechce britská vláda dělat. Oficiálně (a vlastně ani neoficiálně) nikdo z britské vlády Brusel nekontaktoval, a to ani ve smyslu, že by chtěl jinou smlouvu, jinak pojatou tzv. irskou pojistku nebo jinak pojatou politickou deklaraci. Některým poslancům britské vládní Konzervativní strany se tvrdý brexit dokonce líbí, jiným se zase nelíbí.

Můžeme jen spekulovat o tom, jakou jinou konstrukci irské pojistky nebo politické deklarace nyní britská vláda navrhne. Zatím to neví ani britská vláda - a až to bude vědět, těžko říct, jestli s tím bude souhlasit britský parlament. Nikdo z britské strany taky EU27 oficiálně nepožádal ani o prodloužení lhůty pro odchod vyplývající z Lisabonské smlouvy (tj. za březen letošního roku), ani o revokaci či stažení žádosti o brexit.

EU27 by asi byla ochotna jednat o tom, aby tvrdý brexit nedopadl na její občany příliš tvrdě, o takové jednání by ale musel někdo požádat. A když jsme u té tvrdosti, bude to oboustranné: pro vízum budou muset běžet i angličtí důchodci žijící ve Španělsku nebo britští profesionálové všeho druhu z Bruselu.

Gideon Rachman se v úterních FT vrací k Davosu. Podle něj dnes globálním elitám schází kladný hrdina. Nemluvilo se ani o žádné příkladné zemi, ani o žádném příkladném odvětví průmyslu. Letošní Davos byl prý plochý a trpěl schodkem entuziasmu. Ještě loni byly hvězdy jasné. Na jedné straně technologie blockchainu, na druhé nový francouzský prezident Macron. Jeho popularita ale padá rychleji než cena bitcoinu.

Ostatně, je mnoho zemí, politiků a odvětví průmyslu či technologií, jež byly dávány za příklad, ale jejich reputace je ta tam. V roce 2010 dostal cenu Světového ekonomického fóra brazilský prezident Lula, země BRICS byly tehdy obdivovány. Dnes je Lula ve vězení a brazilská ekonomika v recesi. Zemi reprezentoval prezident Bolsonaro, který v kampani útočil na gaye a chválil mučení, z hlediska ekonomiky je reprezentantem liberálních reforem.

Miláčkem Davosu býval též turecký prezident Erdogan, umírněný muslim, jenž vede zemi, která je demokratická i kapitalistická. A kde je dnes? Od invaze na Krym chybí v Davosu tvrdí kapitalisté z Ruska. Británie Davos zklamala brexitem. Americký prezident Trump nepřijel kvůli zablokované vládě, ale když se prezentuje jako „tariff man“, nejde to moc dohromady se sloganem Davosu, jímž je „svobodný obchod“. Hvězdná Čína zpomaluje, je pod tlakem z USA a posiluje se tam autoritářství.

Ropný průmysl se vzpamatovává z nízkých cen a německý automobilový průmysl z afér naftových motorů.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.